V Poslanecké sněmovně je před třetím čtením zákon o specifických zdravotních službách. Ten mimo jiné zavádí povinnost pro lékaře do 24 hodin nahlásit policii případy, kdy se psychicky nemocný pacient nedostaví k nařízené léčbě. Doposud musí lékaři informovat soudy a ty pak rozhodují o dalším postupu. Návrh připravilo ministerstvo zdravotnictví v reakci na tragédii ve Žďáru nad Sázavou, kdy psychicky nemocná žena ubodala žáka na střední škole. Soud nyní řeší další podobný případ: Vraždu ženy ve smíchovském nákupním centru, kterou ubodala psychicky narušená Michelle Sudků. Rozsudek zřejmě padne v úterý.
„To, že člověk nepřijde na kontrolu, neznamená, že se stává automaticky nebezpečným,“ zdůrazňuje ředitel psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý. Pokud se to ale u lidí, kteří mají nařízenou léčbu, opakuje, pak musí lékař informovat soud.
Nová úprava by měla reagovat pružněji, lékař by v takovém případě informoval přímo policii: „Přes ten soud, než se to dostalo na policii, tak to někdy trvalo,“ dodává Martin Hollý.
Konkrétně budou muset lékaři hlásit, když pacient nenastoupí na nařízenou ústavní léčbu, bez dovolení z ní odejde nebo nebude docházet na lékařské prohlídky v případě nařízené ambulantní léčby. Některá zdravotnická zařízení o tom policii informují už nyní, ovšem bez patřičného zákona.
Podle náměstka pro lékařskou péči Psychiatrické nemocnice Bohnice Marka Páva má pouze policie prostředky, aby mohla nebezpečnou uprchlou osobu zajistit.
Debatu o postupu při porušení nařízené léčby započala předloňská tragédie ve Žďáru nad Sázavou, kdy žena s nařízenou ochrannou léčbou ubodala studenta a další zranila. Ženu přitom asi tři čtvrtě roku před útokem propustili z ústavní péče, kde pobývala z nařízení soudu. Už v roce 2012 totiž zaútočila na školu v Havířově, kde pobodala vychovatelku a malou školačku si vzala jako rukojmí.
Více peněz hlavně na centra duševního zdraví
Loni podepsali zástupci zdravotních pojišťoven s ministerstvem zdravotnictví memorandum, podle kterého má jít na obor pečující o duševní zdraví více peněz. Aktuálně je každý rok na psychiatrickou péči kolem deseti miliard korun. Tato částka má ale postupně narůstat a peníze budou směřovat zejména do nových center duševního zdraví.
Do pilotního projektu se už zapojilo pět krajů. Do pěti let chce ministerstvo zdravotnictví vybudovat v krajích 30 nových center. Do 25 let by pak takové zařízení měl mít podle představ ministerstva každý stotisícový region.
Tato centra mají přenést stálou pomoc, která je nabízena hlavně v léčebnách, blíže k lidem. Mají tvořit mezistupeň mezi hospitalizací a ambulantní péčí. Jejich součástí má být i terénní kontrola, zda berou psychicky nemocní pacienti předepsané léky.
