Údajnou šikanou signatářek Charty 77 se po více než čtyřiceti letech bude zabývat soud. Stane před ním někdejší příslušník Státní bezpečnosti (StB) Václav Novotný. Podle obžaloby zařídil v rámci tajné akce StB „Prevence“ odebrání invalidního důchodu dvěma chartistkám. Novotný obžalobu odmítá.
Otta Bednářová byla televizní hvězdou šedesátých let. V pořadu Zvědavá kamera odhalovala příběhy bezpráví a ukazovala i na politické procesy. Kvůli nesouhlasu s okupací v roce 1968 ale musela televizi opustit.
„Nakonec jsem skončila jako šatnářka v noční vinárně, v Lišce Bystroušce, kde se pracovalo do čtyř hodin do rána,“ vzpomínala před pěti lety Bednářová, signatářka Charty 77, kterou komunistický režim kvůli takzvanému podvracení republiky dokonce uvěznil.
Těžká práce, kterou Bednářová po výpovědi z televize zastávala, ale zhoršila její podlomené zdraví. V roce 1973 proto odešla do invalidního důchodu. Jenže poté, co podepsala Chartu 77 a zapojila se do obrany nespravedlivě stíhaných, jí posudková komise důchod odebrala.
O invalidních důchodech jsem s nikým nejednal, tvrdí Novotný
Obžaloba tvrdí, že k tomu došlo na pokyn StB, konkrétně se v případě Bednářové měl angažovat její tehdejší příslušník Václav Novotný. A stejně měl zasáhnout i v případě další disidentky Jiřiny Kynclové, manželce novináře Karla Kyncla. „S předsedou Národního výboru v Praze 4 jsem nejednal. Nejednal jsem ani s nikým jiným ohledně odebrání invalidních důchodů,“ řekl před soudem Novotný.
Údajné aktivity Novotného, z nichž ho viní obžaloba, měly být podle dokumentů StB součástí tajné akce Prevence, která se na sklonku sedmdesátých let zaměřila na disidenty v Praze a okolí.
„Kritici režimu byli zastrašováni, sledováni či opakovaně drženi v celách předběžného zadržení. Mnohým bylo vyhrožováno trestním stíháním. Ověřována byla pracovní morálka a dodržování zásad občanského soužití. Desítky lidí přišly o telefon a cestovní pas, popřípadě jim byl odebrán řidičský či technický průkaz. Režim se dokonce neostýchal nutit chartisty k tomu, aby se vystěhovali z údajně příliš velkých bytů,“ shrnul pro server Lidovky.cz podstatu akce historik Tomáš Vilímek.
O tom, jaký podíl na tom měl Novotný, chce soud rozhodnout za měsíc.
Za akci Asanace už tresty padly
Akce Prevence není jediná aktivita StB, kterou se tuzemská justice v posledních třiceti letech zabývala. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) připravil také obžalobu někdejších členů StB za účast na akci Asanace; pracovníci StB měli po celé republice šikanovat i fyzicky týrat předem vytipované odpůrce režimu, a donutit je tak k trvalému opuštění státu.
ÚDV se naposledy zabýval třeba dokumentací případu dvou pracovníků StB, kteří jsou obviněni ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby a hrozí jim až osm let vězení. Upozornil na to deník Právo.
Na základě práce ÚVD byly dosud odsouzeny zhruba dvě desítky lidí, a to zejména za akci Asanace. V souvislosti s ní byli v minulosti odsouzeni například bývalí příslušníci StB Zbyněk Dudek a Jiří Šimák. Za psychické i fyzické týrání disidentů v roce 1981 je soudy potrestaly 3,5 roku vězení.
V únoru 2002 potrestal soud tříletými podmínkami bývalé šéfy 10. správy StB Vladimíra Stárka a Zdeňka Wiederlechnera a bývalého šéfa krajské správy Sboru národní bezpečnosti Prahy a středních Čech Zdeňka Němce. O dva roky později dostalo dalších deset vysokých důstojníků StB rovněž podmíněné tresty. Kvůli akci Asanace byl stíhán také předlistopadový federální ministr vnitra Jaromír Obzina. V lednu 2003 však zemřel ještě před vynesením rozsudku.
