Praha – Poté, co se rychlobruslařka Martina Sáblíková stala nejúspěšnějším českým zimním olympionikem, se začalo nahlas mluvit o možnosti postavit v Česku rychlobruslařskou halu. S nápadem přišel Jiří Otta, starosta dvoutisícového Velkého Oseku u Kolína, kde Martina žije a kde by měla stát i plánovaná hala. Podle starosty stavba areny nestojí a nepadá s účastí státních peněz, bylo by ale jistě dobře, kdyby stát na halu přispěl. Další jednání s investorem ho čekají na konci rychlobruslařské sezony po 22. březnu. Smlouva s hlavním investorem haly by tak mohla být podepsána do konce dubna.
Stavět by se pak mělo v průběhu příštího roku. Součástí haly mají být i dvě hokejová hřiště a hotel. Provoz haly má denně stát sto tisíc korun. „Musíme přesvědčit investora, že jsme schopni halu provozovat. Já i Petr Novák jsme přesvědčeni po zkušenostech ze zahraničí, že to lze,“ říká Otta.
Stavbu vehementně podporuje také Petr Novák, trenér Martiny Sáblíkové. „Česká republika je tak malá, že ať bude hala stát kdekoliv, tak bude pro Českou republiku,“ tvrdí. Pokud by se plán starosty obce naplnil, jednalo by se o první rychlobruslařskou halu v České republice.
Výstavba haly by podle jeho odhadů měla stát 1,5 miliardy korun. Stavba by měla být financována především ze soukromých zdrojů, totiž investorem, se kterým starosta Otta už delší dobu jedná.
Příklad Sazka areny ale varuje
V otázce financování provozu haly je ale skeptický Vladimír Srb, předseda Českého svazu tělesné výchovy a sportu. „Já myslím, že nikdo nechce soběstačnost provozní haly od rychlobruslení,“ říká. „Myslím, že tam bude muset být příspěvek z veřejných zdrojů na úrovni měst a kraje,“ dodává. Sám by prý do podobné stavby nešel.
Srb má totiž s provozováním velké sportovní haly negativní zkušenosti. Český svaz tělesné výchovy je majoritním vlastníkem loterijní společnosti Sazka, která odvádí do sportu výrazně méně peněz než v minulosti kvůli dluhům vzniklým výstavbou pražské Sazka areny.
Šest let stará hala, vybudovaná pro mistrovství světa v hokeji 2004, stála Sazku osm miliard korun. Ročně firma splácí 600 milionů. Podle Srba může arena přijít nakonec až na 15 miliard korun.
Raději spravit silnici a udělat kanalizaci
Také obyvatelé Velkého Oseku jsou v názoru na výstavbu haly nejednotní. Ačkoliv všechny nadchl olympijský výsledek Martiny Sáblíkové, v názoru na možnou arenu se neshodnou. „Chtělo by to také něco pro obec. Silnici spravit, kanalizaci udělat,“ říká k tomu jedna z obyvatelek.
