Komunisté ve sněmovně navrhují obnovu náhrady mzdy zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. I přes snahu pravice a hnutí ANO sněmovna nakonec návrh nezamítla, tudíž putuje k posouzení do sociálního výboru.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. KSČM ale usiluje o novelu zákoníku práce s odůvodněním, že takzvaná karenční doba nepříznivě dopadá zejména na zaměstnance s nízkými příjmy. Kritici naopak hovořili mimo jiné o tom, že se díky ní snížila četnost pracovních neschopností, a o nákladech obnovy náhrady mzdy.
Návrh chtělo zamítnout 69 ze 158 přítomných poslanců především z ODS, TOP 09 a také většina členů ANO a KDU-ČSL. Sedmdesát šest hlasů komunistů, sociálních demokratů a zástupců Úsvitu jim v tom ale zabránilo.
Nemocní nezůstávají doma a nemoc šíří
Komunistka Soňa Marková poukázala na to, že lidé kvůli nemoci čerpají dovolenou. Nebo onemocnění přecházejí, čímž otevírají dveře k šíření nemoci. Podpořil ji v debatě i bývalý odborový předák Jaroslav Zavadil (ČSSD), podle kterého je ale nutné nastavit pro náhradu mzdy pravidla.
Podle Adolfa Beznosky z ODS odporuje návrh rovnému přístupu k pojištěncům. Obnova náhrady mzdy by se vztahovala jen na zaměstnance v pracovněprávním vztahu podle zákoníku práce. Jeho stranický kolega Vladislav Vilímec a také poslankyně ANO Radka Maxová poukazovali na snížení pracovní neschopnosti a na omezení zneužívání krátkodobých neschopenek. Vilímec navíc zdůrazňuje, že karenční lhůta je v Evropě běžný instrument.
Obnovení náhrady mzdy v prvních třech dnech sice zakotvila vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL do koaliční smlouvy, ovšem strany podmínily její přijetí shodou v tripartitě. Ta však do současné doby neexistuje.
Koalice nepustí naše návrhy k projednání, rozčiluje se opozice
Opoziční poslanci v úvodu jednání zesílili tlak na koalici kvůli tomu, že se jejich návrhy vůbec nedostávají k projednání. Po dlouhé debatě dostala každá z opozičních stran možnost zařadit na program dva návrhy. Jen na projednání v prvním čtení čeká ve sněmovně na padesát poslaneckých návrhů, na které se nedostalo kvůli upřednostňování vládní agendy.
„V druhém pololetí to bývá náročnější - je zde státní rozpočet, je zde spousta zákonů, které by měly platit od 1. ledna, ale na druhou stranu svou roli hraje i opozice, která ty vládní návrhy podrobuje dlouhé diskusi," uvádí koaliční důvody předseda dolní komory Jan Hamáček.
Opozice v tom ale vidí bojkot jejích předloh. „Vládní koalice se skutečně brání jakékoliv opoziční návrhy ve sněmovně projednávat,“ tvrdí předseda občanských demokratů Petr Fiala. Petr Gazdík z TOP 09 a STAN řekl, že jsou připraveni svolat mimořádnou schůzi vyhrazenou pouze pro opoziční návrhy, pokud „koalice nezmoudří a nebude je více zařazovat“.
