Potřebuje kancléř nejvyšší prověrku? Je to „lex Mynář“, vadí některým poslancům

Bez jasného výsledku skončila debata poslanců ústavněprávního výboru o předloze Starostů a nezávislých, podle níž by musel mít prezidentův kancléř ze zákona prověrku na nejvyšší stupeň utajení. Výbor nedoporučil plénu předlohu schválit ani zamítnout. Z diskuse ale vyplynulo spíše to, že novela příliš šancí na přijetí nemá.

Poslancům vesměs vadilo, že míří na jednoho člověka, a to na současného kancléře prezidenta Miloše Zemana Vratislava Mynáře. Ani zpravodaj Jan Chvojka (ČSSD) nepokládá za šťastné, že jeho jméno figuruje přímo v důvodové zprávě.

„Je to v podstatě lex Mynář,“ řekl o předloze Zdeněk Ondráček (KSČM). „Nebudu zvedat ruku pro další zmetek, kterým lex Mynář je,“ prohlásila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO).

Ačkoli stejnou výtku, tedy že novela míří na jednoho člověka, vznesl také například Marek Výborný (KDU-ČSL), vzhledem k „nízké politické kultuře na Hradě“ by ji podpořil. Předsedovi výboru Marku Bendovi (ODS) zase vadí další část předlohy, podle níž by kancléř nesměl zastávat žádnou funkci v politických stranách a hnutích.

„Zpřísnění podmínek je na místě,“ hájila za předkladatele novelu Věra Kovářová (STAN). Skutečnost, že kancléř by musel mít nejpřísnější bezpečnostní prověrku, by podle ní mohla ochránit prezidenta. Kovářová rovněž zmínila naději, že by se zlepšila politická kultura na Hradě. „Je to určitý signál, který vysíláme směrem k Hradu,“ řekla Kovářová.

Dosavadní úpravu postavení kancléře pokládá hnutí STAN za nedostatečnou. Zákon jen uvádí, že kancléře jmenuje a odvolává prezident.

Pro návrh, aby výbor doporučil schválení novely, hlasovalo pět ze 16 jeho přítomných členů. Pro návrh předlohu zamítnout, jak jej podal Ondráček, zvedlo ruku osm poslanců a nebyl přijat o jediný hlas. Pokud by novela platila, kancléř by musel získat nejpřísnější prověrku do roka. 

Vláda Andreje Babiše (ANO) novelu odmítla pro nesystémovost. Uvedla také, že není třeba, aby měl hradní kancléř osvědčení pro nejvyšší stupeň utajení, neboť kancelář prezidenta pracuje pouze s informacemi podléhajícími stupni utajení Vyhrazené nebo Důvěrné. 

Zeman na prověrce trval, Mynáře si ale nechal

Mynář působí jako vedoucí Kanceláře prezidenta republiky od roku 2013. Prezident Miloš Zeman zpočátku na prověrce trval jako nutné podmínce, Mynář ji však nezískal. Národní bezpečnostní úřad později zamítl i jeho rozklad vůči rozhodnutí.

Zeman v reakci na rozhodnutí NBÚ uvedl, že pokud Mynář neuspěje s odvoláním, bude muset jako hradní kancléř skončit. Později však prezident uvedl, že by Mynář „v určité funkci“ na Pražském hradě mohl zůstat i bez prověrky a na Hradě pro něj „vždy bude důstojné místo“.

Kancléř se předloni obrátil na soud, ten dosud nerozhodl. Zeman si Mynáře ve funkci kancléře ponechal i po svém letošním znovuzvolení.

Vedoucí kanceláře prezidenta vystudoval obor ekonomika stavebnictví na Vysokém učení technickém v Brně a později se živil jako podnikatel. Až do roku 2005 zasedal mimo jiné v dozorčí radě Českomoravské železárenské.  

Mynář je předsedou krajské organizace Strany práv občanů (dříve Strana práv občanů Zemanovci) ve Zlínském kraji a zastupitelem obce Osvětimany. Od listopadu 2010 do března 2013 byl i předsedou SPOZ.

V Osvětimanech vlastní zimní sportovní areál a penzion. Na jaře 2013 informovala Mladá fronta DNES, že penzion vybudoval i díky třináctimilionové dotaci, kterou získal od ministerstva školství na „rekonstrukci objektu pro ubytování sportovců“.

Mynář nemá bezpečnostní prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Nemůže proto například zastupovat prezidenta na některých důležitých jednáních. Koncem října 2013 Zeman řekl, že si ji musí co nejrychleji dodělat, jinak o místo přijde. Mynář následně o prověrku požádal. NBÚ mu ji ale odmítl udělit.

Podle médií mohly úřadu vadit některé Mynářovy podnikatelské kontakty, mimo jiné z dob jeho působení ve firmě Petrcíle. Z byznysu se zná i s lobbistou Miroslavem Šloufem.

V roce 2014 Mynář koupil vilu v pražských Strašnicích. Nemovitost získal od právníka Víta Širokého za 5,5 milionu korun, což bylo podle některých expertů výrazně pod cenou. Široký mimo jiné zastupuje lobbistu Romana Janouška. 

Mynář
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejisté zavedení celostátního referenda. Vládě chybí hlasy opozice

Vládní koalice má malé šance na prosazení celostátního referenda. Ke změně ústavy potřebuje i podporu části opozičních poslanců. Ti jsou ale k plánovanému návrhu skeptičtí. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) chce s nevládními subjekty jednat, podporu si slibuje od Pirátů. Jenže ti se schůzky ani nechtějí zúčastnit, i když sami mají všelidové hlasování mezi prioritami. Teď říkají, že vládě nevěří kvůli jejímu přístupu k dezinformacím. Klamavé zprávy považují za nebezpečí pro konání referend.
před 1 hhodinou

Zaměstnavatelé řeší chyby jednotného měsíčního hlášení

Někteří zaměstnavatelé řeší problémy při podávání jednotného měsíčního hlášení. Chybovost se pohybuje kolem tří procent. Nejčastěji se podle účetních i správy sociálního zabezpečení týká oprav už odeslaných formulářů. Systém má nahrazovat až pětadvacet listin pro různé úřady.
před 2 hhodinami

Endoprotéz rychle přibývá. Někde se ale čeká roky

Stárnutí české populace a lepší technologie vedou k tomu, že se za poslední roky téměř zdvojnásobil počet operací endoprotéz. Některé nemocnice ale stále nezvládají dodržet čekací hranici jednoho roku.
před 12 hhodinami

Kněží Bula a Drbola byli prohlášeni za blahoslavené

Slavnostní mší na výstavišti v Brně vyvrcholilo blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří byli prohlášeni za blahoslavené. Zakončil se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. V liturgickém kalendáři si je budou připomínat každý rok 17. června. Bula a Drbola patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Armádní techniku i výcvik si na Bahna přišly prohlédnout tisíce lidí

Tisíce lidí od sobotního rána proudily na letošní Den pozemních vojsk Bahna u Strašic na Rokycansku. Největší akce pozemních sil v Česku pro veřejnost představila dynamické ukázky vojenské techniky, z novinek například bojové vozidlo pěchoty CV90 a tank Leopard 2A4. Diváci mohli zhlédnout i historické scény. Podle náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehky je zájem i podpora veřejnosti pro armádu velmi důležitá.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

VideoPolitické spektrum: hnutí MY, Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT, Aliance pro budoucnost

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 6. června přijali Jiří Štěpán (hnutí MY), Hana Janišová (Demokratická strana zelených – ZA PRÁVA ZVÍŘAT) a Pavel Sehnal (Aliance pro budoucnost). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 17 hhodinami

Chci být víc vidět a pomáhat řešit problémy, říká nová ombudsmanka

Příští ombudsmanka Eva Kostolanská chce prohloubit komunikaci s občany i médii, a zvýšit tak povědomí o práci veřejného ochránce práv. Řekla to v Událostech, komentářích. Plánuje se taky sejít s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a probrat s ním přesun lidskoprávních agend z Úřadu vlády na ministerstva. Ve funkci po složení slibu 18. června nahradí Stanislava Křečka. V pátek ji zvolili poslanci.
před 18 hhodinami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 23 hhodinami
Načítání...