Praha – K hlášení nehod pojišťovnám budou řidiči moci od počátku příštího roku využívat jednotné telefonní číslo 1224. Provozovat ho bude Česká kancelář pojistitelů (ČKP), která tak chce řidiče ochránit před tzv. lovci nehod. Tyto asistenční služby bez vyzvání vyjíždějí k nehodám a nabízejí opravy či zapůjčení náhradního vozu, jejich služby ovšem pojišťovny často hradí pouze částečně. Telefonní spojení, které je vytištěno například na nových zelených kartách, tak umožní řidičům poradit se s pojišťovnou, zda nabídnuté služby přijmout, popř. nechat ji přivolat smluvní asistenční službu.
Dopravní nehody se stávají stejně snadno, jako se například rozbíjejí sklenice. Zatímco policie u těch menších většinou nezasahuje, oprava auta je nutná takřka po každé havárii. Pojišťovny začnou od Nového roku nabízet snazší přivolání asistenční služby, se kterou mají smlouvu, prostřednictvím linky 1224. Zatím totiž k řidičům, kteří často z hlavy nevědí, kam zavolat, často přijíždějí „lovci nehod“ – asistenční služby, které smlouvy s pojišťovnami nemají.
Služby beze smluv s pojišťovnami zjišťují informace o nehodách na internetu a prostřednictvím svých dispečinků. Z vyjádření zástupců jedné z nich u nehody na pražských Vinohradech vyplývá, že se nebojí na řidiče zatlačit. Na otázku, proč na místě zůstávají, když řidiči jejich pomoc odmítli, zaznělo: „Tak to ještě uvidíme.“ Někteří řidiči ale uznávají, že jim rychlá pomoc přišla vhod. „Byla to moje úplně první nehoda, takže jsem byla ráda, že mi v té chvíli někdo pomohl,“ zdůraznila klientka asistenční služby SDS Praha Denisa Mečiárová.
Mezi „lovci nehod“ a pojišťovnami ovšem hoří spor o úhrady oprav, které asisteční služby zajišťují – jeho hlavními oběťmi však jsou řidiči. Pojišťovny totiž část oprav a dalších služeb hradit odmítají. „Pokud vozidlo bylo opraveno značkovými díly, přestože před tím nikdy značkovými díly opravováno nebylo, tak potom to není vnímáno jako přiměřená oprava,“ zdůvodnil stanovisko pojišťoven mluvčí ČKP Aleš Povr. Naopak Ondřej Jež z SDS Praha říká: „Pojišťovny uplatňují amortizaci neoprávněně.“ Výsledkem těchto tahanic však je, že například Monika Šelhofrová, jež se na „lovce nehod“ spolehla, musela na opravu ze svého doplatit 60 tisíc korun.
Prostřednictvím jednotného nehodového čísla by tak řidiči měli dostat možnost snadno zjistit, na co mají podle své pojistné smlouvy nárok. Svěření auta do péče „lovců nehod“ by tak přinejmenším nemělo být sázkou naslepo, která může skončit šťastně, ale i fakturou na desítky tisíc korun.
