Poslanci nakonec odmítli povinné školky pro dvouleté. Prošly i úpravy vodního zákona

Sněmovna ve středu schválila ve třetím čtení novelu vodního zákona, která kromě jiného zpřesňuje povinnosti při likvidaci odpadních vod – například při vyvážení jímek. To budou nově moci dělat pouze čistírny nebo specializovaní podnikatelé. Poslanci také po skoro pětihodinové diskusi podpořili návrh ODS, aby školky nemusely povinně přijímat už dvouleté děti. Ten byl ale teprve v prvním čtení. Sociální demokraté sice navrhovali zamítnutí předlohy, ruku ale zvedlo jen sedm poslanců.

Novela vodního zákona má mimo jiné zpřísnit požadavky na odvoz odpadní vody z bezodtokových jímek. Do budoucna by měli lidé doložit takovouto likvidaci za poslední dva roky vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí (ČIŽP).

Potvrzení by měli lidem vydávat provozovatelé fekálních vozů. Mělo by v něm být mimo jiné uvedeno, o jakou jímku šlo, množství odpadních vod a do které čistírny je odvezl. Odvážet odpad z jímek budou smět jen čistírny odpadních vod nebo podnikatelé podle živnostenského zákona.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) to požadoval zavést už od začátku příštího roku, sněmovna však tuto povinnost na návrh zemědělského výboru odložila o dva roky.

Největší spor se ve sněmovně vedl o návrh Jana Schillera (ANO), který chtěl komunálním čistírnám odpadních vod zakázat přijímat odpadní vodu, která obsahuje nebezpečné závadné látky. Poslanec to ve shodě s ministrem Brabcem zdůvodňoval tím, že místní čistírny nejsou uzpůsobeny na příjem vody z průmyslových podniků, která obsahuje například těžké kovy.

Poslanec Antonín Staněk (ČSSD) ale namítal, že návrh je příliš obecný. Ve svých důsledcích by prý mohl prodražit lidem odvoz jímek kvůli tomu, že by si možná museli nechávat provést rozbor jejich odpadní vody. Návrh podle Staňka navíc nepočítá s omezenou kapacitou průmyslových čističek, takže odpadní voda z podniků by nejspíš končila v kanalizacích nebo na polích.

  • Poslanci také umožnili zřizovat stanové tábory v záplavových územích, což zákon nyní zakazuje.
  • Součástí novely se stalo také ustanovení, které umožní bezplatné čerpání povrchových vod také pro lesní školky, nejen pro zemědělce.
  • Novela nemění poplatky za odběr podzemní vody nebo za vypouštěné odpadní vody. Nově je ale bude spravovat Státní fond životního prostředí místo ČIŽP.

Školky podle poslanců nebudou muset přijímat dvouleté děti

Po vleklé diskusi nakonec prošla do dalšího čtení i školská novela z pera ODS. Mateřské školy tak zřejmě nebudou muset od roku 2020  povinně přijímat i dvouleté děti. Zastánci návrhu argumentovali zejména tím, že školky na dvouleté děti nejsou připraveny a obce na rozšíření jejich kapacit nemají peníze. Sociální demokraté namítali, že dvouleté děti jsou ve školkách už nyní a do budoucna by v nich měly mít garantována místa. 

Masivnější kritiku sklidili občanští demokraté za další část novely, podle níž by měl být zrušen poslední ročník školky jako povinný a i bezplatnost přípravných tříd na základních školách. 

Zrušení povinného absolvování posledního roku školky obhajovala ODS tím, že jde de facto o rozšíření povinné školní docházky o rok na 15 let bez ohledu na možnosti rodičů.

Ostatní strany to ale nepodpořily, stejně jako snahu zpoplatnit bezplatnou docházku pětiletých dětí do školek nebo vzdělávání v přípravných třídách základní školy. Podle oponentů by to omezilo vzdělání pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin.

Cílem návrhů zákonů o soudních znalcích a o soudních tlumočnících je podle vlády zkvalitnění jejich práce. Uchazeči o znaleckou práci by museli skládat vstupní zkoušky, bylo by možné přezkoumávat posudky. Rovněž tlumočníci a překladatelé by měli přísnější kritéria pro vznik oprávnění. Předlohy na druhou stranu zvyšují odměny za odvedenou práci.

Ústavní předloha KSČM proti přeběhlictví pak předpokládá, že by zákonodárci přišli o mandát i v případě pravomocného odsouzení k nepodmíněnému trestu za úmyslný trestný čin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Mašína

Zemřela Zdena Mašínová, bylo jí 92 let. Na sociálních sítích to uvedl historik Petr Blažek či Konfederace politických vězňů. Mašínová byla dcerou generála Josefa Mašína, který za protektorátu bojoval v domácím odboji proti nacistům, a sestrou členů odbojové skupiny bratří Josefa a Ctirada Mašínových. Kvůli činnosti svých bratrů, kteří za dramatických okolností utekli na počátku 50. let z Československa na Západ, byla komunistickým režimem perzekvována.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoVýbor probíral přesun agendy závislostí pod ministerstvo zdravotnictví

Poslanci zdravotního výboru řešili ve středu přesun agendy závislostí a duševního zdraví z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví. Ministr Adam Vojtěch (za ANO) trval na tom, že změna nebude znamenat propouštění ani finanční ztrátu. K propojování zdravotní i sociální oblasti už podle něj dochází. Zástupci služeb proti přesunu pod ministerstvo protestují, právě i kvůli nejistotě ohledně financování. Nesouhlas s přesunem pak vyjádřili i zástupci lidsko-právních organizací. Opozice mluví o ohrožení dotčených agend. Pracovníci Úřadu vlády, jehož některé agendy mají být převedeny pod různé resorty, zůstávají ve stávkové pohotovosti. V příštích dnech je čeká jednání s jednotlivými ministry – v pátek na ministerstvu práce a sociálních věcí.
před 4 hhodinami

Mrázová věří, že novela stavebního zákona projde a centrální úřad vznikne od ledna

Ve čtvrtek má sněmovna opět projednávat v rámci druhého čtení novelu stavebního zákona. O jejím obsahu a odhadovaném průběhu schvalování hovořila v pořadu Interview ČT24 ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Soudí, že novela zřejmě nenabude účinnosti k 1. červenci, jak se původně předpokládalo, ale požádá kolegy, aby se tak stalo co nejdříve. K první etapě změn a vzniku centrálního Úřadu rozvoje území by mělo dojít od počátku roku 2027, řekla ministryně moderátorovi Jiřímu Václavkovi.
před 4 hhodinami

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Američan, u kterého bylo podezření na ebolu, opustil Bulovku. Je zdravý

Během 21 dní trvající karantény se mu stýskalo po rodině, ale jinak americký pediatr a internista Patrick LaRochelle svou situaci zvládal. Cítil, že bude zdravý. Fakultní nemocnice Bulovka ho v půlce května přijala kvůli podezření na nákazu ebolou, ale žádné příznaky se u něj neprokázaly. Lékař je již na cestě do Spojených států amerických. Krátce před propuštěním s ním mluvila redaktorka ČT Denisa Čížková.
před 6 hhodinami

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 8 hhodinami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 9 hhodinami
Načítání...