Varšava/Praha – Česká metropole hostí mezinárodní fórum o holocaustu, které k příležitosti 70. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim pořádá Evropský židovský kongres. Událost, na kterou Česká republika (převážně neúspěšně) zvala světové státníky, začíná vpředvečer Mezinárodního dne holocaustu – a hlavní piety, jež se koná v samotné Osvětimi.
P O L S K O
Ústřední pietní akt proběhne 27. ledna odpoledne v někdejším vyhlazovacím táboře Osvětim–Březinka (Auschwitz II. – Birkenau) před zdejší „branou smrti“. Jeho organizátory jsou Mezinárodní osvětimský výbor a Státní muzeum Auchwitz-Birkenau s podporou Světového židovského kongresu (WJC).
Osvětimská pieta nemá soustředit svou pozornost na politiky, hlavními hrdiny výročních oslav budou zhruba tři stovky bývalých vězňů. Řeč pronese polský prezident Bornislaw Komorowski a jeho německý protějšek Joachim Gauck. Polsko kromě toho očekává také účast francouzského prezidenta Francoise Hollanda, nejvyššího rakouského představitele Heinze Fischera, Američany zastoupí vládní delegace, hlavní tváře washingtonské administrativy v ní ale budou chybět. Českou republiku má v Osvětimi reprezentovat předseda vlády Bohuslav Sobotka a také ministři Martin Stropnický (ANO), Michaela Marksová (ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL).
Do paradoxní situace se v souvislosti s osvětimskou pietou dostala ruská diplomacie. Ačkoli koncentrační tábor osvobodila Rudá armáda, prezident Vladimir Putin se jubilejního vzpomínkového setkání nezúčastní. Vinu na tom nesou konfliktní vztahy Varšavy a Moskvy, které způsobilo kremelské angažmá v ukrajinském konfliktu.
Podle polského listu Rzeczpospolita Varšava provedla diplomatický manévr, kdy státníkům nerozeslala osobní pozvánky, ale jen oznamovací nótu. Země, které ji dostaly, se na Polsko podle zvyklostí v diplomacii obrátily s dotazem, zda jde o formální pozvání. O takové vysvětlení nepožádalo jedině Rusko – a Kreml nakonec do Osvětimi místo prezidenta vyšle jen šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova.
Č E S K O
Souběžně s polskými připomínkami osvobození Osvětimi proběhne pietní shromáždění i v ČR. Ačkoli tuzemská administrativa tvrdí, že v připomínání holocaustu nechce v žádném případě konkurovat Varšavě (a argumentuje i minimálně se překrývajícím programem), podle opakovaně zveřejňovaných informací polských médií nese Varšava pražskou aktivitu nelibě – mj. proto, že Miloš Zeman usiloval o příjezd Vladimira Putina, byť neúspěšně (podrobnosti zde).
Hlavním organizátorem českých připomínkových akcí je Evropský židovský kongres (EJC), organizace, která se podle časopisu Respekt staví konkurenčně k WJC a již vede ruský miliardář Vjačeslav Moše Kantor. Ve spolupráci s Evropským parlamentem kongres v Česku pořádá fórum Let My People Live. Předchozí proběhlo v letech 2005 v Krakově (u příležitosti 60. výročí osvobození Osvětimi), další fórum následovalo o rok později v Kyjevě (65 let od masakru ukrajinských židů v Babím Jaru), třetí proběhlo v roce 2010 opět v Krakově (65 let od osvobození Osvětimi).
Toto fórum se koná v pondělí, svými projevy ho odstartují Moše Kantor, premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předsedové obou komor českého Parlamentu. Následně se uskuteční tři panelové diskuse. O roli médií v ovlivňování veřejného mínění a názoru na extremismus budou diskutovat americký historik Timothy Snyder nebo francouzský filozof Bernard-Henry Lévy. Legislativní opatření proti nesnášenlivosti proberou odborníci na právo jako americký právník Alan Dershowitz nebo eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová. O roli politiků budou debatovat šéfové parlamentů Turecka, Izraele, Česka a Rumunska.
První den připomínek završí slavnostní recepce v Obecním domě pro pět stovek pozvaných, na níž s projevy vystoupí prezident Miloš Zeman, první místopředseda Evropské komise Frans Timmermans nebo ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Akci uvede slavný britský oscarový herec Ben Kingsley.
V úterý, na kdy připadá samotné 70. výročí osvobození Osvětimi, se nejprve na uzavřeném jednání sejdou přítomní šéfové parlamentů, aby doladili výzvu fóra světové veřejnosti. Podle Evropského židovského kongresu by prohlášení mělo deklarovat nulovou toleranci vůči trestným činům z nesnášenlivosti. Poté na Hradě s projevy vystoupí Zeman, jeho bulharský protějšek Rosen Plevneliev, předseda Evropského parlamentu Martin Schulz a další významní hosté. Proslovy zakončí evropská minuta ticha, ke které se připojí i Osvětim nebo další z míst nacistických táborů smrti Bergen-Belsen.
Odpolední pieta v Terezíně za účasti předsedy sněmovny Jana Hamáčka (ČSSD), Kingsleyho i více než 90 českých přeživších holocaustu uctí památku obětí nacistické vraždění Židů. Těch za druhé světové války o život přišlo na šest milionů, z toho více než milion v Osvětimi, kde se v úterý odpoledne uskuteční také pietní shromáždění za účasti předních evropských politiků a přeživších.
Praha na osvětimské vzpomínkové akce pozvala 16 hlav států, svou účast ale potvrdily jen dvě – slovenský prezident Andrej Kiska a jeho bulharský kolega Rosen Plevneliev. Řada prezidentů, včetně Hollanda a Obamy, se omluvila. Dominantními představiteli politické garnitury, jež přijede do Prahy, tak nakonec budou šéfové národních zákonodárných sborů a předseda Evropského parlamentu Martin Schulz (více zde).
