Do střední Evropy se vracejí napůl zapomenuté pohraniční kontroly. Jako první je zavedlo Německo, o půlnoci se přidá Rakousko. Částečně obnovilo kontroly i Česko, cizinecká policie na hranicích s Rakouskem provádí namátkové kontroly. Vláda potom dostala od policejního prezidenta materiál navrhující další postup. Klíčové má být posílení policistů u rakouských hranic. V krajním případě připadá v úvahu zastavení mezinárodní železniční dopravy, obnovení plnohodnotných pohraničních kontrol i doplnění policistů armádou.
Oproti minulým týdnům výrazně ubylo migrantů, které čeští policisté zadrželi. Zatímco na počátku měsíce za den odhalili až dvě stovky nelegálních běženců, nyní jejich počet klesl na tři až čtyři desítky denně. Obnovení kontrol mezi Rakouskem a Německem ale počet zadržených opět mírně zvýšilo. V noci na úterý policie zadržela 47 běženců, většina z nich byli Syřané a Afghánci. Policejní prezident Tomáš Tuhý rovněž informoval, že policie zadržela 56 převaděčů, zejména Maďarů a Švédů. Čech mezi nimi figuruje jen jeden.
Plán, jak postupovat dál v situaci, kdy Rakousko zavede kontroly na hranicích se všemi sousedními státy s výjimkou Česka, představil vládě policejní prezident Tomáš Tuhý. Za klíčové považuje zvýšení počtu policistů u hraničních přechodů s Rakouskem. Po pondělním dvousethlavém posílení působí na hranicích 700 mužů, kteří kontrolují jedenáct železničních a silničních vstupů z Horních a dolních Rakous do Jihočeského a Jihomoravského kraje a dohlížejí také na železniční dopravu.
V případě, že by české hranice ve stávající podobě přestaly odolávat náporu migrantů, je policie připravená obnovit úplné hraniční kontroly. Podle Tomáše Tuhého lze za limit pro zavedení kontrol považovat příliv více než 700 migrantů denně po dobu několika dnů. S ostrahou pomezí by mohla pomoci pořádková policie, v krajním případě i armáda. Ta může na hranice poslat až 1500 vojáků.
Vláda se také zabývala možnými opatření, kdyby začal počet běženců v Česku opět výrazně růst. Jeden z krizových scénářů počítá se zastavením vlakové dopravy mezi oběma jižními kraji a Dolními i Horními Rakousy. Pak by české soupravy končily v Břeclavi a Českých Budějovicích.
Politici se zlobí na Německo kvůli kvótám a eurofondům
Velký rozruch na české politické scéně vyvolaly kroky a výroky německých představitelů z posledních dnů. Německo koncem minulého týdne obnovilo kontroly na hranici s Rakouskem, odkud přichází nejpočetnější proud běženců. Spolková kancléřka Angela Merkelová přitom původně tvrdila, že Německo přijme všechny běžence, kteří do země směřují. Poté, co na jednání evropských ministrů vnitra odmítla část zemí kvóty na přerozdělení běženců, prohlásil šéf německé bezpečnosti Maiziere, že by Unie měla vzdorujícím zemím omezit vyplácení peněz ze strukturálních fondů.
Český ministr vnitra Milan Chovanec reagoval kritikou Německa, jehož současné kroky označil za největší problém stávající migrační krize. „Aktuálně největším problémem řešení migrace je nekonzistentní politika Německa. Ani ukazování svalů sousedům přes hranice to nezakryje,“ uvedl ministr vnitra na svém Twitteru.
Negativní reakce nyní nezaznívají jen od Chovance. Prezident Miloš Zeman nevidí žádnou souvislost mezi dotacemi z Evropské unie a „nesmyslnými kvótami“ na přerozdělování uprchlíků. Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza dodal, že neexistuje právní cesta, jak zemím, které jsou proti kvótám pro uprchlíky, sebrat finance z EU fondů. Jde podle něj o plané řeči. A kriticky se na adresu Berlína vyjadřují i politici napříč spektrem:
- Andrej Babiš (ANO): „Vyhrožovat členským státům, které mají jiný názor, že nám vezmou peníze z evropských fondů, je absolutně nepřijatelné a myslím, že podle pravidel Evropské unie to ani není možné."
- Svatopluk Němeček (ČSSD): „Můžete svobodně zastávat jakýkoliv názor - pokud je ovšem stejný, jako má Německo.“
- Oldřich Benešík (KDU-ČSL): „Řada západních zemí problém migrace zužuje na snahu vnutit ostatním zemím povinné kvóty a přerozdělování uprchlíků. Pokud do lodi teče, je potřeba urychleně ucpat díru, a ne se snažit vodu rovnoměrně rozložit do všech oddělení lodi.“
- Helena Langšádlová (TOP 09): „Oceňujeme stanovisko premiéra České republiky, stejně tak jako postup ministra zahraničních věcí a ministra vnitra. Za stávající situace je jejich pozice odpovědná a přiměřená.“
- Vojtěch Filip (KSČM): „Evropská komise se pokusila podvést členské státy, když chtěla do jednotlivých zemí EU rozdělit několik desítek tisíc uprchlíků v době, kdy do Evropy přicházelo mnohem více lidí.“
- Petr Fiala (ODS): „Vydírání je nepřijatelný prostředek vyjednávání. Nesmíme na něj v žádném případě přistoupit.“
Uprchlické krizi se věnovala také odpolední schůze Poslanecké sněmovny. „Je potřeba si přiznat, že současný systém migračních politik Evropské unie nefunguje - zejména pod tak silným tlakem, pod jaký ho dostala do značné míry čtyři roky ignorovaná občanská válka v Sýrii,“ prohlásil na plénu dolní komory předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Budeme nadále prosazovat zaměření na řešení příčin krize, místo abychom řešili následky. Prioritou společné evropské politiky musí být zastavení války.“
Úsvit chce armádu na hranicích, Blok proti islámu chystá blokádu
Hnutí Úsvit – Národní koalice přišlo v souvislosti s migrační krizí s požadavkem na vyslání armády na hranice. Oznámil to jeho předseda Miroslav Lidinský. Předseda Bloku proti islámu Martin Konvička potom pohrozil blokádou hranic, pokud vláda na požadavek Úsvitu nepřistoupí. Konkrétně chce zablokovat přechod v Dolním Dvořišti. „Jako občané vezmeme situaci do vlastních rukou,“ prohlásil Konvička. „Přinejmenším symbolicky zablokujeme některé hraniční přechody,“ dodal.
Letos do konce srpna eviduje Česko 990 žádostí o azyl, meziročně jde podle premiéra o mírný nárůst. Asi polovina žádostí o mezinárodní právní ochranu je od lidí z Ukrajiny, následuje Kuba a Sýrie je až na třetím místě. Premiér očekává, že do konce roku Česko zaznamená asi o 400 žádostí o azyl víc než loni. Kapacity areálů pro pobyt cizinců nejsou plně využity.
