Praha – Šestnácti církvím a náboženským spolkům dorazila koncem roku 2013 první splátka v rámci restitučního procesu. Část peněz už posloužila na sociální programy, opravy kostelů či vybavení škol, většina prostředků z téměř dvou miliard putovala na účty církví.
Peníze z restitucí začínají sloužit, většina zůstává na účtech církví
Třeba Ostravsko-opavské biskupství použilo půl milionu na opravu ostravské vily, kde místní charita staví dílny pro lidi z azylových domů. Dvacet milionů z vyplacených náhrad pak poslouží při opravě ostravské katedrály Božského spasitele. Olomoucké arcibiskupství už zase poslalo šest milionů na opravu chrámu na Velehradě.
Katolická církev zřídila restituční fond u jedné z českých bank. Do investičních účtů přišly již stamiliony korun z první splátky finančních náhrad. Prostředky z fondu budou využívat jedntolivé diecéze římskokatolické církve. Ty jsou svobodné v tom, kolik peněz do fondu vloží. Diecéze nebo řeholní řády výnosy použijí na investice do škol, hospiců, oprav kulturních památek nebo na platy. Postupně jim totiž budou klesat příspěvky od státu.
Banka začala ihned po skončení upisovacího období vložené prostředky investovat a zhodnocovat. Podle generálního sekretáře České biskupské konference Tomáše Holuba představuje fond prostředek k tomu, aby církev mohla smysluplně pomáhat i za desítky let.
7 minut
Události ČT: Peníze z restitucí už církve používají
S obdobným požadavkem se chystá s penězi naložit také církev pravoslavná. „Do konce tohoto roku si vyjasníme, jak s financemi naložit, aby byla církev i do budoucna životaschopná, a přitom se svými plánovanými projekty přínosná pro širokou veřejnost,“ uvedl pro ČT arcibiskup Jáchym.
Federace židovských obcí může letos díky devítimilionové finanční náhradě podpořit generální opravu Maiselovy synagogy v Praze, která tvoří součást pražského židovského muzea. Oprava by měla přilákat více lidí.
Česká televize oslovila všech 16 církví a náboženských společností, z nichž pouze řeckokatolická církev odmítla informovat o použití finančních náhrad. Jak s penězi naloží, považuje za svou vnitřní záležitost, která „nepodléhá veřejné kontrole nebo usměrnění“.
Rozhovor s generálním sekretářem České biskupské konference Tomášem Holubem v Událostech ČT
Neměli byste právě teď, kdy zároveň kromě náhrad stále dostáváte i státní příspěvek na provoz, vydávat víc peněz na veřejně prospěšné účely, víc investovat tímto směrem?
- My nemůžeme, protože po spočítání základu, z něhož se budou do budoucna vyplácet peníze, nám vyšlo, že nyní musíme zodpovědně investovat tak, abychom peníze neprojedli, ale byli jsme schopni jako církev pomáhat i za 30 let.
Mnozí politici volají po veřejné kontrole vyplacených náhrad. Vy to úplně odmítáte? Zatím jste ani neřekli, kolik jste vložili do zmíněného fondu.
- Vůbec to neodmítáme. Už jsme řekli, že všechny naše výsledky zveřejníme, jen pochopte, že zveřejňovat záměry není transparentnost, ale hloupost. Tím bychom se totiž okradli o možnost investovat úspěšně. Své výsledky ale velmi rádi zveřejníme.
A jak tedy s penězi naložíte?
- V této chvíli máme v úmyslu vytvářet výnosy, z nichž budeme financovat naše aktivity pro celou společnost… Způsoby jsou různé. Peníze nyní neleží na účtech diecézí, ale diecéze se s nimi rozhodly naložit různým způsobem, aby je do budoucna bylo možné použít ve prospěch lidí, církve a pro její život. A my pak v našich výročních zprávách zveřejníme, jak jsme to provedli.