Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zhodnotil činnost Ústředního krizového štábu, který byl v souvislosti s epidemií koronaviru ustanoven v polovině března. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech v jeho čele stanul právě Hamáček. Štáb v době nouzového stavu odpovídal mimo jiné za centrální nákup ochranných pomůcek, dával také doporučení vládě.
Podle Hamáčka bude země na druhou vlnu epidemie připravena lépe
Tisková konference ke shrnutí činnosti Ústředního krizového štábu (zdroj: ČT24)
„Hlavní informace, která by měla zaznít, je ta, že jsme to společně zvládli,“ uvedl ministr Hamáček.
Ministerstvo vnitra v rámci centrálních nákupů pořídilo 137 milionů roušek, 19 milionů respirátorů FFP2, 200 tisíc respirátorů FFP3, 60 milionů ochranných rukavic, dva miliony ochranných obleků a plášťů, 550 tisíc ochranných štítů a 1,2 milionů testů a výtěrových sad. Na nákupy ministerstvo vynaložilo 4,6 miliardy korun.
Subjekty si nyní musí ochranné pomůcky zajišťovat samy. Stát nakoupí pouze pohotovostní zásoby, za jejich nákup má odpovídat Správa státních hmotných rezerv (SSHR). První dodávku pro správu zajistí ministerstvo vnitra, které vypsalo sedm rámcových dohod na dodání ochranných pomůcek za 1,4 miliardy korun. Správa také vypsala tři vlastní zakázky, jejichž hodnota by se mohla pohybovat kolem 160 milionů korun bez DPH.
Česko trpělo nedostatkem roušek i dalších ochranných pomůcek od počátku koronavirové krize, situace se zlepšovala postupně. Ministerstvo vnitra mělo od 20. března zajištěny letecké dodávky z Číny. Letadla ochranné pomůcky přivážela několikrát týdně, poslední přistálo na pražském letišti na začátku května. Celkem bylo v letadlech přepraveno přes dva tisíce tun materiálu.
Na druhou vlnu je Česko lépe připraveno
Podle Hamáčka je Česko na druhou vlnu epidemie připraveno lépe, pokud jde o ochranné prostředky, je ale potřeba zmapovat domácí výrobní kapacity. Vláda byla během krize kritizována za to, že se při nákupech pomůcek neobrací na české výrobce.
Nouzový stav vyhlásil kabinet kvůli epidemii nového typu koronaviru 12. března, krizový štáb byl ustanoven o tři dny později. Nouzový stav trval 66 dní. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech byl do jeho čela ustanoven Hamáček. Štáb fungoval i po skončení stavu nouze 17. května, ale jen v omezeném režimu.
Poté, co Hamáček vedení převzal, bylo ve štábu ustanoveno několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Vznikly týmy pro distribuci ochranných prostředků, pro jejich nákupy, mediální a zdravotní skupiny a skupina, která řešila dopady vládních omezení. Přibyl také ekonomický poradní tým.
Krizový štáb po skončení nouzového stavu nadále fungoval, ale pouze v omezeném režimu. Stálá pracovní skupina, která se scházela každý den, se po 17. květnu scházela jednou týdně, méně často byly i schůzky pléna štábu.
Hamáček potvrdil apel na Vystrčila kvůli cestě na Tchaj-wan
Vicepremiér Hamáček na tiskové konferenci také potvrdil, že společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO) na schůzce ústavních činitelů apelovali na předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), aby se zdržel konání, které by ohrozilo dodávky ochranných pomůcek z Číny.
„Ano, my jsme během toho jednání, v době nejvyšší krize, kdy jsme opravdu nevěděli, co bude druhý den, upozorňovali, že by bylo dobré se vyvarovat jakéhokoli konání, které by mohlo zkomplikovat dodávky ochranných pomůcek,“ řekl Hamáček.
Dodal, že představitelé vlády chtěli mít možnost ochránit zejména pracovníky v první linii a žádali o to, aby se nestalo nic, co by mohlo situaci zkomplikovat.
Podle Hamáčka apel zazněl na uzavřeném jednání nejvyšších ústavních činitelů, blíže se proto k věci vyjadřovat nechtěl. „Pokládám za nefér vynášet informace z uzavřeného jednání,“ řekl. Na schůzce se podle něj debatovalo o citlivých tématech týkajících se bezpečnosti České republiky.
Vystrčil tento týden řekl, že při březnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů cítil „téměř zhmotnělou obavu“ Babiše a Hamáčka, že Čína nedodá Česku ochranné pomůcky, „pokud, Vystrčile, nebudeš ticho“. Rozhodnutí o cestě na Tchaj-wan zveřejnil v úterý, pojede tam na přelomu srpna a září se zástupci firem a výzkumných institucí.
Cestu na Tchaj-wan plánoval už Vystrčilův předchůdce Jaroslav Kubera. Měla se uskutečnit v únoru, ale Kubera na konci ledna náhle zemřel na infarkt.