Ministerstvo životního prostředí zavádí nová pravidla pro záplavová území. Do potenciálně ohrožených lokalit mají nově patřit i objekty v těsné blízkosti mobilních protipovodňových stěn, jaké se při posledních velkých povodních v roce 2013 stavěly například v centru Prahy. Stávající úprava s nimi až dosud nepočítala.
Definici záplavových území v Česku dosud upravuje čtrnáct let stará vyhláška, která vznikla ještě za sociálnědemokratického ministra Miloše Kužvarta v předvečer ničivých povodní v srpnu 2002. Současný šéf resortu životního prostředí Richard Brabec nyní, po opakované zkušenosti Čechů s velkou vodou, navrhuje změnu.
Upravená vyhláška, která momentálně prochází mezirezortním řízením a připomínkami krajů, se mimo jiné zaměřuje na novinku protipovodňové ochrany – mobilní bariéry, které před třemi lety pomohly před velkou vodou ochránit centrum metropole a které se ve stejném roce hojně osvědčily i v případě ničivých záplav na rakouském Dunaji.
Aby lidé věděli…
Podle ministerského plánu by do záplavového území měly spadat i domy v okolí povodňových bariér. „Pokud není stanoveno záplavové území za mobilním protipovodňovým opatřením (což současné znění vyhlášky umožňuje), nejsou obyvatelé tohoto území nijak informováni o potenciálním riziku,“ uvádí důvodová zpráva a mluvčí ministerstva Petr Marták dodává, že cílem je zvýšit povědomí občanů o případné hrozbě, to pokud by stěny selhaly nebo pokud by se je nepovedlo postavit včas.
Vedle toho vyhláška zavádí zónám, které ohrožuje velká voda, jasné podmínky: musí vždy vycházet z dat povodňových map a scénářů, zahrnovat by měly například oblast břehů a koryta vodního toku včetně přítoků i část okolních vyvýšených ploch.
Úprava chce také jednotně určit, kde se smí nově stavět a kde ne. „Hlavním mottem je samozřejmě snížení ohrožení života a zdraví obyvatel,“ dodává mluvčí Marták s tím, že kromě scénářů dvacetileté, padesátileté a stoleté vody se hodlá ministerstvo připravit i na pětisetleté záplavy. To vše se přitom děje v období, kdy se republika spíš než s vodou potýká se suchem.
Ochrana před velkou vodou vzniká – ale pomalu
Protipovodňová opatření probíhají i v krajích, byť zde mnohdy zdlouhavě a s odklady. Na Klabavě u západočeských Rokycan, jejíž hladina roste při rozvodnění nejrychleji ze všech řek v Plzeňském kraji a v minulosti opakovaně ohrozila lidská obydlí, se připravovaná výstavba kamenných stěn zpozdí minimálně o rok. Povodí Vltavy sice zdejší ochranu před stoletou vodou zařadilo mezi své priority, výstavbu ale zkomplikoval nesouhlas ekologických aktivistů a nyní se zpracovává nový posudek stavby.
Ochrana v podobě suchého poldru (prázdné přírodní nádrže) by měla vzniknout i na Berounce, nad Roztoky u Křivoklátu. Poldr může spodní tok řeky ochránit až před staletou vodou, protože by se v přípravě záplav zatopilo až tisícihektarové území, vodohospodáři ale zatím vypracovali pouze studii proveditelnosti. Při zaplavení by totiž voda zasáhla i do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklátsko, o níž se navíc spekuluje jako o potenciálním národním parku.
O krok dál jsou s budováním ochrany v Přerově, kde u koryta Bečvy (ničivé především při moravských povodních 1997) vzniká několik set metrů dlouhá nábřežní zídka. Na ni ještě letos naváže stavba dalších protipovodňových opatření na nábřeží Dr. Edvarda Beneše. Podle rozsáhlého projektu ochrany Pobečví by se mělo na území města postavit 13 staveb. Kromě zdí je to například vybudování záchytného profilu plavenin nad Přerovem.
