Praha – Už příští týden by mohl dostat Ústavní soud na stůl návrh na zrušení části prezidentské amnestie. Stížnost chystá skupina senátorů ve spolupráci s advokáty, senátorka Alena Dernerová (za Severočechy.cz) uvedla, že už má pod stížnost slíbených 17 podpisů svých kolegů. Podle advokátky Hany Marvanové, která stížnost připravuje, bude postavena na tom, že amnestie porušuje práva rovnosti občanů poškozených amnestovanými, kterým je uzavřena možnost domoci se jejich nároků. Podle mluvčího Hradu Radima Ochvata je stížnost jen politickým gestem.
„Bylo upřednostněno právo obžalovaných, potenciálních pachatelů, na spravedlivý proces. Ale upřen tím byl spravedlivý proces - možnost domoci se majetkových nároků - poškozené straně. Domníváme se, že je to v rozporu s Listinou základních práv a svobod,“ uvedla Marvanová. Další z advokátů Milan Hulík v Otázkách Václava Moravce upozornil, že se poškození občané po amnestii už nikdy nebudou schopni domoci svých nároků. Poté, co amnestie zastavila trestní stíhání, by se totiž měli o škodu soudit v civilním řízení, kde ale platí tříletá promlčecí lhůta. Kancelář prezidenta chystanou ústavní stížnost podrobněji nekomentovala. „Považuji to za pouhé politické gesto,“ uvedl mluvčí prezidenta Ochvat.
„Je to poprvé od bělohorských konfiskací, kdy nakradený majetek zůstane pachatelům, zlodějům, zatímco ti, kteří byli poškozeni, kterým byl majetek odcizen, se už nikdy nebudou moci domoci jeho navrácení nebo alespoň nějakého odškodnění,“ podotkl v televizi Hulík.
Ten u štrasburského soudu pro lidská práva zastupoval bratry Hartmanovy – právě v souvislosti s jejich restitučními nároky soud uvedl, že se doba soudního řízení delší než šest let považuje na nepřiměřenou. Hulík ovšem v OVM zdůrazňoval, že se tento verdikt netýkal trestního řízení. Naopak u trestního řízení prý evropský soud judikoval, že délka nemůže být důvodem pro zastavení trestního řízení.
Předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová v České televizi připustila, že podobný návrh může být podroben zkoumání, zda je v souladu s ústavou. Nechtěla se ale vyjadřovat k tomu, zda má takováto stížnost šanci na úspěch. Nejvyšší státní zastupitelství pak chce mít do poloviny února jasno, kterých velkých kauz se amnestie dotkla.
Prezident Klaus na Nový rok vyhlásil amnestii, která kromě jiného nařídila zastavit trestní stíhání, která trvají déle než osm let a u nichž trestní sazba nepřekračuje deset let vězení. Tento krok, který znamená zastavení některých závažných hospodářských kauz, je široce kritizován. Ředitel politického odboru prezidentské kanceláře Ladislav Jakl ale v diskusním pořadu Partie prohlásil, že se amnestie nemůže týkat pachatelů závažné korupce, protože sazby za tyto činy jsou až dvanáctileté.
Ústavní soud podobnou věc ještě neřešil
Případný návrh na zrušení části amnestie bude pro ústavní soudce zcela novou věcí, pro kterou chybí precedens. „V historii českého ústavního soudnictví jsme dosud nic takového nezaznamenali,“ uvedl generální sekretář soudu Tomáš Langášek. Výsledek proto nelze předjímat - záleží prý na tom, jak bude návrh vypadat a jaké argumenty do něj jeho autoři zapracují.
Ve středu budou prezidentskou amnestii řešit i ministři na vládě – od premiéra Petra Nečase chtějí slyšet vysvětlení, proč pod ni připojil svůj podpis. „Je na místě se bavit na vládě jak s premiérem, tak s ministrem spravedlnosti o podrobnostech vyjednávání šíře amnestie s prezidentskou kanceláří,“ uvedla předsedkyně LIDEM Karolína Peake.
Kalousek: Vláda nenese odpovědnost za důsledky amnestie
Vláda podle ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) nenese odpovědnost za důsledky prezidentské amnestie. Kalousek to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Kabinet je podle něj zodpovědný pouze za provedení tohoto kroku. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka ale uvedl, že kvůli podpisu premiéra je za Klausův krok odpovědná celá Nečasova vláda – proto chtějí sociální demokraté ve sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.
Podle Sobotky z ústavy automaticky nevyplývá povinnost předsedy vlády připojit pod amnestii svůj podpis: „Kdyby premiér Nečas vyjádřil svůj nesouhlas, tak by prezident nikdy amnestii v této podobě vyhlásit nemohl,“ uvedl Sobotka. Podle něj je o příklad exemplárního selhání jak prezidenta republiky, tak předsedy vlády.
Proto je podle něj důležité, aby ve sněmovně proběhlo hlasování o nedůvěře vládě - aby se všichni poslanci, kteří nesouhlasí s rozsahem amnestie, od ní mohli veřejně distancovat. „Amnestie je krajně podezřelá, opírá se o lživé argumenty a pro nás bude velmi důležité, aby premiér ve sněmovně jasně zdůvodnil, proč připojil svůj podpis,“ řekl předseda ČSSD.
Kalousek ovšem považuje hlasování o nedůvěře vládě pouze za opoziční divadlo. Amnestie je prý rozhodnutím prezidenta republiky a tím, že pod ní premiér připojí svůj podpis, vláda nepřijímá zodpovědnost za důsledky amnestie. „Tam není odpovědnost za důsledky rozhodnutí, které dělá prezident, ale je tam odpovědnost za provedení tohoto rozhodnutí. Prezident republiky má sice rozhodovací pravomoci, ale nemá aparát, kterým by toto rozhodnutí mohl uvést v život, proto odpovídá vláda,“ vysvětloval v OVM Kalousek.
