Dobrovolníci se zapojují do obnovy životního prostředí, pomáhají v sociálních službách, po živelních katastrofách a v poslední době hlavně při zvládání koronavirové epidemie. Podle dat z roku 2017 se rozhodl dobrovolně pomáhat více než milion Čechů, aktuální čísla ale budou výrazně vyšší. Význam dobrovolníků pro společnost připomíná mezinárodní den, který připadá na 5. prosince.
Pomáhají po přírodních pohromách i v domovech seniorů. V pandemii dobrovolníků ještě přibylo
11 minut
Studio 6 Víkend: Mezinárodní den dobrovolníků
Dobrovolnictví výrazně pozměnila pandemie covidu-19. Změnila se nejen sféra, kam míří pomoc, ale i skladba dobrovolníků. „Kvůli pandemii a režimu home office jsme mohli zapojovat i lidi, kteří zůstali doma. Do pomoci se zapojilo velké množství pracujících středního věku, nejen mladší a starší, na které jsme byli zvyklí,“ popisuje předsedkyně Národní asociace dobrovolnictví Lenka Vonka Černá.
Právě pandemie dle jejích slov odstartovala ohromnou vlnu solidarity, která pokračuje i nyní. „Dobrovolníci, kteří se nám přihlásili do center, s námi spolupracují dál. Nemají takovou potřebu se zapojovat do jiné oblasti, ale jsou připraveni v době pandemie a jsou k dispozici,“ říká Černá. Není tak například problém ze dne na den vyslat celý tým dobrovolníků do sociálních zařízení, která přišla o personál kvůli nařízené karanténě.
Dobrovolníci v nemocnici
Experti v roli dobrovolníků
Pandemie v Česku napomohla i expertnímu dobrovolnictví, které zde nebylo dřív příliš rozvinuté. „Začali se nám hlásit i lidé s vysokými kompetencemi. Školili nám dobrovolníky, pomáhali nám s managementem, evidencí dobrovolníků,“ dodává Černá s tím, že vysoce kompetentní odborníci – ať už ekonomové, nebo IT specialisté – nabídli během epidemie pomoc i státním úřadům.
Podle Černé přetrvává také zájem zahraničních dobrovolníků o práci v Česku. „Jsem z Ústí nad Labem a mám zkušenost s hostováním německých dobrovolníků, kteří mají velký zájem rok působit v českých organizacích, zejména ve školách, kde jako rodilí mluvčí pomáhají zpřístupnit jazyk.“
O dobrovolnictví v zahraničí nemají Češi zájem
Slabší je už zájem Čechů působit jako dobrovolníci v zahraničí. „Přitom je to nesmírně cenná zkušenost, ať už pracovní, nebo vztahová. Navázání kontaktů, získání nových kompetencí,“ vyjmenovává benefity dobrovolnictví za hranicemi Černá. Podle ní jsou však Češi v zahraničí stále zvyklí chovat se spíš jako turisté. „Takže máme ještě na čem pracovat,“ dodává.
Popsat skladbu českých dobrovolníků i zájem veřejnosti o dobrovolnictví by měl pomoct nadcházející průzkum Českého statistického úřadu. „Možná se potvrdí, že se nasazením a rozsahem dobrovolnických hodin blížíme Německu a Rakousku. Byť ta blízkost byla historicky porušená, právě v zájmu a chuti pomáhat a být užiteční je hodně podobná,“ věří předsedkyně Národní asociace dobrovolnictví.
Změna životního stylu
Pomoc druhým se často stává i impulsem pro změnu zaměstnání, někdy dokonce celého způsobu života dobrovolníků. Těm, kteří mají zájem o dobrovolnickou činnost, je k dispozici jedenáct regionálních center, která vznikla za podpory ministerstva vnitra. Lidem předloží seznam nabídek, ze kterých si mohou vybrat oblast pomoci. „A těch míst, kde je třeba pomáhat, je opravdu hodně,“ ujišťuje Černá.
Mezinárodní den dobrovolníků se slaví od roku 1986. Jeho cílem je připomenutí důležitosti dobrovolnické práce pro společnost.
