Poslanci ve druhém čtení podpořili plošné zavedení občanských průkazů s čipem. Sněmovna novelu před závěrečným schvalováním projednávala už podruhé – minule totiž čelila kritice, že stát vynaloží stamiliony korun za zastaralou technologii. Schválili také návrh zákona o zahraniční službě.
Nové průkazy by se vydávaly zdarma, ne za 500 korun jako nyní. Vládní novela v opakovaném druhém čtení opět čelila kritice, například kvůli zastaralosti technologie. Návrh na její zamítnutí ale tentokrát nikdo nepodal. Podle úprav výboru pro veřejnou správu by navíc lidé mohli žádat o vydání průkazu a cestovního pasu ve zkrácené lhůtě.
S výtkami opět vystoupil poslanec ANO Ivan Pilný, jenž opětovné druhé čtení před měsícem prosadil. „Za několik set milionů budujeme bazén bez vody a čekáme, že někdo přinese kyblíček a vodu do něj nalije,“ řekl. Vzhledem ke koaliční dohodě však už Pilný zamítnutí předlohy nepožaduje.
Jeho postoje kritizoval Jan Klán (KSČM), očekával, že Pilný přijde s pozměňovacím návrhem, jak elektronické občanské průkazy zlepšit. „Prázdný sud nejvíce duní,“ reagoval na Klánovo vystoupení poslanec ANO. Z debat s ministerstvem vnitra podle něho vyplynulo mimo jiné to, že záměr vybavit průkazy čipem bezkontaktním by doklady výrazně prodražilo.
Pilný tentokrát navrhoval, aby se se schvalováním normy počkalo na návrh souvisejícího zákona o elektronické identitě. Takový postup by byl logický také podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury, aby nebylo nutné předlohu o občanských průkazech následně znovu měnit. Návrh na přerušení jejího projednávání ale Stanjura neprosadil.
Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) sice uznal, že po schválení zákona o elektronické identitě bude nutné normu o občanských průkazech technicky upravit, výroba nových dokladů s čipem se však podle něho musí spustit dřív.
Zahraniční službu upraví samostatný zákon
Poslanci také s některými úpravami schválili vládní návrh zákona o zahraniční službě. Předloha zakotví a upřesní pravomoci konzulárních úřadů, zlepší podmínky práce diplomatů a zjednoduší jejich střídání. Umožní taky vysílat na místa velvyslanců lidi, kteří nejsou v pracovním poměru k ministerstvu zahraničí.
„Jsem přesvědčen, že zákon je pro efektivní fungování zahraniční služby velmi prospěšný,“ řekl ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Bývalý ministr Karel Schwarzenberg (TOP 09) předlohu uvítal. Upozornil ale na to, že v budoucnu by se případně mohla měnit, když neponese opoziční návrhy. „Největší chyba nového zákona je, že se likviduje personální rada,“ uvedl.
Pro normu zvedlo ruku 130 ze 149 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Nyní tak zamíří k posouzení do Senátu.
Nový zákon by měl zjednodušit ministerstvu administrativu spojenou se střídáním diplomatů v ústředí a v zahraničí. Měl by mu také poskytnout širší možnosti v situacích, kdy je nutné rychle rušit nebo naopak vypisovat nová pracovní místa kvůli politickému vývoji, například v případě zrušení nebo zavedení vízové povinnosti.
Diplomatům by měl zákon usnadnit sladění osobního a pracovního života. Umožnil by například čerpat mateřskou a rodičovskou dovolenou na zastupitelském úřadu v zahraničí. Zároveň by zavedl pro ministerstvo zahraničí možnost zajistit diplomatům a jejich rodinným příslušníkům zdravotní připojištění v době, kdy pracují na zastupitelském úřadu.
Dále by norma měla odstranit nedostatky, kdy současná právní úprava nedává konzulárním úřadům odpovídající zákonné zmocnění pro všechny úkony, které provádějí. Přináší to riziko jejich zpochybnění. Nynější zákony navíc vyvolávají nejasnosti o rozsahu konzulárních činností, které úřady poskytují českým občanům v zahraničí. Nově by měl být pevně zakotven a lidé budou vědět, na co mají nárok.
Poslanci naopak nedokončili úvodní kolo debaty o zpřísnění podmínek činnosti soudních znalců. ODS chce, aby poslanci vrátili normu vládě k přepracování. Na pořadu byl také návrh zákona o tlumočnících a překladatelích. Sněmovna bude v programu pokračovat 14. března.
