Jak upozorňují autoři čerstvě představené národní protidrogové strategie, je Česko v užívání většiny drog nad průměrem Evropské unie. Podle ředitele policejní Národní protidrogové centrály Jakuba Frydrycha je ale neméně důležité, že se složení drog užívaných v Česku od západních zemí výrazně liší. Domnívá se, že ke všeobecnému zlepšení mohou přispět dlouhodobé kampaně, jaké proběhly v jiných zemích a částečně pomohly.
Pokud bude v Česku normální, že děti pod 18 let pijí alkohol, sebelepší zákony nepomůžou, míní šéf protidrogové policie
Jakub Frydrych v Interview ČT24: V boji s organizovanými drogovými skupinami musíme být maximálně krok za nimi (zdroj: ČT24)
Národní protidrogová strategie pro léta 2019 až 2027 cílí hlavně na posílení prevence a informovanosti lidí o dopadech a rizicích. Strategie počítá s „modelováním ekonomické a marketingové regulace“ návykových látek a hazardních her, aby se snížila dostupnost, nabídka i poptávka. Sklidila ale již opoziční kritiku, poslanec Tomáš Vymazal (Piráti) ji označil za „bezzubý dokument, který nejenže nenabízí dostatečná řešení, ale svojí strukturou také odmítá věcnou diskusi“, podle Jakuba Frydrycha je však „maximem možného“.
„Nedomnívám se, že je ten dokument obecný, naopak se domnívám, že je v mnoha ohledech moderní. Je v souladu s evropskými politikami,“ podotkl šéf policejní protidrogové centrály v Interview ČT24.
Pirátský poslanec Vymazal ostatně v Událostech, komentářích připustil, že v některých ohledech protidrogová strategie změny přináší. „Jsme nadšeni, že konečně strategie obsahuje tvrzení, že navzdory represi jsou stále psychotropní látky dostupné na černém trhu. Akorát se neshodujeme se závěry, které z toho strategie vyvozuje. Například postrádáme vizi, postrádáme reakci na nejnovější trendy, jako je uvolňování legislativy v oblasti konopí,“ shrnul.
Konopí a významné postavení pervitinu
Šéf protidrogové policie věří, že se Česko časem inspiruje některými západními zeměmi, kde se podařilo zájem o některé drogy snížit. „Čísla, která máme u konopí, měly historicky země jako Belgie, Nizozemsko, Velká Británie u různých typů drog. Po mnoha desetiletí trvajících kampaní, které stály obrovské společenské náklady, se podařilo snížit prevalenční odhady na nižší mez v řádu desítek procent,“ upozornil Frydrych.
Ředitelka vládního odboru protidrogové politiky Jarmila Vedralová přitom ujistila, že právě intenzivní prevence je tím, oč usiluje. „Chceme se zaměřit na posílení prevence, zvýšení informovanosti o negativních účincích návykových látek a závislostního chování. Rádi bychom snížili vůbec vznik závislostního chování,“ uvedla. Dodala, že za zásadní považuje, aby preventivní programy fungovaly dlouhodobě, protože teprve potom budou účinné.
Události, komentáře: Národní protidrogová strategie představena (zdroj: ČT24)
Protidrogová strategie uvádí konopí jako nejoblíbenější z nelegálních drog. Rizikových uživatelů je asi 125 tisíc, více je jen kuřáků, rizikových uživatelů alkoholu a také lidí, kteří zneužívají legální léky – sedativa a hypnotika. Mladí lidé mezi 15 a 34 lety jsou v rámci EU třetími nejnadšenějšími uživateli konopí hned po Francii a Itálii. Uživatelů injekčních drog je více jen v Lotyšsku.
Podle policie je v Česku specifické postavení pervitinu. „Ten vyrábíme jak pro saturaci potřeby zhruba 40 tisíc problémových uživatelů, které máme, plus produkcí cizojazyčných kriminálních skupin, které se orientují na velkoprodukci pervitinu do jiných zemí,“ shrnul Jakub Frydrych.
Že děti pijí alkohol, je normální. Pak se sebelepší zákon mine účinkem, říká Frydrych
Strategie se zabývá i užíváním drog, které nejsou postaveny mimo zákon. Ve spotřebě užívání alkoholu bylo Česko v roce 2016 na třetím místě mezi zeměmi OECD za Litvou a Francií. Podle odborníků 800 tisíc lidí v ČR pije pravidelně nadměrné dávky alkoholu, osmina z nich tak činí denně. Kouří podle dat Eurostatu z roku 2017 více než 25 procent lidí starších 15 let, mezi evropskými zeměmi je to osmý největší podíl. Denně si cigaretu zapálí asi dva miliony Čechů.
I to jsou relativně vysoká čísla, podle Frydrycha daná hlavně přístupem společnosti. „Pokud bude v této zemi normální, že děti pod 18 let pijí alkohol, a bude to bagatelizováno, sebelepší zákony nebo kontrolní a regulační mechanismy se budou míjet účinkem,“ míní. U kouření však vnímá posun. „Byly doby, kdy se polemizovalo o škodlivosti kouření, zpochybňovala se zdravotní rizika. Dnes si to nedovedeme představit,“ srovnal ředitel Národní protidrogové centrály.