Petici za posílení ochrany divoké přírody a také omezení zástavby v Národním parku Šumava předali ministerstvu životního prostředí zástupci ekologických organizací. Petici podepsalo přes 60 tisíc lidí, následuje zhruba měsíc poté, co Mezinárodní unie ochrany přírody vyzvala Česko ke zvětšení bezzásahového území a sestavení harmonogramu jeho dalšího rozšiřování.
Listina, již její autoři nazvali „peticí za dobrý zákon o národním parku Šumava“, obsahuje tři požadavky, které se týkají projednávané novely zákona o ochraně přírody a krajiny, jež má stanovit jednotná pravidla pro všechny národní parky. Petenti chtějí zdůraznit význam ochrany přírody na úkor ostatních činností, které mají být „možné jen do takové míry, kdy neohrozí vzácnou přírodu“, žádají o vyhlášení bezzásahového území alespoň na 30 procentech území – na rozdíl od současných 23 procent – a o jeho další rozšiřování až na 50 procent. Posledním požadavkem je omezení výstavby v národním parku.
Člen petičního výboru: Novela zůstává na půli cesty
Člen petičního výboru Jaromír Bláha z Hnutí Duha přiznal, že částečně ministerská novela požadavky petice naplňuje. „Novela zákona jde dobrým směrem, ale řeší problémy napůl. Další polovinu přenechává pan ministr dalším ministrům, dalším ředitelům,“ poznamenal však.
Především se mu nelíbí, že chybí závazný harmonogram dalšího rozšiřování bezzásahového území. „Ve zřizovacích předpisech v Německu nebo v Rakousku takové základní mantinely jsou, aby i následující vlády a správy národního parku měly jasný cíl,“ dodal Jaromír Bláha. V novele tak, jak ji připravilo MŽP, podle něj není záruka, že některý „příští ředitel nebo ministr to nezmění a nezačne zase těžit v oblastech divoké přírody“.
Že by měla být ponechána pouze přirozenému vývoji právě polovina území národního parku, vyplývá podle něj z analýzy, kterou připravilo Hnutí Duha společně s Akademií věd. „Sečetli jsme plochy horských smrkových lesů, podmáčených smrčin, zachovalých bukových lesů, rašelinišť a dalších mokřadů, kaňonů divokých řek a oblastí, kde hnízdí vzácné druhy zvířat, jako je tetřev hlušec,“ charakterizoval území, která by podle analýzy měla být bezzásahová.
Požadavky petice jsou i v pozměňovacím návrhu
Signatáři petice mají naději, že se přísnější požadavky do zákona skutečně dostanou. Při projednávání v Poslanecké sněmovně podal poslanec koaliční KDU-ČSL Jiří Junek pozměňovací návrhy, které by jednak omezily výstavbu v národním parku, ale také se zabývají problematikou bezzásahových území. Výbor pro životní prostředí nedoporučil schválení Junkova návrhu, naopak podpořil návrh na omezení výstavby.
Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský, který petici převzal, uvedl, že se stanoviskem sněmovního výboru bude řídit i ministerstvo, až bude k pozměňovacímu návrhu dávat své doporučení.
Náměstek MŽP: Rychlé zvětšení bezzásahového území je nerealizovatelné
Náměstek Dolejský předá petici ministru Richardu Brabcovi (ANO). Sám se zástupci petičního výboru před ministerstvem diskutoval a dal najevo, že s peticí nesouhlasí. Požadavek, že by do roku 2030 mohla být bezzásahová polovina území NP Šumava, podle něj nelze splnit. „Je to nerealizovatelné. My předkládáme postup, který dává šanci stabilitě. To znamená 15 let situaci monitorovat a pak rozhodnout o možné změně,“ zopakoval Vladimír Dolejský dřívější slova ministra Richarda Brabce (ANO).
V rozhovoru pro ČT náměstek upřesnil, že konkrétní plocha bezzásahového území vyplyne ze zonace, která by měla být odborně vymezena do dvou let od účinnosti novely. „Poté, co bude odborně posouzen stav – nemůžeme předjímat – tak bude nastavena zonace, jež bude velmi odpovídat současnému stavu 23 procent území ponechaného samovolnému vývoji,“ řekl Vladimír Dolejský.
O požadavku na omezení výstavby je potom přesvědčen, že bude naplněn i bez petice. Náměstek upozornil, že k tomu bude sloužit zavedení předkupního práva k pozemkům pro stát, potažmo ministerstvo životního prostředí. „V případě pozemků ve vlastnictví státu by bylo možné koupit pozemek pouze v zastavěných a zastavitelných plochách dle územních plánů. Pozemky mimo tyto plochy je zákonem zakázáno zcizit,“ dodal.
První bod petice, tedy zdůraznění role ochrany přírody v národním parku nade vše ostatní, potom zákon podle něj naplňuje.
Šumava nepřestane být národním parkem
Petici předali kritici novely o národních parcích zhruba měsíc poté, co Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN) na svém světovém kongresu schválila rezoluci, která se rovněž týká bezzásahové plochy v Národním parku Šumava. Česko by podle IUCN mělo zvětšit bezzásahové území na 30 procent rozlohy parku a přijmout závazný harmonogram jeho dalšího rozšiřování.
„Členové IUCN z celého světa vyjádřili zcela zřetelně své znepokojení nad možností realizace komerčních projektů na Šumavě, které mohou ničit přírodní hodnoty parku, a své přání, aby zde byla udržena vysoká úroveň ochrany přírody,“ řekl po přijetí rezoluce předseda Expertní skupiny IUCN pro divočinu Vance Martin.
Náměstek Dolejský zdůraznil, že doporučení IUCN bere vážně a vzalo ho na vědomí. Doslova ho ale zřejmě nenaplní. Zopakoval, že zonace a velikost bezzásahové zóny vyplyne z odborného posouzení bez ohledu na přání světové organizace i desetitisíců signatářů petice.
Ačkoli z rezoluce vyplývá, že jsou doporučené kroky nutné k tomu, aby Šumava mohla zůstat národním parkem i podle mezinárodních kritérií, podle náměstka ministra životního prostředí Šumavě ztráta statutu nehrozí.
Že by Šumava přestala být národním parkem, se neobává ani Jaromír Bláha. „Šlo spíše o nedorozumění. Podpora ze strany Mezinárodní unie ochrany přírody trvá,“ zdůraznil. IUCN podle něj oceňuje současný vývoj, kdy ministerstvo životního prostředí pod vedením Richarda Brabce upustilo od změn navrhovaných v minulosti ministry z ODS. „Byly tam velké plány na výstavbu lanovek a dalších staveb třeba v oblastech ledovcových jezer a tak dále. Mezinárodní unie ochrany přírody tehdy hrozila, že by NP Šumava mohl být vyřazen z kategorie mezinárodně uznávaných národních parků,“ připomněl.
Dodal, že to, co IUCN doporučila ohledně bezzásahového území, není nic nového. Pouze zopakovala to, co Česko ví již od roku 2002, kdy vznikl dosavadní plán péče o Šumavu.
Čtvrt století sporů o kůrovce…
Šumava je s 69 tisíci hektary zdaleka největším ze čtveřice národních parků v Česku (další jsou v Krkonoších, Podyjí a Českém Švýcarsku). Letos oslavila čtvrt století od vyhlášení, vláda o vzniku NP Šumava rozhodla v březnu 1991 a její nařízení nabylo účinnosti 10. května toho roku. Šumava spolu se sousedními parky v Bavorsku a Rakousku tvoří největší souvislý komplex lesů ve střední Evropě.
Nicméně po celou dobu existence národního parku trvají spory o péči o něj a o možnost lidského působení na Šumavě. Spory se vyhrotily zejména po roce 2007, kdy Šumavu zasáhla ničivá bouře Kyrill a lesy vážně poškodila. Na Šumavě se poté rozšířil lýkožrout. Nejen laická, ale ani odborná veřejnost se neshodla, jak na tzv. kůrovcovou kalamitu odpovědět. Část chtěla vývoj ponechat přírodě, další část prosazovala kácení nakažených stromů i v nejpřísněji chráněných oblastech.
Názor, že by se měly zasažené smrky kácet bez ohledu na vše, nabyl vrchu, když se ředitelem Správy NP a CHKO stal expremiér Jan Stráský. Tehdy vyrazili do nejpřísněji chráněných míst u Modravy dřevorubci, kteří se k napadeným stromům dostali až s policejní asistencí. Policejním zásahem proti aktivistům, kteří se snažili kácení zabránit, se ovšem probíraly soudy. V současnosti je pravomocný verdikt, podle něhož byl zásah neoprávněný. V minulosti však Krajský soud v Plzni takto rozhodl již dvakrát a Nejvyšší správní soud jeho verdikt vždy zrušil.
Názor aktivistů, že není třeba nakažené stromy vždy kácet, podpořil i výzkum v německé části Šumavy, tedy Národním parku Bavorský les. Němečtí odborníci sledovali vývoj kůrovcem postiženého lesa mezi lety 1991 a 2011. Ukázalo se, že se zasažené části obnovily velmi dobře. Na plochách dříve napadených kůrovcem roste průměrně 4363 mladých stromků na hektar, což je zhruba dvojnásobek ve srovnání s místy, kde do dění v lese zasáhli lidé. Navíc se v lese zvýšila biodiverzita. „Díky kůrovci a polomům došlo k otevření korunového zápoje (prolínání korun stromů), zvýšení množství tlejícího dřeva, a tím i k nárůstu počtu vzácných
druhů,“ řekl při prezentaci výsledků výzkumu Marco Heurich z bavorského národního parku.
…i zákon
V roce 2011, kdy k incidentu došlo, platil plán péče o Šumavu schválený vládou Miloše Zemana v roce 2002. Jiří Mánek, jenž byl ředitelem parkové správy do roku 2014, připravil nový plán péče, který poté převzalo ministerstvo životního prostředí. Ten vymezil jako bezzásahovou zónu 23 procent území parku. Plán pro léta 2014–2017 však soud nařídil zrušit. Žalobu podaly obce, které považovaly plán za příliš přísný a obávaly se, že bude omezovat lidi, kteří na Šumavě žijí. Současně však dokument čelil i kritice odborné veřejnosti či občanských sdružení, podle nichž naopak přírodu chránil nedostatečně.
Ochrana šumavské přírody se nikdy neřídila speciálním zákonem, vzniklo však několik návrhů, které to měly změnit. Několik návrhů připravilo ministerstvo životního prostředí. Verze od někdejšího ministra Tomáše Chalupy byla neobvyklá tím, že stanovila zonaci, ale část první zóny ponechala tzv. „dočasně zásahovou“. Zatím poslední návrh zákona o NP Šumava připravila skupina senátorů a jejich komorou prošel. Odmítli ho však poslanci s tím, že počkají na Brabcovu novelu zákona o ochraně přírody.
- Novela znovu vymezuje všechny čtyři národní parky a stanoví pro ně společná pravidla.
- „Správy národních parků získávají možnost efektivnějšího uplatnění ochranných podmínek,“ stojí v důvodové zprávě navrhované novely.
- Například zakazují důlní činnost či těžbu nerostů, rašeliny nebo slatiny, stavbu průmyslových území nebo zavádět intenzivní chovy zvěře. Konkrétně na Šumavě zákon také omezí úpravy koryt vodních toků a odvodňování pozemků.
- Mimo zastavěná území a zastavitelné plochy také novela zakazuje mj. stavět „mimo staveb (…) určených pro účely ochrany přírody, (…) péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky…“
- V národních parcích by měly být čtyři zóny ochrany přírody od kulturní krajiny po přírodní zónu.
- Podle ministerstva je třeba zákon novelizovat, protože se v současnosti parky řídí podle „již nevyhovujících základních ochranných podmínek“.
O novele měli poslanci rozhodnout již v září. Nakonec ji ale poslanci na žádost hnutí ANO vyřadili ze schůze a vrátí se k ní až po krajských volbách. Podle mluvčí ministerstva Petry Roubíčkové by měla přijít na řadu na schůzi, která začne ve druhé polovině října.
