Pochybení v projektu justičního paláce prý škodu nezpůsobilo

• adu

12. 1. 201212. 1. 2012|Zdroj: ČT24

Justiční palác v Brně

Zdroj: Tomáš Hájek/isifa/LN

Brno - Administrativní pochybení během stavby nového justičního paláce v Brně nezpůsobila státu, Krajskému soudu v Brně ani dodavatelům stavby žádné škody. Tvrdí to bývalý vedoucí odboru investic soudu Jan Lippert. Brněnský finanční úřad uložil krajskému soudu kvůli pochybením téměř dvoumiliardovou pokutu, což představuje náklady na výstavbu areálu. Soud je teď má státu vrátit, a to kvůli nesouladu mezi stanovenými podmínkami financování projektu a třemi smlouvami. Podle nastavených podmínek měly být faktury splatné do 21 dní, ale termíny ve smlouvách tomu neodpovídaly. Soud se proti rozhodnutí odvolal k Finančnímu ředitelství Brno, které o věci do poloviny května rozhodne.

V souvislosti s financováním výstavby nového justičního areálu v Brně bylo uzavřeno asi deset klíčových smluv. „Všechny byly dodrženy a všichni dodavatelé dostali včas zaplaceno. Nikdo z nich si nestěžoval. Neměl ani na co,“ zdůraznil Lippert.

Okolnosti, za nichž budou faktury dodavatelům stavby propláceny, byly stanoveny v dokumentu nazvaném Podmínky financování. V nich se jasně říká, že faktury vystavené dodavateli Krajský soud Brno uhradí do 21 dní. Peníze na to dostane od státu prostřednictvím ministerstva spravedlnosti.

Ve třech smlouvách ale termíny splatnosti nesouhlasí s podmínkami. Podle Lipperta se liší o několik dní. Zdůraznil, že návrhy smluv předkládali soudu dodavatelé a schvalovalo je pak ministerstvo. Soud se ještě před tím s dodavateli domluvil na platbách, které se prý přesně podle smluv také uskutečnily. „Nerozumím tomu, proč by nyní měl soud vracet dvě miliardy korun. Takovou sankci vnímám za extrémně přísnou a nelogickou. Vede k závěru, že snad musí jít o účelovou záležitost,“ doplnil Lippert.  

Vedení Krajského soudu v Brně může v souvislosti s kauzou čelit kárným žalobám. „Ministerstvo spravedlnosti celou záležitost prověřuje, pokud budou splněny podmínky pro podání kárných žalob na konkrétní osoby, ministr je podá,“ uvedla už dříve mluvčí ministerstva Tereza Palečková.

Ministerstvo: zvolili jsme menší zlo

Nový justiční areál stojí v brněnské Polní ulici. Moderní komplex je sídlem Městského soudu Brno, Okresního soudu Brno-venkov, Městského státního zastupitelství v Brně a Okresního státního zastupitelství Brno-venkov. Jejich pracovníkům scházely prostory. Sídlili v pronajatých objektech. Jejich přestěhováním do nového paláce šetří stát ročně 15 milionů korun.

Původně panovaly dohady, že sankce padla za údajné předražení projektu. To se ale nepotvrdilo. Předpokládalo se, že areál přijde na 805 milionů korun. Byl to ale jen hrubý nástřel ceny. Ministerstvo schválilo upřesněný rozpočet 1,67 miliardy korun. Nakonec se vyšplhala na 1,938 miliardy korun. Ekonomický náměstek ministra spravedlnosti Pavel Kasík v dnešním Studiu ČT24 řekl, že dostavět nákladný areál byla otázka menšího zla. „V roce 2008 jsme byli postaveni před Sofiinu volbu, jestli stavbu v pokročilém stádiu rozestavění ukončit se všemi důsledky, nebo jako menší zlo ji dokončit a eliminovat značnou část v průběhu vzniklých víceprací,“ vysvětlil Kasík s tím, že o celém projektu rozhodla ještě vláda Jiřího Paroubka, kdy resortu spravedlnosti šéfoval Pavel Němec. Ministerstvo podle Kasíka Krajský soud v Brně podpoří v jeho případné žádosti o prominutí nebo snížení sankce. Kasík rovněž potvrdil fakt, že sankce byla uložena nikoliv v důsledku předražení stavby, ale kvůli formálním pochybením, a je podle něj běžné, že v takových případech se výše sankce rovná výši investice, vysvětlil výši pokuty. 

Komora architektů: Justičnímu paláci chyběla příprava i soutěž

Česká komora architektů (ČKA) se domnívá, že výstavbu justičního paláce provázela řada pochybení. Podle komory projektu chyběla adekvátní příprava, stavební program byl příliš obecný, chyběla architektonická soutěž, byl porušen zákon v případě zadání zakázky a prvotní odhad financování byl prý zcela nereálný.

ČKA dnes připomněla, že na špatný postup zadavatele upozorňovala už od března 2005 opakovaně nejen Krajský soud v Brně, tedy investora stavby, ale také ministerstvo spravedlnosti, ministerstvo financí, NKÚ i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Justiční palác v Brně je přímo čítankovým příkladem ukazujícím všechny nepravosti a špatné postupy při pořizování veřejných staveb,“ říkají zástupci komory.

Z chyb, na které dnes komora upozornila, vyzdvihla třeba příliš obecný stavební program. Tím jsou požadavky na rozsah a účel využití budoucího stavebního objektu a může sloužit jako podklad pro zpracování studie, někdy bývá součástí zadávací dokumentace. „Stavební program nové budovy byl předstíraný. Vycházelo se jen z rozpočtů a fungování soudních budov v Hodoníně a Jihlavě, které se svou velikostí nemohou s brněnskou budovou srovnávat,“ uvádí komora.

Profesní sdružení architektů také postrádá architektonickou soutěž. Pokud by byla vypsána, podařilo by se prý včas určit i odpovědně posoudit podmínky pro vznik stavby včetně finančních požadavků. Podle komory zadavatel dokonce porušil zákon, když při zadávání zakázky využil užšího řízení, které mělo diskriminační požadavky a bylo netransparentní.