Prezident Miloš Zeman se na zámku v Lánech sešel s posledními třemi kandidáty na ministry. S Robertem Plagou, který má vést školství, mluvil o změnách v inkluzi nebo podpoře sportu. S možným budoucím šéfem resortu zemědělství Jiřím Milkem o potravinové soběstačnosti nebo suchu. Schůzky zakončil setkáním s kandidátem na ministra kultury Iljou Šmídem. Vládu Andreje Babiše chce prezident jmenovat ve středu.
Poslední schůzky v Lánech: Plaga chce řešit inkluzi, Milek potraviny, Šmíd platy v kultuře
„Shodli jsme se na potřebě navyšování prostředků pro školy, a to jak na pedagogické, tak nepedagogické pracovníky. Také jsme se věnovali tématu inkluze, tam jsme diskutovali poměrně podrobně o potřebě revize finanční i věcné. A věnovali jsme se i otázce sportu a jeho systematické podpory ze strany státu,“ shrnul po setkání Robert Plaga (ANO).
Vysoké školy podle něj dostanou příští rok přidáno tři miliardy korun, shoda je také na navyšování peněz pro regionální školství. „Máme před sebou rozpočet, který má největší meziroční navýšení, ale to neznamená, že tam nejsou určité finanční nedostatky. Třeba na inkluzi podle našich odhadů chybí tři miliardy korun pro příští rok,“ uvedl.
Nové podmínky společného vzdělávání od začátku loňského září přinesly postupné začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd základních škol. Plaga chce u inkluze přehodnotit jak náklady na tzv. podpůrná opatření, tak se i podívat „do terénu“, tedy jak opatření funguje v praxi.
Velké šance nedává prosazení kariérního řádu učitelů. „V té podobě, která byla v Senátu, z mého pohledu půjde jen velmi obtížně v krátké době oživit. Jsem zastáncem spíše toho, aby více pravomocí měli ředitelé škol, kteří jsou v dennodenním styku s konkrétními učiteli. Tedy navyšování prostředků ano, ale nemyslím si, že má být komise na úrovni státní, která bude rozhodovat o tom, který učitel má být ve kterém stupni,“ dodal kandidát na ministra školství.
Milek chce zvýšit potravinovou soběstačnost
Na schůzku s prezidentem poté dorazil kandidát na ministra zemědělství Jiří Milek (nestr. za ANO). Za jednu z priorit považuje potravinovou soběstačnost Česka. „Dnes dovážíme do ČR už více než polovinu vepřového masa. Z dalších komodit je to hlavně ovoce a zelenina, kde máme výrobu na úrovni 30 procent roku 1989,“ uvedl Milek. Jedním z cílů je podle něj posílit tuzemský zpracovatelský průmysl. „Vyváží se obrovské množství hovězího i vepřového masa za hranice a zpět se vozí výrobky,“ poznamenal.
Řešit chce také problémy se suchem. „Prezident se zajímal i o možnost postavení kanálu Dunaj–Odra–Labe,“ uvedl Milek. Soustředit se chce i na pomoc zemědělcům, například nedaněním dotací, zvýšenou podporou tzv. zelené nafty či nižšími odvody na zdravotní a sociální pojištění.
Šéfka sněmovního výboru pro životní prostředí Dana Balcarová (Piráti) myšlenku zmíněného kanálu odmítla. „Jsme proti výstavbě této megalomanské stavby,“ prohlásila. „Cílem je řešit lodní dopravu, ale Česká republika pro lodní dopravu vůbec není vhodná. Kdyby se ty investice využily na posílení páteřních dálničních tras nebo vysokorychlostní železnice, mělo by to mnohem lepší efekt i pro dopravu i pro životní prostředí.“
Milek uvedl, že by chtěl být ministrem pro všechny zemědělce, nejenom pro velké firmy. Tato obava panuje kvůli tomu, že ho do funkce ministra nominovala Agrární komora ČR. On sám je předsedou představenstva zemědělského a potravinářského koncernu Úsovsko a má ve firmě čtvrtinový podíl. Loni měl koncern obrat více než dvě miliardy korun.
Po vstupu do vlády by tak byl ve střetu zájmů. O řešení Milek ještě nerozhodl. „Určitě dodržím zákonnou povinnost. Včas ohlásím, jak s tím naložím,“ řekl. S prezidentem o tom nemluvil, ale radil se už Andrejem Babišem, který vložil své firmy do svěřenského fondu.
Šmíd se zaměří na platy a památky
Na závěr prezident jednal s kandidátem na ministra kultury Iljou Šmídem (nestr. za ANO). Mluvili spolu například o zvýšení platů v kultuře, rozpočtu resortu nebo o památkové péči. Platy v kultuře označil Šmíd za katastrofu „V programovém prohlášení máme plán, že bychom chtěli navýšit platy na 150 procent současné úrovně do roku 2021, tedy během toho čtyřletého období, kdy by vláda měla vládnout,“ uvedl.
Chtěl by také podpořit programy týkající se živého umění i památek. „My bychom rádi připravili nové programy, které by umožnily památky opravovat, a to nejen památky na úrovni místní správy, ale i památky ve vlastnictví soukromníků, protože tam zákon o památkové péči tyto věci řeší ne úplně dobře,“ řekl Šmíd.
Chystá se také připravit změnu zákona o památkové péči. Novelu by chtěl projednat a přijmout „velice brzy“. „Jsme ve velmi dobrém kontaktu s památkovým ústavem. Připravuje revizi seznamu památek a pasportizaci toho nejcennějšího památkového fondu, který v ČR je,“ dodal.
Šmíd prohlásil, že by rád zvyšoval rozpočet kultury tak, aby bez financování církví dosáhl alespoň jednoho procenta ze státního rozpočtu. Nyní je to asi 0,7 procenta.
Zeman se setkal se všemi nováčky
Prezident se v Lánech postupně setkal se všemi devíti novými adepty na členství v menšinovém kabinetu. Schůzky zdůvodnil snahou se s kandidáty seznámit a prodiskutovat jejich záměry na jednotlivých ministerstvech. S pěti ministry za ANO, kteří už byli členy kabinetu Bohuslava Sobotky, jednat nebude.
Ve čtvrtek se setkal s kandidátou na ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavou Němcovou a Klárou Dostálovou, která by měla vést ministerstvo pro místní rozvoj. V pátek do Lán dorazili kandidáti na vedení resortů financí a vnitra Alena Schillerová a Lubomír Metnar. V neděli pak prezident přijal kandidáty na ministra průmyslu Tomáše Hünera a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
„To kolečko má spíše mediální charakter, protože pan prezident určitě není konečným arbitrem. Konečným arbitrem bude sněmovna,“ upozorňuje poslanec Jiří Dolejš (KSČM). „Vznikla tady jednobarevná vláda Andreje Babiše a uvidíme, jestli dostane důvěru. Jestli nedostane důvěru, bude to zimní vláda a mnozí z těch ministrů tam budou několik týdnů,“ dodal Zbyněk Stanjura (ODS).
Jmenovat novou vládu chce prezident ve středu. Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že programové prohlášení ještě hotové nemá. „Chtěli bychom ho mít hotové do pondělí 18. (prosince), ale je to složité, protože do toho mluví strašně moc lidí. Jsou různé názory, dneska jsme to dlouho diskutovali, stále se to nějak mění. Takže oficiálně to budeme obhajovat až příští rok,“ řekl.
Jakmile vznikne programové prohlášení, chce začít Andrej Babiš s vyjednáváním podpory pro svůj menšinový kabinet. Oficiálně dosud podporu žádné strany nezískal.