Nadměrnému hluku je v Česku vystaven více než milion obyvatel. Jeho hlavním zdrojem je silniční doprava, nejvíce lidí ohrožených hlukem proto žije ve velkých městech, jako jsou Praha, Brno, Ostrava či Plzeň. Podle Světové zdravotnické organizace je přitom hluk druhý nejzávažnější škodlivý faktor. Na problém nadměrného hluku upozorňuje od roku 1996 mezinárodní den uvědomění si hluku.
„Prokázané zdravotní dopady se týkají zejména dlouhodobých účinků hluku, to znamená po 10–15 letech. Jsou to poruchy spánku, hluk má také vliv na vyšší riziko kardiovaskulárních chorob (infarkt myokardu nebo ischemická choroba srdeční),“ varovala ve Studiu 6 Dana Potužníková z Národní referenční laboratoře pro komunální hluk.
Podle ní je hluk ve městech především stresovým faktorem: „Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že je hluk druhý nejzávažnější škodlivý faktor ihned po znečištěném ovzduší.“
V Česku, podobně jako v dalších Evropských zemích, je největším zdrojem hluku silniční doprava, která v posledních desetiletích významně narostla. Teď už se sice podle Dany Potužníkové na většině hlučných míst hluk dále nezvyšuje, to je ovšem dáno tím, že už se zkrátka o moc víc automobilů na silnice nevejde.
„Třeba v případě Plzně dosahuje nejhlučnější místo v nočních hodinách až 68 dB, přitom limit pro tyto komunikace je 50 dB,“ dodává Dana Potužníková. Ve dne je pak limit 60 dB. V Česku jsou ta nejrizikovější místa pravidelně každých pět let měřena, na webu si můžete prohlédnout hlukové mapy pro Českou republiku.
Hlukové limity stanoví zákon a pokud jsou u některých rušných ulic limity překračovány dlouhodobě, tak mohou mít města problém. Třeba Praze soud nařídil ztišit ulici V Holešovičkách, která prochází těsně kolem domů, a denně tam projedou desítky tisíc aut.
V takových případech většinou radnice sáhne k položení tichého asfaltu či výstavbě protihlukových stěn. „Když si uvědomíte, v jakém stavu jsou silnice v Česku, tak jakýkoliv nový povrch znamená obrovské zlepšení. Když se položí tichý asfalt, je to samozřejmě pro tu lokalitu ještě větší snížení hluku,“ domnívá se Dana Potužníková.
Zároveň ale dodává i B: o takovou komunikaci se musí správce více starat. Pokud se položí tichý asfalt, tak jsou potom větší nároky na jeho čištění a udržování stavu vozovky, aby se póry nezanášely prachem a otěrem z pneumatik.
Protihlukové stěny zase musí splňovat určité parametry, aby byly účinné: „Musí mít určitý tvar a výšku, musí být ze speciálních materiálů, abychom hluk neodrazili na druhou stranu ulice. Ale ve chvíli, kdy třeba z bytového domu přes tu hlukovou stěnu vidíte silnici, tak její efekt je nulový,“ dodává Dana Potužníková.
V Mostě schválili speciální protihlukovou vyhlášku
Aktuálně řeší problém s nadměrným hlukem třeba v Mostě nebo Mnichově Hradišti. V Mostě si místní dlouhodobě stěžovali na nadměrný hluk z autodromu. Radnice proto schválila vyhlášku, která na něm omezuje provoz v pracovní dny večer a také v neděli a ve svátky. Jenže autodrom považuje vyhlášku za protizákonnou a podal na ministerstvo vnitra podnět k pozastavení její účinnosti.
To v Mnichově Hradišti vedení tamní továrny Kofola slibuje nápravu, provoz totiž překračuje limity a hygienici nařídili firmě problém odstranit. Podle Mladé fronty Dnes slibuje vedení investice za více než pět milionů. Obyvatelé nemohou podle svých slov spát například kvůli pohybu věží po kovových kolejnicích a ruší je také provoz kamionů.
