Poděbrady – Přátelé, příbuzní i státní představitelé se dnes v poděbradském divadle naposledy rozloučili s Milanem Paumerem, jedním ze členů skupiny bratří Mašínů, která vedla ozbrojený boj s komunistickým režimem. Veřejnost se mohla přijít poklonit památce Paumera až do 11:00. V pravé poledne začal oficiální obřad, kterého se zúčastnil i premiér Petr Nečas, který ve smutečním projevu vyjádřil nesouhlas s výklady zpochybňujícími činnost ozbrojené skupiny bratří Mašínů. Posledního rozloučení se zúčastnili i ministři Schwarzenberg, John a Vondra a předsedové obou komor českého parlamentu. Na pohřeb přijela také sestra Josefa a Ctirada Mašínových Zdena Mašínová.
Po obřadu zazněly salvy, které obstarali příznivci vojenské historie. Rakev s Paumerovými ostatky odvezla kolona historických vojenských vozidel do nymburského krematoria.
Pohřeb člena kontroverzní skupiny byl však doprovázen kritickými ohlasy. Po městě bylo během noci vyvěšeno 26 plakátů, které Paumera údajně označovaly za vraha. Celkem 26 vyhotovení bylo objednáno a následně vyvěšeno technickou správou služeb města již včera ráno. Ředitel služeb však po zjištění nechal všechny plakáty strhnout. Podle policie ve městě nyní nejsou žádné bezpečnostní problémy.
Politici se rozloučili s Paumerem
Nečas: „Paumer byl odvážný, rovný člověk, takový postoj znamenal reálné ohrožení života. Proti zotročení lze bojovat všemi prostředky, opak by zpochybnil všechny odboje.“ Nečas nesouhlasí s výklady, které tuto činnost zpochybňují: „Nikdo nemá právo soudit, zda skupina volila správné, nebo nesprávné prostředky.“ „Rozhodnutí Milana Paumera vzepřít se nesvobodě a opustit život v totalitě mělo charakter hrdinského činu v tom dobrém slova smyslu.“
Nečas: „Spor historiků o skupinu bratrů Mašínů a Milana Paumera pro nás může být spíše připomenutím našich omezených lidských možností. Ten příslovečný poslední soud - Boží soud - nepřísluší nikomu z nás. Dovolím si vyslovit svou osobní naději, víru a přesvědčení: Pan Milan Paumer před tímto Božím soudem mimo vší pochybnost obstojí.“
Podle Johna byl takzvaný třetí odboj, tedy odpor proti komunistické moci po roce 1948, správný. „Stát byl neslušný, nutil lidi, aby dělali to, co by jinak nedělali.“
Vondra: „Myslím, že máme vzdát hold účastníkům třetího odboje.“
Na pohřeb přijela i sestra Josefa a Ctirada Mašínových Zdena Mašínová. Účastní se ho i dcera Josefa Mašína Sandra. Lidem rozdávaly prohlášení Josefa a Ctirada Mašínových, v němž zdůvodňují, proč na Paumerův pohřeb nepřijeli. Stojí v něm mimo jiné, že se po svém útěku chtěli vrátit do svobodného Československa. To ale podle nich dnes kvůli prezidentům Václavu Havlovi a Václavu Klausovi neexistuje. Komunistická strana je v Parlamentu a právní řád byl přijat z minulého režimu, uvedli Mašínové.
Rozloučení se zúčastnili například i předsedové obou parlamentních komor Přemysl Sobotka a Miroslava Němcová či Lucie Talmanová a Petr Bendl. Na pohřeb naopak nedorazili zástupci KSČM ani sociální demokracie, kteří s činy bratří Mašínů ani Paumera nesouhlasí. „My si vážíme statečnosti lidí, kteří bojovali s komunistickým režimem, včetně skupiny bratrů Mašínů, ale nemůžeme souhlasit s metodami, které vedly k tomu, že tento boj přinesl i lidské oběti,“ vysvětlil neúčast sociálních demokratů jejich úřadující předseda Bohuslav Sobotka.
V souvislosti s předáním ocenění Milanu Paumerovi přirovnal již v roce 2008 šéf komunistů Vojtěch Filip akty odbojové skupiny za teroristický čin. „Pro nás vrah zůstane vrahem, a to za jakéhokoliv státního zřízení. Ti, co se pohřbu zúčastnili, se se svým svědomím musí vypořádat sami,“ dodala dnes komunistka Miloslava Vostrá.
Veřejnost není v hodnocení Paumera a Mašínů jednotná
Skupina bratří Mašínu, jejíž součástí byl i Milan Paumer, rozděluje českou veřejnost na dva tábory. Někteří je považují za hrdiny, kteří se nebáli postavit totalitě, druzí v nich vidí vrahy. Při jejich diverzních akcích v polovině 50. let minulého století a při útěku za hranice na Západ totiž zemřelo šest lidí včetně oloupeného pokladníka. Paumer na rozdíl od Mašínů nikdy na nikoho nevystřelil. Kontroverzních činů se ale účastnil jako řidič a k celé akci se vždy hrdě hlásil.
Kdo byli bratři Mašínové?
Skupina se v 50. letech postavila komunistickému režimu. Její členové zabili šest lidí, činnost skupiny je proto dosud hodnocena nejednoznačně. V roce 1953 členové skupiny překročili hranici s NDR a v řadě incidentů zastřelili několik policistů. Mašínům a Paumerovi se podařilo probít do západního Německa. Václav Švéda, Zbyněk Janata a Ctibor Novák byli zatčeni a popraveni. Více k o kauze bratří Mašínů.
Senát navrhl členy skupiny několikrát na státní vyznamenání, prezident zatím horní komoře nikdy nevyhověl. Uznání se Milan Paumer dočkal v roce 2008, kdy od tehdejšího premiéra Mirka Topolánka dostal plaketu předsedy vlády. O týden dřív ji na velvyslanectví ve Washingtonu osobně převzal také Josef Mašín.
Milan Paumer
se narodil v roce 1931 v Kolíně, od dětství žil v Poděbradech, kde se za války seznámil s Mašíny. Začátkem 50. let se s nimi účastnil sabotážních akcí, v roce 1953 se jim podařilo prostřílet si cestu do západního Německa. Paumer pak sloužil v americké armádě, v rámci služby byl vyslán do Koreje. Na Floridě později pracoval v továrně na letecké motory, měl i vlastní kavárnu. Od roku 2001 žil znovu v Poděbradech.
