Jednací řád Poslanecké sněmovny se změní. Jak přesně, ale zatím není jasné. Po měsících jednání všech stran panuje shoda především na tom, že by se mělo prodloužit okno pro závěrečné třetí čtení zákonů. V úvahu připadají třeba i změny v pořádání mimořádých schůzí nebo omezení počtu vystoupení. Jenomže to, co by chtěly vládní strany a co opozice, se dramaticky liší.
Zkrácení přestávek na porady poslaneckých klubů, omezení počtu faktických poznámek, omezení přednostních práv nebo změny pravidel pro mimořádné schůze – s takovými představami přicházeli politici na jednání sněmovních stran o změnách jednacího řádu. Na řadě z nich se ale neshodli.
„Skupina k jednacímu řádu se sešla třikrát nebo čtyřikrát, byla to velmi obsáhlá diskuze,“ poznamenal Radovan Vích (SPD).
To hlavní, na čem panuje obecná shoda, je prodloužení času na třetí čtení. Na konečné rozhodování o zákonech má totiž sněmovna prostor pouze ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin, pokud se strany neshodnou, že je to možné i jindy. Změna jednacího řádu by měla časové okno rozšířit. „Nebylo by to do 14 hodin, ale ve středu by to bylo do 19 hodin,“ upřesnil předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček (ANO).
Například na tom, jak změnit organizaci mimořádných schůzí, však již shoda není. Přitom zatím mimořádné schůze často zavánějí spíše ztrácením času než řádným debatováním o problémech. Po odečtení slavnostních schůzí, jako je inaugurace prezidenta, se poslanci od posledních voleb mimořádně sešli již sedmkrát.
Jen dvakrát se skutečně jednalo – na podzim, když šlo o platy, a nyní před Vánoci, když chtěli komunisté dokončit druhé čtení zákona danícího náhrady církvím. Další čtyři schůze skončily, protože většina poslanců byla proti navrženému programu, jedna vůbec nezačala, když se nepřihlásilo tolik poslanců, aby byla sněmovna usnášeníschopná.
Opozice, která většinou nedokázala svá témata protlačit přes provládní většinu, by po dosavadních zkušenostech chtěla, aby nebylo tak snadné umlčet ji. „Je otázkou, jestli by nebylo lepší, kdyby byl program automaticky schválen, pokud je svolána mimořádná schůze,“ nastínil místopředseda sněmovny za Piráty Vojtěch Pikal.
Nic takového se však vládní strany nechystají připustit. Jak ostatně upozornila místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD Kateřina Valachová, opoziční hlasy bývají slyšet, i když program neprojde. „Opozice často svolává mimořádné schůze a někdy využívá toho, co jednací řád umožňuje – dříve než začne debata, jestli je bod mimořádné schůze schválen, máte možnost vystoupit s přednostními právy,“ podotkla.
Pekarová Adamová: Změny by byly v neprospěch malých klubů
Malé strany jako TOP 09 se zase brání například tomu, aby se změnila pravidla pro vetování návrhů. Dnes jsou k tomu potřeba dva kluby, nově by mohlo záležet spíše na počtu poslanců. „Některé ze změn jednacího řádu jsou v neprospěch malých klubů, které tím budou ve svých právech trochu ošizeny,“ míní místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
Formálně budou mít změny v jednacím řádu podobu novely, kterou již projednala vláda. Zásadní ale bude, jaké načtou sami poslanci pozměňovací návrhy. Předseda dolní komory jich očekává celou řadu.
Zkrácení přestávek a omezení počtu faktických poznámek
Mohla by se změnit i některá další pravidla, která však zákon nepodchycuje. Nejpravděpodobnější je zkrácení přestávek, které si kluby berou na svá uzavřená jednání. Opoziční strany mají výhrady k plánu na omezení počtu lidí, kteří mohou vystoupit s přednostním právem. Dnes je mají kromě vedení poslaneckých klubů i předsedové stran.
Hovořilo se také o omezení počtu faktických poznámek na dvě na každého poslance. „Je to jedna z možností, protože faktická poznámka má sloužit pouze k tomu, aby reagovali na vystoupení,“ řekl místopředseda sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip.
Ani to se však opozičním politikům nelíbí. „Demokracie je diskuse, jak říkal Masaryk. To právo bych nechtěl krátit,“ uvedl Jiří Mihola (KDU-ČSL).
