Poradí si úřady s kybernetickou bezpečností? Problém je podle Sobotky zajištění specialistů

3 minuty
Kybernetických útoků v Česku přibývá. Podle Sobotky by úřady měly mít víc vlastních odborníků
Zdroj: ČT24

Z prověrky kybernetické bezpečnosti na ministerstvech a centrálních úřadech státní správy vyplynul jako hlavní problém nedostatek vlastních specialistů. Po návštěvě Národního bezpečnostního úřadu v Brně to prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). V minulosti se často najímaly externí firmy, a tak schází kmenoví zaměstnanci. Zajištění dostatku expertů v oblasti IT bude otázka i pro chystaný Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost.

„Je potřeba dostatečně personálně zajistit úřady, pokud jde o specialisty na kybernetickou bezpečnost,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka. V rámci kontroly na úřadech podle něj vyplynula personální oblast jako hlavní problém. Jde i o důsledek toho, že v minulých letech byla řada věcí outsourcována.

„Státní správa, aby ušetřila, si najímala externí společnosti, zejména v oblasti IT. Je příliš málo kmenových zaměstnanců v ústředních státních institucích, kteří by měli na starost oblast kybernetické bezpečnosti z hlediska ochrany klíčových informačních systémů,“ podotknul Sobotka.

11 minut
Sobotka: Budeme muset zajistit, aby státní správa měla více odborníků na kybernetickou bezpečnost
Zdroj: ČT24

Konkrétní výsledky kontrol dosud nejsou známy, podle premiéra by je ale měla na svém zasedání projednat vláda. Úroveň jednotlivých úřadů, pokud jde o kybernetickou bezpečnost, byla rozdílná, řekl předseda vlády.

Ocenil by, kdyby ze strany NBÚ existovala systémová podpora i kontrola úřadů, která zajistí zpětnou vazbu jak vládě, tak i šéfům jednotlivých státních institucí, aby přesně věděli, jak na tom jsou z hlediska kybernetické bezpečnosti. „Kontroly, které teď byly provedeny a které NBÚ zrealizoval, byť s omezenými personálními kapacitami, tak jsou vlastně taková první příležitost podívat se pravdě do očí a říct si, jak na tom jsme,“ dodal.

První kroky k zajištění větší bezpečnosti svých systémů už začalo podnikat třeba ministerstvo obrany. Za skoro půl miliardy nechá vystavět novou datovou síť. Podle šéfa resortu Martina Stropnického (ANO) by měla být odolnější právě proti kybernetickým útokům.

„Potřebujeme mít informace pod kontrolou, potřebujeme je mít chráněné vzhledem k sílícím kybernetickým útokům,“ uvedl ministr obrany.

Úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost ještě letos

V Brně Sobotka jednal s ředitelem NBÚ Jiřím Langem také o Národním úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, jehož vznik už odsouhlasila dolní i horní komora parlamentu a zákon čeká na podpis prezidenta.

I v případě tohoto nového úřadu zaměřeného na kybernetickou bezpečnost bude potřeba sehnat odborníky. „V situaci extrémně nízké nezaměstnanosti a poměrně velké poptávky firem po IT specialistech to bude docela složitá věc,“ míní premiér.

Chtěl by ale, aby úřad mohl začít fungovat už letos. Nový úřad by měl poskytnout podporu státní správě, ale také soukromým uživatelům. „Očekávám, že posílí státní dozor a kontrolu nad tím, jak je v kritické informační infrastruktuře zajištěna kybernetická bezpečnost, a že pomůže také v oblasti školení, poskytování informací a testování jednotlivých informačních systémů,“ dodal Sobotka.

Kybernetické útoky na kritickou či důležitou informační infrastrukturu jsou v posledních letech na vzestupu. Vládní tým GovCERT eviduje zhruba 100 bezpečnostních incidentů měsíčně. Útoky ze strany státních i nestátních aktérů mohou ohrozit klíčové služby státu, zajištění bezpečnosti a jeho obranyschopnost, ale také soukromé podniky a každodenní život obyvatel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...