Praha - Před 39 lety, v noci z 20. na 21. srpna, obsadila vojska pěti armád Varšavské smlouvy Československo. Násilně tak přerušila reformní proces známý jako Pražské jaro, který významným způsobem uvolnil atmosféru v tehdejším komunistickém státě. Výročí invaze si dnes před budovou Českého rozhlasu v Praze připomněli pamětníci událostí i politici.
Po pietním aktu s kladením věnců promluvili ke shromážděným například premiér Mirek Topolánek (ODS), předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček (ČSSD) nebo předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). „Jsme tu také proto, abychom se z historie Pražského jara a 21. srpna 1968 poučili, abychom se už nikdy neocitli v pozici bezbranných obětí," uvedl mimo jiné Topolánek.
Už v březnu 1968 Sovětský svaz rozhodl, že zasáhne, pokud se v Československu uskuteční to, co nazýval „kontrarevolucí”, tedy odklon země od socialistického směřování. Přípravy na intervenci probíhaly od července, konečné rozhodnutí padlo v Moskvě 17. srpna. Kromě SSSR poslalo do Československa své vojáky i Polsko, NDR, Maďarsko a Bulharsko. Bezprostředně po invazi byli vedoucí představitelé proreformního režimu internováni v Moskvě a na tamním „jednání” donuceni podepsat tajný protokol, který stvrzoval okupaci země. „S výjimkou Františka Kriegela politici v Moskvě celý národ nehorázně zradili,” myslí si historik Emanuel Mandler. Podle něj by se pozdější vývoj ubíral jinými cestami, kdyby na znění dokumentu nepřistoupili. V chování československých politiků hrál roli i jistý idealismus. Například Alexander Dubček se poměrně dlouho domníval, že i po okupaci bude možné pokračovat v polednové politice.
Nejtvrdší střety mezi vojáky a obyvateli Prahy se odehrály na Vinohradské třídě u budovy tehdejšího Československého rozhlasu. Od zahájení okupace do začátku října 1968 zabili cizí vojáci podle údajů Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu 72 lidí, většina z nich byla zastřelena.
V prosinci 1989 prohlásili představitelé Bulharska, Maďarska, Německé demokratické republiky, Polska a Sovětského svazu, že vstup vojsk jejich států do Československa v roce 1968 znamenal vměšování do vnitřních záležitostí svrchovaného československého státu a musí být odsouzen. Poslední sovětský voják opustil Československo v roce 1991. V srpnu 2005 se za invazi do Československa omluvil bývalý polský prezident Wojciech Jaruzelski. Morální odpovědnost Ruska za okupaci přiznal v Praze loni na jaře ruský prezident Vladimir Putin.
