Zákazníci jsou blíž možnosti podávat hromadné žaloby kvůli nekalému jednání firem. Ministerstvo spravedlnosti posílá na vládu konečnou verzi zákona, který umožní zdarma se připojit ke společnému vymáhání škody v jednom soudním řízení. Návrh ale kritizuje hospodářská i advokátní komora nebo bankovní asociace, podle kterých hrozí například zneužití v konkurenčním boji.
Pomoc spotřebitelům, nebo nástroj konkurenčního boje? Návrh zákona o hromadných žalobách je hotový
3 minuty
Události: Zákon o hromadných žalobách je hotový
Advokáti kritizují mimo jiné to, že v případě škody do tří tisíc korun má být poškozený zastupován automaticky, aniž by se o to musel aktivně přihlásit. Podle kritiků také hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.
Vadí i fakt, že připojit se k hromadné žalobě má být pro poškozené snadné: ministerstvo spravedlnosti plánuje zřídit na svých webových stránkách registr aktuálních hromadných žalob, a to s pokyny, jak se k nim připojit. „Spotřebitelé se nevystavují žádnému riziku, pokud se do řízení zapojí, což je pro ně extrémně výhodné,“ uvedla Anežka Janoušková, vedoucí oddělení civilního práva procesního na ministerstvu spravedlnosti.
To se ale nelíbí některým advokátům. „Je to právě tento důvod, proč se právníci, ale i někteří další, obávají zneužívání hromadných žalob. Neexistuje totiž žádná zarážka před 'prostě to zkusit',“ upozornil procesní advokát společnosti PRK Partners Michal Sylla.
Podle ministerstva je ale v zákoně dostatek pojistek proti zneužití. Hromadnou žalobu by nemělo být například možné využít v konkurenčním boji mezi podnikateli, žalovat by směli jen spotřebitelé.
Jednat rychleji, než se firma vytuneluje
Poškozeným by se hromadná žaloba – tedy možnost nechat se zdarma zastupovat společným žalobcem, kterému by až v případě úspěchu soud mohl přidělit část vysouzených peněz – hodila například v kauze realitní kanceláře Reality 21 a bývalého advokáta Miloše Vlasáka.
Společnost prodala například rodinný dům v Praze-Modřanech před osmi lety za téměř osm milionů. Peníze ale zmizely z advokátní úschovy a prodávající manželé Novotní přišli o dům i zisk z prodeje. „V tom domě jsme bydleli třicet let. Dva roky potom, co se všechno seběhlo, manžel zemřel,“ popsala v roce 2016 poškozená Eva Novotná, která přišla o 7,9 milionu korun.
Peníze nedostalo ani dalších padesát prodávajících. Postupně se dali dohromady a začali se soudně domáhat náhrady škody. Za poplatky a advokáta dali přibližně sto tisíc. „Uspořádali jsme sbírku. Celé to bylo postavené na důvěře, že to nikdo nerozkrade,“ popsal Jan Maršálek, který přišel o 1,2 milionu korun.
Soud sice nařídil realitní kanceláři, aby jim škodu zaplatila. Ta je ale bez majetku, stejně jako odsouzený advokát, který peníze vybral z úschovy. V podobných případech by se příště mohli lidé, jak navrhuje ministerstvo spravedlnosti, nechat zastupovat zdarma.
„Bývalo by nám to pomohlo v tom, že bychom do civilní žaloby mohli jít mnohem rychleji, tedy efektivněji ve chvíli, kdy asi ještě bylo o co hrát a ta společnost nebyla vytunelovaná,“ dodal poškozený Maršálek.
Slib z vládního prohlášení
Zákon, který by umožnil podávat hromadné žaloby, slíbila vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení. Zavedení této možnosti do českého právního řádu má ale řadu kritiků, kteří se obávají mimo jiné jejího zneužití.
Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Vláda se měla návrhem zákona zabývat v lednu, projednávání ale odložila.
