Praha - Nacistické vyhlazování především židovských obyvatel za druhé světové války si dnes v Senátu připomnělo asi sto lidí. Shromáždění se zúčastnili například předseda Senátu Přemysl Sobotka, ministr pro lidská práva Michael Kocáb či arcibiskup Miloslav Vlk. Diskuse se konala v den výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi, který se v Česku stal před pěti lety Dnem památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti.
Hrůzy vyhlazování za druhé světové války je třeba stále připomínat. Tendence k násilí proti celým národům jsou patrné i dnes, řekl na shromáždění předseda Senátu Přemysl Sobotka. Ve svém projevu poukázal i na současný konflikt v Gaze. Podle Sobotky by Evropa neměla zůstat nečinná a označit konkrétního viníka konfliktu, kterým je podle něj palestinské hnutí Hamas. Evropa by prý neměla opakovat mnichovské praktiky nečinnosti, které by vedly k „pseudomíru“.
„Připomínat šoa (holokaust) je velice důležité. Zapomenout na to, co se stalo, znamená zvýšit riziko toho, že se to bude opakovat. Taková věc nikdy není vyloučena,“ řekl předseda Federace židovských obcí v ČR Jiří Daníček. Podle něj holokaust představuje temnou lidskou stránku. „Ta když se urve ze řetězu a dostane prostor, je schopna všeho. Když se podíváte kolem sebe a pustíte si zprávy, v menším měřítku se takové věci dějí dost často,“ dodal Daníček.
Podobný názor má i ředitelka brněnského Muzea romské kultury Jana Horváthová, která se jako romská historička dlouhodobě zabývá tématem vyhlazování Romů v době druhé světové války. „Holokaust nebyl historickou anomálií, ale výsledkem temných zákoutí lidské mysli,“ řekla ve svém emotivním vystoupení.
Dnešního shromáždění se zúčastnila stovka mužů a žen, kteří prošli terezínským ghettem a přežili věznění ve vyhlazovacím táboře. Jedním z nich byl i Jaroslav Kraus. Míní, že ačkoli o šoa existuje dost dokumentů, prací a knih, přesto by se tématu badatelé dál měli podrobně věnovat.
Pavlát: Srovnávat nacismus a situaci v Gaze je skandál
„V současné době dochází ke zkreslování podstaty holokaustu. Můžeme se setkat s tvrzením, že v Gaze byl holokaust. Tedy že to, co se dělo za druhé světové války, se děje i nyní. Je to skandální srovnávání, ale jak se zdá, velká část světa ho sdílí,“ uvedl ve vysílání ČT24 ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.
Podle publicisty Richarda Seemana by se mělo v souvislosti s holokaustem mluvit hlavně o tom, jak k němu došlo: „Chybí nám mnoho informací, zejména z období druhé republiky, kde už se na holokaust zadělávalo. Tehdy se na tom ještě nepodíleli nacisté, ale čeští lidé.“
Výstava přináší jména zabitých jihlavských Židů
Na Vysočině si připomněli památku obětí holokaustu výstavou, která vzpomíná na jihlavské Židy. Vůbec poprvé byl uveřejněn i rukopisný seznam všech jejich jmen. Holokaustem prošlo 1303 jihlavských Židů, přežilo jich jen 160.
Historik Ladislav Vilímek strávil při pátrání po jménech všech jihlavských Židů sedm let v archívech. „Nejmladší byl Jiřík Maisl. Byly mu dva roky, když šel s maminkou v náručí do plynové komory,“ popsal hrůzy holokaustu Vilímek.
Výstava v síni židovského hřbitova v Jihlavě bude probíhat až do června a bude mít i pokračování. Tentokrát chce Ladislav Vilímek dohledat i tváře obětí holokaustu.
- Koncentrační tábor autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/642/64164.jpg
- Ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/75/7496.jpg
- Jihlava si připomněla oběti holokaustu výstavou, na které byla zveřejněna jména Židů, kteří nepřežili koncentrační tábory. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/643/64249.jpg
