Brno - Dvě úrazová centra v Praze a jedno v Plzni odmítla v pondělí příjmout muže, který si na pile téměř uříznul ruku. Skončil pak v Úrazové nemocnici v Brně. K tomu se kriticky vyjádřil zaměstnanec tohoto zařízení a bývalý ředitel Miloš Janeček s tím, že muž měl ruku příliš dlouho zaškrcenou. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt naopak vidí za informací Janečkovu senátní kampaň.
Ředitel Záchranné služby Libereckého kraje Zdeněk Kubr uvedl, že problémy s umístěním jsou hlavně v létě. „Nedávno jsme měli v sanitce těžce zraněného, pro kterého jsme hledali umístění čtyři hodiny,“ řekl. Dlouhé čekání podle něj blokuje výjezdní skupinu, takže chybí jinde. Pojišťovnu stojí peníze a ohrožuje zdraví a někdy i život pacienta.
„Každé centrum se nějak specializuje, do Liberce se vozí poraněné páteře, hlavy nebo pánve. Na devastující poranění ruky naši lékaři specialisty nejsou,“ uvedl Kubr. Záchranáři proto v pondělí hledali pro muže, který si pilou téměř odříznul ruku, jiné pracoviště, kde je ale odmítali s odkazem na nedostatečnou kapacitu. „Budeme jednat s krajským zdravotním radou a pojišťovnou, je třeba najít řešení, není možné tak putovat s těžce zraněným po republice,“ řekl Kubr.
Podle Janečka musel mít pacient z Liberecka kvůli dlouhému převozu zaškrcenou ruku dvě hodiny. „To je dávno za hranicí povoleného odborného postupu. Každý absolvent kurzu první pomoci ví, že hodina je maximum, ale mělo by to být méně,“ řekl. Přesto se podle něj brněnským lékařům podařilo ruku přišít. Muž už není na dýchacím přístroji a komunikuje. Zda bude moci ruku používat, zatím není jasné. „Teprve čas ukáže, jestli jsme šlachy, svaly a nervy přišili správně,“ řekl Svoboda.
Pacient byl podle Janečka ve vrtulníku v umělém spánku, dlouhý transport nevnímal. „Prodleva je nebezpečná především z hlediska prokrvení končetiny. Když vám vaši zdravou končetinu někdo na dvě hodiny zaškrtí, zjistíte, že zfialoví, zmodrá, oteče a pochopitelně dávat dohromady cévy je mnohem horší, než když to trvá třeba půl hodiny,“ uvedl.
„Od vzletu vrtulníku do příletu do Brna uběhlo 49 minut. Pokud by letěl do Prahy nebo jinam, rozdíl by byl malý,“ tvrdí však Cikrt. Podle něj byly zřejmě časové údaje o přeletu zaměněny s údajem o celkové době trvání akce vrtulníku i s návratem zpět na domovské letiště, což bylo 130 minut. Zda mohl být pacient přijat v Praze či v jiném městě, je podle Cikrta k diskusi. Podle typu zranění se o něj mohlo postarat vinohradské nebo brněnské traumacentrum. „Podle sdělení lékaře byl muž při předání v Brně v operovatelném stavu,“ řekl Cikrt. Dodal, že ministerstvo průběžně vyhodnocuje činnost traumacenter a žádné nesrovnalosti nenašlo.
Vedoucí lékař traumacentra Fakultní nemocnice Královské Vinohrady František Vyhnánek uvedl, že pacient je převážen vždy do centra, které má specialisty na daný druh poranění. „Jde o primární posouzení lékařů v Liberci, nevím o případu nic, nemohu se více vyjádřit,“ uvedl. Systém traumacenter je podle něj funkční. Loni ČTK řekl, že centra potřebují více peněz, teď mluvil o zlepšení. „Pokud je to teď nastaveno nově na platbu za diagnózu (DRG), tak financování bude dostatečné,“ vysvětlil.
Informaci o případu získal Janeček od kolegů z Úrazové nemocnice. Jejich jména neuvedl s ohledem na atmosféru, která tam panuje. Úrazovou nemocnici chce ministr Tomáš Julínek (ODS) zrušit a její traumacentrum přestěhovat do Fakultní nemocnice Brno. Kvůli kritice tohoto záměru byl Janeček odvolán z postu ředitele nemocnice. Nyní kandiduje za ČSSD do Senátu.
V Česku je ročně kolem půl milionu vážných úrazů, z toho do 2000 vícečetných vážných zranění. Těžkých úrazů přibývá s rostoucím počtem dopravních nehod. Se stárnutím populace je více úrazů seniorů.
