Na tom, zda by měla současná Poslanecká sněmovna vydržet do říjnových voleb, nebo se rozpustit a podnítit tak volby předčasné, se vládní a opoziční strany neshodnou. Nic na tom nezměnila ani schůzka předsedů poslaneckých klubů s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD). Po ní zopakovali představitelé TOP 09 a KSČM, že chtějí předčasné volby, ODS to avizovala již dříve. Vládní strany je nechtějí stejně jako opoziční Úsvit-NK.
Vládní strany se sice v posledních dnech sotva na něčem shodnou, ale předčasné volby svorně odmítají. Obávají se, že jinak skončí u ledu některé zákony, které považují za důležité. „Byla by škoda nedokončit je. Proto nepodporujeme myšlenku předčasných voleb,“ uvedl předseda klubu ČSSD Roman Sklenák. Podle předsedy poslanců ANO Jaroslava Faltýnka jde o předlohy, které již mají před druhým nebo třetím čtením.
V tom podporuje koaliční strany ještě Úsvit-NK. „Pokud je vůle, tak pojďme zákony dodělat a nechat voliče rozhodnout v řádných volbách,“ uvedl šéf poslanců Úsvitu Marek Černoch.
Další tři opoziční strany ale naopak chtějí, aby byly předčasné volby. Předseda klubu TOP 09 a Starostů Michal Kučera dokonce avizoval, že se strana pokusí svolat mimořádnou schůzi, „na které se sněmovna rozpustí“. TOP 09 v tom zřejmě podpoří komunisté, kteří k rozpuštění sněmovny vyzývaly již předtím, než premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ohlásil demisi vlády. KSČM by chtěl mít volby co nejdříve. „I z hlediska přípravy rozpočtu na další rok je určitě lepší termín voleb v červnu než kdykoli jindy,“ upozornil předseda jejího klubu Pavel Kováčik.
ODS se již dříve vyslovila pro to, aby byly předčasné volby v září. Místopředsedkyně poslanců ODS Jana Černochová pak po schůzce s Hamáčkem vyzvala, aby vládní strany, které chtějí volební období dokončit, v tom případě jasně stanovily, které zákony se budou prioritně projednávat. „Chtěla bych znát názor kolegů, jaké normy jsou ještě projednatelné, ať už do mimořádných voleb v červnu, v září nebo do řádných voleb v říjnu,“ uvedla.
Žádost o mimořádnou schůzi musí podepsat nejméně pětina ze všech poslanců, tedy 40. Samotné její svolání ale ještě nic neznamená. K rozpuštění dolní komory je potřeba ústavní většina, pro návrh by tedy muselo být nejméně 120 poslanců. Pokud návrh neschválí, zůstane sněmovna vcelku nejspíše až do říjnových voleb. Pokud ano, rozpustí sněmovnu prezident a zároveň vyhlásí předčasné volby, které proběhnou do 60 dnů.
