Senátoři se dohadují, zda do školek patří dvouleté děti. Budou citově zanedbané, tvrdí pedagog

Senátní školský výbor svolal veřejné slyšení kvůli problematice dvouletých dětí ve školkách. Podle novely, kterou parlament schválil v roce 2016, by měly mít od roku 2020 právo na místo ve školce. Někteří senátoři i iniciátoři petice v tom ale vidí problém a chtějí zákon změnit. Takto malé děti podle nich nepatří do školky, ale do náruče matky. Obhájci zákona upozorňují, že nejde o povinnost.

Petici proti umísťování dvouletých dětí do školek podepsalo 15 tisíc lidí. „Dvouleté děti nepatří do školky, ale do náruče mámy,“ uvedl jeden z jejích iniciátorů, vysokoškolský pedagog Marek Herman.

Blíží se podle něj nebezpečný trend Evropské unie dávat do institucí stále menší děti. „Myslíme si, že je to nezdravý proces a chtěli jsme mu zabránit. Věřím, že petice brzy skončí novelou zákona, která vrátí věci do původního stavu,“ dodal.

24 minut
Senátoři jsou proti povinnosti školek brát dvouleté děti
Zdroj: ČT24

Stejný názor zastává i další iniciátor petice – speciální pedagog Jiří Halda. „Nejsem si jistý, zda se nám vyplatí podporovat kariéristické ambice matek a potom platit velké prostředky na to, aby se o citově zanedbané děti někdo postaral,“ uvedl.

Ředitelka školky: Děti potřebují mámu

K petici se připojily i učitelky mateřských škol. Mateřská škola Stařec už se například stará o dvouleté děti tři roky. Podle tamní ředitelky Kateřiny Zlámalové ale chybí personální i finanční podpora od ministerstva a učitelky jsou vyčerpané.

„Děti hledají mámu, potřebují mámu, potřebují rodinné zázemí, a to školka opravdu zaručit nemůže,“ upozornila. Pokud rodina potřebuje, aby matka z existenčních důvodů nastoupila do práce, školka je podle Zlámalové schopná se o děti postarat. „Ale nemůže to být celoplošně,“ dodala.

Návrh na změnu zákona už ve sněmovně podala skupina poslanců z řad ODS. „Doufám, že je to na dobré cestě,“ podotkl senátor Jiří Růžička (nestraník za TOP 09 a STAN). Poslanci ale v předloze požadují i zrušení povinného posledního roku školky. Pokud by zákon kvůli tomu narazil, je senátní výbor podle Růžičky připravený podat novelu, která bude řešit jen dvouleté děti.

Náměstek ministra školství Václav Pícl ale s peticí nesouhlasí. Zvedá podle něj jen negativní vlnu emocí, které nejsou na místě. „Vychází z mylného předpokladu, že někdo nutí rodiče dvouletých dětí, aby je dávali do mateřských škol. Tak to opravdu není. Není to povinnost,“ řekl České televizi.

Valachová: Novela měla rodičům pomoci

Povinnost se týká školek. Mít do roku 2020 místo i pro dvouleté děti, je ale podle Pícla věc k debatě. „Není předpoklad, že by sto procent dvouletých dětí nastoupilo do předškolního vzdělávání,“ podotkl. Odmítl ovšem tvrzení o škodlivosti školky pro dvouleté děti. Studie Karlovy Univerzity podle něj nic takového neprokázala.

Podle bývalé ministryně a nynější poslankyně ČSSD Kateřiny Valachové mělo zavedení povinnosti školek přijímat dvouleté děti mimo jiné pomoci rodičům vrátit se po rodičovské dovolené rychleji do práce.

Podle prezidenta Unie zaměstnavatelských svazů Jiřího Horeckého to však mohou rodičům umožnit i jesle a dětské skupiny, které nabízí malým dětem individuálnější péči. Problém vidí spíš v tom, že v Česku stále nejsou obvyklé částečné úvazky. Zatímco v západoevropských státech pracuje na zkrácený úvazek zhruba třetina lidí, v České republice je to 6,5 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna schválila příspěvky na spoření části náročných profesí

Zaměstnavatelé zřejmě budou muset od ledna přispívat do spoření na stáří pracovníkům z části takzvané třetí kategorie rizika. Zákon schválila sněmovna. Poslanci rovněž schválili, že Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence zřejmě bude moci získat od státu na úhradu nákladů na základní služby o půl miliardy víc než dosud. Přerušeno ale bylo závěrečné schvalování novely o rozšíření pravomoci obcí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Vyšší Brod zahájil privatizaci části svých bytů

Vyšší Brod na Českokrumlovsku prodává byty. Vlastní jich přes 180, v nabídce jich je nyní 78. Z nájemného, které se mnoho let nezvyšovalo, nezískal dostatek prostředků na jejich údržbu. Zájem o koupi zatím projevilo jedenáct lidí a další žádosti prý k úředníkům míří. Privatizace má do pokladny města přinést osmdesát milionů korun. Peníze chce Vyšší Brod použít na opravu chátrajícího areálu bývalého plicního sanatoria, o jehož převzetí jedná s Jihočeským krajem. Až po případném převodu hodlá město sdělit, jaké má s místem další plány.
před 5 hhodinami

Známka dětem nic neřekne, slova mohou ale více ranit, zaznívá v debatě o hodnocení

Senátoři v týdnu odmítli, aby žáci prvních a druhých tříd základních škol přestali dostávat známky. Sněmovnou přitom novela, která má hlavně snížit vysoký počet odkladů, prošla hlasy koalice i opozice. Podle předkladatelů by slovní hodnocení přineslo vyšší motivaci a zmírnilo obavy rodičů. Česko je jednou z posledních unijních zemí, které škálu od jedničky do pětky na začátku prvního stupně používají. Zákon nyní znovu projednají poslanci.
před 5 hhodinami

Izraelský útok na Írán je pochopitelný, míní Hulicius

„Úder je vzhledem k vývoji posledních dní pochopitelný,“ reagoval náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius (KDU-ČSL) na izraelské útoky na Írán v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Jejich samotný rozsah je však podle něj překvapivý. „Nikdo, ani Teherán, netušil, jak hluboce je Izrael odhodlaný bránit sebe a svoji existenci,“ dodal. K podpoře izraelské politiky uvedl, že tuzemsko je na straně židovského státu, nikoliv nutně každé izraelské vlády.
před 6 hhodinami

Čermák neuspěl s ústavní stížností. Trest za podporu terorismu platí

Tomáš Čermák, jenž dostal trest pět a půl roku vězení za podporu a propagaci terorismu, neuspěl s ústavní stížností. Ústavní soud (ÚS) ji odmítl, sdělila mluvčí soudu Kamila Abbasi. Stížnost směřovala proti verdiktu, který koncem roku 2023 potvrdil i Nejvyšší soud. Čermák v době pandemie onemocnění covid-19 veřejně vyzýval k násilí na politicích, překročil tak prý meze svobody projevu.
před 12 hhodinami

Policie navrhla obžalovat firmu AVE pro neodvedení poplatků za 3,7 miliardy

Policie navrhla obžalovat odpadovou firmu kvůli neodvedení poplatků ze skládek. Kriminalisté uzavřeli vyšetřování s tím, že státu a obcím vznikla škoda ve výši 3,7 miliardy korun, informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej. Podle informací ČTK se kauza týká společnosti AVE CZ odpadové hospodářství, v níž mají menšinové podíly podnikatelé Daniel Křetínský a Karel Pražák. Firma už dříve obvinění odmítla.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Soud zamítl žalobu SPD proti zařazení do zprávy o extremismu

Obvodní soud pro Prahu 7 zamítl žalobu hnutí SPD, které se bránilo zařazení do zprávy o extremismu ministerstva vnitra za první pololetí roku 2023. Podle nepravomocného rozsudku nelze hnutí upřít, že se věnuje řadě témat, problematický je ale způsob, jakým je komunikuje. Právní zástupce SPD avizoval, že se proti rozsudku odvolá, zástupce žalovaného ministerstva vnitra si pro případné odvolání ponechal lhůtu.
před 14 hhodinami

Češi zaplatí za bílé plomby méně, některé druhy budou zdarma

Od příštího roku budou mít lidé nárok na devítisetkorunový příspěvek od pojišťovny na bílou fotokompozitní výplň. Tu lékaři považují za nejvhodnější pro většinu kazů. Lidé ale budou moci žádat i o bílou plombu zcela zdarma. Vyrobená bude však z materiálu, který je podle prezidenta lékařské komory méně odolný.
před 19 hhodinami
Načítání...