Podzim vidím optimisticky, jsme jedna z nejpromořenějších zemí, říká Hořejší. Virus je ale mnohem nakažlivější než loni, kontruje Pačes

Nahrávám video
90' ČT24: jak bude probíhat podzimní vlna pandemie
Zdroj: ČT24

S návratem lidí do práce a dětí do škol se očekávají vyšší přírůstky nakažených nemocí covid-19. Bude situace tak špatná jako loni a čím se aktuálně liší od minulého podzimu? Podle imunologa Václava Hořejšího je pravděpodobnější scénář optimistický. „Situace je nadmíru výtečná,“ říká. Naočkována je více než polovina populace Česka. Zcela jasné prý není, kolik lidí ve skutečnosti už nemocí prošlo. Studie ukazují, že by to mohlo být až třikrát více, než je oficiální číslo. Na druhou stranu ale během podzimní vlny bude dominovat varianta, která je mnohem nakažlivější, než ta loňská, upozorňuje genetik Jan Pačes. Odborníci o tom debatovali v pořadu 90' ČT24.

Imunolog Václav Hořejší vidí podzimní situaci příznivě. Důvodem podle něj je, že kromě pěti a půl milionu naočkovaných lidí je v Česku také řada těch, kteří již mají vytvořenou imunitu tím, že si covidem prošli. „Vycházím z toho, že ne zcela známý počet lidí to prodělal. Oficiální odhad je 1,7 milionu, ale část lidí nemoc jistě prodělala bez příznaků a nenechali se vyšetřit nebo si nechtěli komplikovat život karanténami,“ vysvětuje. Podle Hořejšího je v Česku až devět milionů lidí, kteří jsou proti covidu jedním nebo druhým způsobem chráněni. 

Také podle genetika Jana Pačesa jsou nyní podmínky v porovnání s loňským podzimem velmi odlišné. „Je tady ta imunitní ochrana populace, ale na druhou stranu se virus mezitím mnohem lépe adaptoval na člověka. Ale proti tomu hraje roli, že varianta, kterou očekáváme, že tady bude na podzim, je bohužel mnohem infekční, než byla ta loňská,“ popisuje Pačes. 

Zatím se nevyskytla varianta, která by výrazně unikala protilátkám

Podle Hořejšího však proti deltě funguje očkování nebo prodělání nemoci. „Zatím se nevyskytla žádná varianta, která by výrazně unikala působení protilátek. Takže ať je to varianta jakákoli, i delta, tak je dobře zládnutelná působením protilátek, které vznikly očkováním nebo proděláním nemoci,“ oponuje Hořejší.

„Musíme si uvědomit, že jsme pravděpodobně jednou z vůbec nejpromořenějších zemí na světě, protože v jednu chvíli jsme opravdu byli nejhorší na světě. Bohužel jsme té promořenosti dosáhli za hroznou cenu pětatřiceti tisíc mrtvých,“ myslí si Hořejší. 

530 tisíc nenaočkovaných seniorů

Na podzim pomůže také to, že většina starších a nemocných lidí už je očkovaná. „ A musíme si uvědomit, že právě z těch rizikových skupin pocházelo devadesát procent vážných případů a hospitalizací,“ připomněl Hořejší. 

Připustil ale, že problémem může být, že 530 tisíc seniorů stále není naočkováno a z toho 440 tisíc nechrání ani imunita po prodělaném covidu. „To je potenciální problém a priorita, na kterou bychom se měli nyní zaměřit. A měli bychom udělat všechno pro to, aby se co největší počet z těchto lidí naočkoval,“ říká k tomu Hořejší. 

Další skupinou lidí, na kterou by se mělo zaměřit očkování, jsou podle Pačesa ti mezi pětadvaceti a pětatřiceti lety. „Podle aktuálních čísel to je skupina osob, která je momentálně nejvíce nakažena. Takže pokud tam ta proočkovanost zůstane nízká, tak virus tady bude pořád kolovat,“ komentuje Pačes. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...