Praha – Prezident Miloš Zeman vyvolal v minulých měsících některými svými kroky nesouhlas politiků – a rozvířil tak diskusi o změně prezidentských pravomocí. Šéfové poslaneckých klubů už mají na stole návrh z dílny poslance za TOP 09 Stanislava Polčáka. Podle něj by druhý pokus na jmenování premiéra měla mít nově sněmovna, nikoliv prezident. Třetí pokus by patřil znovu prezidentovi. Nyní náleží první dva pokusy hlavě státu. TOP 09 chce, aby se změna dotkla už současného Zemanova funkčního období. Polčák věří, že se návrh může na plénu projednávat v první polovině příštího roku.
„Podstatou novely je zpřesnit pravomoci mezi jednotlivými ústavními orgány – prezidentem, parlamentem. Je třeba vyjasnit postavení prezidenta tam, kde ústava jakýmsi mlčením předpokládá koordinaci všech ústavních činitelů,“ vysvětlil v Hyde Parku ČT24 Stanislav Polčák.
Debata o prezidentských pravomocích daných ústavou se naplno rozhořela poté, co Zeman pověřil ekonoma Jiřího Rusnoka sestavením úřednické vlády přesto, že tehdejší vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM deklarovala většinu pro pokračování svého kabinetu. Právě to bylo impulsem k sepsání návrhu. Nyní se Zeman zase nechal sĺyšet, že se hodlá vměšovat do sestavování nové vlády, nejmenoval by prý například Martina Stropnického ministrem obrany (víc čtěte zde).
"Role prezidenta podle ústavy – i po zavedení přímé volby – byla taková, že měl být určitým svorníkem, ostatně Zeman se k tomu přihlásil ve svém inauguračním projevu… Je to člověk, který by měl být schopen moderovat diskusi politických stran, být do jisté míry nad věcí a do debaty vstupovat jen v zásadních momentech… Tam, kde bychom čekali, že bude ústavní pojistkou, tak se v jistých chvílích stává ústavní rozbuškou,„ domnívá se Polčák. Zeman ve svém inauguračním projevu mimo jiné řekl, že “nabízí roli prostředníka a moderátora, nikoli roli soudce".
Další bílé místo - neexistující termíny
Podle Polčáka, který v minulosti šéfoval poslaneckému ústavně-právnímu výboru, je problémem také absence lhůt. Nově by prezident musel členy vlády po návrhu premiéra jmenovat do 15 dnů. Stejný termín by platil i v případě odvolání ministrů. V ústavě nyní termíny nejsou.
Pro změnu ústavy hovoří podle Polčáka i fakt, že hlava státu je nyní volena přímo – prezident má tak jinou legitimitu než ten volený parlamentem. „Je vhodné, aby se politické strany – které určují, jaká bude ústava, to neurčuje prezident - shodly na tom, jakou mu dají roli v takto vymezeném způsobu volby,“ uvedl Polčák s odkazem na to, že Česko má parlamentní systém, nikoliv prezidentský.
Text Ústavy České republiky zde.
Pro změnu ústavního zákona jsou nutné tři pětiny hlasů všech poslanců a tři pětiny přítomných senátorů. V dolní komoře by muselo pro návrh zvednout ruku 120 poslanců. „Potřebujeme znovu definovat ústavu a jeho pravomoci. Pravidla jsou nejasná a každý si to vykládá po svém,“ je úpravě nakloněn šéf ANO Andrej Babiš. Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek potvrdil, že změna je i předmětem koaličních jednání. „Jsme pro, máme to v programu a součástí koaličních jednání je i dohoda, že se tím budeme zabývat,“ prohlásil Zaorálek. Právě dnes hodlají zástupci ČSSD, ANO a lidovců dokončit společnou koaliční smlouvu. Dokument pak ještě budou interně schvalovat jednotlivé strany příští koalice. V sobotu by se jím měl zabývat ústřední výkonný výbor ČSSD.
Ústavní právníci upozorňují na to, že o změnách ústavy se musí uvažovat v širším kontextu.
