Praha - O dvouletý odklad změn ve financování sociálních služeb začaly společně usilovat rada zdravotně postižených, Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb. Nesouhlasí totiž s tím, aby se od příštího roku přesunulo rozhodování o penězích ze státu na kraje. Počítá s tím novela zákona o sociálních službách, která je součástí chystané sociální reformy ministra práce. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) už připravil návrh, podle něhož by se změny odsunuly na rok 2014.
Podle autorů novely zákona o sociálních službách mají změny zvýšit efektivitu a hospodárnost. Upravit se má třeba systém dotací. Stát letos vyčlenil 6,1 miliardy korun, o které se mohli poskytovatelé služeb ucházet. Kraje by jim měly rozdělit ještě přes 2,4 miliardy korun. Na příspěvcích pro postižené a seniory, kteří si za ně mají potřebné opatrování pořizovat, stát vydá ročně přes 19 miliard.
Podle Škromacha není jasné, jak by financování sociálních služeb vlastně od roku 2012 mělo vypadat. „Zkušenosti z minulých let ukazují, že je snaha peníze krátit,“ uvedl místopředseda Senátu. Jeho novela ministerské novely je už připravena. Obsahuje jediný údaj. Číslovku 2012 nahrazuje číslem 2014. Do tohoto roku by prý mělo být jasné, jak by se měly dotace poskytovat a kolik by na ně mělo být.
Úroveň služeb se může lišit kraj od kraje
Podle šéfa Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy by mohl kvůli převodu financování na kraje zavládnout v systému chaos a nastat „rakouský model“. V alpské republice si o sociální politice rozhodují jednotlivé spolkové země a úroveň péče se v nich prý liší. „Máme velké obavy, že kraje by neměly dost prostředků na zajištění kompletní sítě služeb,“ uvedl Krása.
Sociální reforma mění několik zákonů a počítá se změnami v sociálních dávkách a příspěvcích i v jejich vyplácení. Nově by je měly vydávat úřady práce. Zákon, který se změnou sítě úřadů počítá, prezident v únoru vetoval. Poslanci by o normě měli jednat znovu na své schůzi, která začne 15. března. Dá se očekávat, že veto hlavy státu přehlasují.
Kritéria pro příspěvky doznají změny
Mezi kritizované změny patří také změna posuzování stupně závislosti u zdravotně postižených. Podle jednotlivých stupňů se přitom řídí například výše příspěvku na péči. V současnosti se míra závislosti hodnotí podle schopnosti vykonávat 36 úkonů, mezi které patří například příprava či podávání stravy, mytí těla, různé schopnosti chůze, obstarávání osobních záležitostí, nakládání s penězi nebo schopnosti komunikace. Nově by se mělo vycházet z deseti oblastí každodenního života. Mezi ně náleží například mobilita, orientace, komunikace, tělesná hygiena či péče o domácnost.
Pro zařazení do nejvyššího stupně závislosti by přitom patřil ten, kdo není schopný zvládnout devět až deset těchto oblastí. To by z něj však podle Krásy vyřadilo mnoho lidí, kteří potřebují celodenní péči, a to jen proto, že jsou schopni myslet a mluvit. Jedna z posuzovaných oblastí je totiž komunikace, další orientace. Pokud je to handicapovaný schopný splnit, ztratí nárok na zařazení mezi úplně závislé.
