Praha se ke konci války stala obětí útoku spojeneckých vojsk

Praha - Na sklonku druhé světové války nabývaly na intenzitě letecké útoky spojeneckých vojsk na strategické objekty i průmyslové komplexy Wehrmachtu. Jistým cílem se tak stala i Praha. Největší šok zažili její obyvatelé v únoru roku 1945, kdy bombardování zabilo na sedm set civilistů. Další malé nálety následovaly začátkem března a dne 25. března 1945 se lesklé trupy amerických bombardérů objevily nad Prahou znovu. Nálet trval přes hodinu a podle autora knihy Mustangy nad protektorátem Jiřího Rajlicha napadlo Prahu 400 letadel typu B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator. Letadla shodila svůj náklad ve dvanácti vlnách.

Na rozdíl od únorového útoku, který plošně zasáhl obydlené části Prahy, byl ten březnový již přesně zacílen na průmyslové čtvrti na severovýchodě města. Šlo o Libeň a zejména vysočanský komplex, kde se vyráběly lehké stíhače tanků Hetzer. Cílem se stala také letiště ve Kbelích a Letňanech. „Pražané, poté, co byli vystrašeni tím únorovým náletem na centrum, tak reagovali poměrně přirozeným způsobem. Nešli tentokrát do krytů, ale vybíhali z domů a snažili se dostat mimo objekty,“ vysvětlil Jan Boris Uhlíř z Vojenského historického ústavu.

V Libni a Vysočanech bylo zničeno asi 60 továren

Celkem bylo v Libni a Vysočanech zničeno nebo vážně poškozeno na šedesát továrních objektů. V sutiny se proměnily Českomoravské strojírny, Českomoravská Kolben Daněk, Vysočanská mlékárna, hlavní sklady firmy Julius Meinl, továrna na stroje bratří Prášilů, Ottova chemická továrna, libeňský lihovar, parní mlýny Františka Odkolka nebo továrna na celuloidové zboží a další. Značná část zasažených továren sloužila německému zbrojařství, přesto se dodnes vede mezi historiky diskuse o motivaci a oprávněnosti akce takové intenzity na samém konci války.

Zatímco materiální škody byly enormní, větším ztrátám na lidských životech zabránil fakt, že si Američané pro svůj nálet vybrali neděli. V továrnách pracovali jen vrátní, případně menší skupiny dělníků mimořádných směn. I tak přišlo o život přibližně 370 osob a přes 400 dalších lidí bylo zraněno. Bomby zničily také řadu obytných budov. Během půldruhé hodiny přes poledne dopadlo na Prahu 12 tisíc bomb o průměrné váze 250 kilogramů.

Krutou daň si bombardování vybralo také mezi obyvateli obcí Letňany, Satalice, Kbely a Čakovice, které v roce 1945 ještě ležely za hranicemi Prahy. Tisk v následujících dnech nepřinesl o náletu žádné zpravodajství, což je možná jeden z důvodů, proč se na něj postupně zapomínalo a informace o něm se z různých zdrojů liší.

O důvodech bombardování Prahy se stále diskutuje

Spekulace historiků i pamětníků o tom, čemu měl jediný cílený útok na Prahu za války sloužit, se často rozcházejí. Hlavní snahou byla likvidace továrních komplexů, jejichž kvalitní výrobky dále zásobovaly německou armádu. „Ve Vysočanech bývalé závody ČKD, tehdy přejmenované na BMM, vyráběly vynikající lehké tankové stíhače. Ty byly schopné zlikvidovat proslulé sovětské T-34 na vzdálenost 750 metrů. Toto byl jeden z hlavních důvodů,“ dodal Uhlíř.

  • Nálety na Prahu ze 14. února 1945 zdroj: www.spvd.cz
  • Nálety na Prahu ze 14. února 1945 zdroj: www.spvd.cz

Mnoho lidí je však dosud přesvědčeno, že nálet měl především hospodářský motiv, likvidaci budoucí průmyslové konkurence. „Museli vidět, kam ty jejich bomby dopadají, že to nejsou třeba nějaké objekty v Německu, museli vědět, že jsou v Praze a museli vědět, že jsou mezi továrními objekty, které budou za pár týdnů sloužit míru,“ říká pamětník Miroslav Kuranda.

Praha byla dlouhou dobu ušetřena útoků spojeneckých letců. Metropole ležela příliš daleko od leteckých základen pro pumové útoky. Situace se změnila ke konci války, kdy americké letky začaly operovat z jižní Itálie.

  • Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152475.jpg
  • Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152482.jpg
  • Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152480.jpg
  • Následky náletů na Prahu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/16/1525/152481.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze někdo vykradl bankomaty, poničil je asi výbušninou. Škoda je v milionech

V Opatovské ulici v Praze někdo v noci na sobotu poškodil dva bankomaty a ukradl z nich všechny peníze. Policie zjišťuje, jakým přesně způsobem do bankomatů pronikl. Podle informací ČTK jsou bankomaty poškozené zřejmě výbušninou. Škoda je dle policistů několik milionů korun. Z místa podezřelí odjeli na elektrokoloběžkách. Kolik peněz ukradli, není podle policejní mluvčí Evy Kropáčové zatím jasné. Zloděje, kteří byli nejméně dva, policie hledá. Útoky na bankomaty s použitím výbušniny jsou podle mluvčích bank ojedinělé. Incident částečně omezil provoz blízkého obchodního centra.
13:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 4 hhodinami

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 9 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 10 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 10 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 22 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 22 hhodinami
Načítání...