Povinná maturita z matematiky: V roce 2021 ji otestují gymnázia, o rok později ostatní

Nahrávám video
Rok po gymnáziích a lyceích bude maturita z matematiky i na většině odborných škol
Zdroj: ČT24

Povinná maturita z matematiky bude na středních odborných školách od roku 2022, tedy tak, jak od počátku zamýšlelo ministerstvo školství. Návrh ministryně Kateřiny Valachové (ČSSD) schválila vláda navzdory nesouhlasu ředitelů gymnázií. Výjimku pro zemědělské školy neprosadil ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), maturovat z matematiky se tak nebude pouze na uměleckých, zdravotnických a sociálních oborech.

Vláda před rozhodováním o tom, kdy se na středních odborných školách začne povinně maturovat z matematiky, vyslechla dva požadavky – maturitu uspíšit a naopak ji nezavádět pro více oborů, než ministerstvo zamýšlelo. Neuspěl nakonec nikdo.

Proti tomu, aby na odborných školách začala být maturita z matematiky povinná od školního roku 2021/2022, zatímco na gymnáziích a lyceích o rok dříve, protestovali ředitelé gymnázií.

Nahrávám video
Události ČT: Výjimku z maturity z matematiky budou mít umělecké, zdravotnické a sociální obory
Zdroj: ČT24

„Studenti všech ostatních středních škol – technických, strojírenských, stavebnických – nebudou maturovat z matematiky a budou mít pouze povinné dva maturitní předměty. Budou mít lehčí přípravu k maturitní zkoušce,“ poukázala ředitelka pražského Gymnázia Budějovická Zdeňka Bednářová.

Ministryně školství Kateřina Valachová však upozornila, že o postupném zavádění povinné maturity se dlouho diskutovalo. „Jak dnes materiál prošel, představoval kompromis mezi jednotlivými odbornými školskými asociacemi. Myslím si, že je udržitelný,“ podotkla.

Předseda Unie školských asociací (CZESHA) Jiří Zajíček by uvítal, kdyby byl začátek jednotný – s ohledem na odborné školy až v roce 2022. „Některé obory, které jsou v tom zahrnuty, nyní nemají dostatečnou hodinovou dotaci. Musejí se na to připravit,“ upozornil.

Výjimka pro zemědělské školy nebude

Ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) chtěl, aby se maturita z matematiky nezaváděla na zemědělských středních odborných školách, čím by se rozšířil seznam výjimek obsahující umělecké, zdravotnické a sociální obory.

Valachová svého vládního kolegu za takový návrh ostře kritizovala. Připomněla, že se o rozvrhu zavádění povinné maturity hovoří tři roky. „Jasně se řeklo poslancům, jaký má být náběh maturity z matematiky, jasně se řeklo, jaké obory tam nebudou,“ uvedla.

Po hlasování vlády Jurečka uvedl, že neuspěl o jediný hlas. S variantou, kterou prosadila ministryně Valachová, však šéf zemědělského resortu nesouhlasí. „Tento návrh není domyšlen a je špatný,“ uvedl. Naopak podle Kateřiny Valachové byl špatný Jurečkův návrh. „Představte si, že například agropodnikání jako zemědělský obor by maturitu z matematiky nemělo, a naopak ekonomika jako ekonomický obor by ji měla,“ srovnala.

Nepomůže-li Senát, obrátí se ředitelé na Ústavní soud

Že je Valachové návrh špatný, si ale myslí kromě Jurečky i ředitelé gymnázií a lyceí, na jejichž podporu vystoupil před rozhodujícím jednáním vlády také předseda opoziční ODS a bývalý ministr školství Petr Fiala. Ten doporučoval, aby se i na gymnáziích z matematiky povinně maturovalo až od roku 2022. „Ušetřili bychom si problémy, které teď zjevně máme. Jestli ta maturita má být garantována a organizována státem, tak má smysl, jen když bude celoplošná,“ řekl.

Asociace ředitelů gymnázií již avizovala, že se se schváleným rozvrhem zahájení povinných maturit z matematiky nesmíří. Senátor za TOP 09 a STAN a ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera Jiří Růžička chce využít svého politického postavení a prosadit novelu školského zákona, která by začátek sjednotila. Senát bude o zákonu jednat kvůli návrhu, který se týká financování škol. Ministryně případnou změnu označila za „pokus nabourávat změny financování škol v Senátu přílepkem“.

Ředitelé mají ještě jeden záložní plán, pokud by iniciativa senátora Růžičky neuspěla. V takovém případě by podali ústavní stížnost. Že by měli naději na úspěch, si však ministryně školství nemyslí.

  • Katalog požadavků společné části maturitní zkoušky z matematiky vypracovaný ministerstvem školství stanovuje pět základních okruhů, které musí maturant zvládnout. Vedle znalosti matematický pojmů a dovedností je to matematické modelování a také schopnost vymezit a řešit problém. Student musí rovněž rozumět matematickému textu a osvojit si práci s informacemi
  • Další část požadavků pro povinnou zkoušku z matematiky obsahuje požadavky na konkrétní vědomosti a dovednosti z jednotlivých tematických okruhů. Těmi jsou například aritmetické operace s přirozenými čísly, schopnost rozlišit prvočíslo a číslo složené nebo rozložit přirozené číslo na prvočinitele.
  • Dále maturitní zkouška z matematiky od studentů vyžaduje zvládnout algebraické výrazy, provádět operace s lomenými výrazy, sestavovat, číst a řešit rovnice. Také užít různá zadání funkce a používat s porozuměním pojmy definiční obor, obor hodnot, argument funkce, hodnota funkce, graf funkce včetně jeho názvu.
  • Maturanti musí zvládnout také základy statistiky. Měli by znát pojmy jako statistický soubor, rozsah souboru, statistická jednotka, kvalitativní i kvantitativní statistický znak, stejně jako hodnota znaku. Dále musí umět vyhledat a vyhodnotit statistická data v grafech a tabulkách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 9 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...