Pec pod Sněžkou uvažuje o železniční trati

Pec pod Sněžkou – Vlak, který doveze cestující až pod nejvyšší českou horu – ke sjezdovce Javor v Peci pod Sněžkou – je námětem studie, jejíž realizaci v příštím desetiletí nevyloučilo ani vedení města, ani Správa Krkonošského národního parku. Studie Ivana Šíra navazuje na stávající trať z Trutnova do Svobody nad Úpou. Za Horním Maršovem by vlaky projížděly většinou tunelem, pod zemí by byly i některé stanice. Trať by se později podle autora mohla prodloužit až do Špindlerova Mlýna a polské Karpacze.

Trať ze Svobody nad Úpou do Pece pod Sněžkou by měla být jednokolejná, elektrizovaná, dlouhá 14,55 kilometru s převýšením 296 metrů. Tunelem má vést celkem 7,84 kilometrů, vlaky projedou také po devíti mostech. V Peci počítá projekt s podzemní stanicí a nástupištěm se 100metrovou hranou, u něhož by mohla zastavit rychlíková souprava.

Náklady na studii zaplatilo město Pec pod Sněžkou podle místostarostky Evy Lorencové z daru 1,25 milionu korun od firmy Viamont. Ta provozuje osobní dopravu na trati z Trutnova do Svobody nad Úpou.

Reportáž Václava Plecháčka (zdroj: ČT24)

Železnice v údolí řeky Úpy by měla podle představy zástupců Pece pod Sněžkou být moderní a ekologickou alternativou k automobilové dopravě a měla by podpořit rozvoj regionu. „Dopravě by to ulevilo. Jezdí tady desítky skibusů – tak by jezdily vlaky,“ podotkl starosta Svobody nad Úpou Milan Oravec.

Plány mohou ztroskotat především na nedostatku peněz – trať by vyšla na 13 miliard korun. Na financování by se podle autora studie Ivana Šíra musely podílet fondy Evropské unie či stát. Podobně se vyjádřila také Lorencová. „Je to sice otázka delší budoucnosti, ale chceme být připraveni,“ uvedla. Pochybnosti o realizaci stavby má i mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. „Obáváme se, aby projekt neskončil kvůli značné finanční náročnosti jen na papíře,“ řekl. Správa KRNAP ovšem podle něj myšlenku železnice v Krkonoších vítá.

Pokud nová železnice opravdu vznikne, půjde o první zcela nově postavenou českou trať po druhé světové válce. V dokumentu k EIA jeho zpracovatelé jako možný termín zahájení a dokončení stavby uvádějí roky 2015 až 2019.