Praha – Úsvit Tomia Okamury získal ve volbách téměř 7 % hlasů. Ještě v září to přitom podle různých průzkumů vypadalo, že se Okamurovo hnutí do sněmovny vůbec nedostane. Stála za jeho nečekaným úspěchem protiromská rétorika? Úsvit si totiž připsal nadprůměrné voličské zisky právě v místech, kde jsou vztahy mezi Romy a majoritní populací dlouhodobě napjaté a protiromské pochody se tam opakují téměř s železnou pravidelností.
Předseda Úsvitu proslul mimo jiné tím, že čeští Romové by se měli „vystěhovat do Indie“, odkud etnicky pocházejí, nebo tím, že sociální dávky by měly dostávat „jen ty romské rodiny, které posílají svoje děti do školy a na pravidelné lékařské prohlídky.“ Podobnými komentáři plnil stránky novin a sám se vypravil i na sever Čech přímo do míst, kterými otřásaly protiromské nepokoje.
Že by mu však jeho populistické projevy brnkající na xenofobní strunu české společnosti vynášely body, Tomio Okamura vždy označoval za spekulaci. Volební data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ale tento závěr do značné míry potvrzují.
Život a také smrt v Tanvaldu
Zatímco v celé ČR se nepodařilo Úsvitu získat ani 7 % hlasů, v severočeském Tanvaldu dosáhlo hnutí téměř dvouciferného výsledku - volilo jej těsně pod 10 % voličů, jen o málo méně než na nejúspěšnějším Zlínsku.
Tanvald, „město duchů“ s vysokou nezaměstnaností, přitom patří k typickým lokalitám, v nichž dlouhodobě panuje napětí a spory mezi romskou komunitou a ostatními obyvateli. K dosud největšímu vyostření došlo na Nový rok 2012, kdy jeden místní obyvatel za ne zcela vyjasněných okolností zastřelil mladého Roma. I když muže soud později osvobodil, tanvaldští Romové jsou přesvědčeni, že šlo o rasově motivovanou vraždu a atmosféra ve městě je napjatá.
Tanvald však není jediný. Měst a obcí, které dlouhodobě čelí protiromským náladám a kde si Úsvit připsal výsledek nad celorepublikových 6,88 % hlasů, je přitom více. Figurují mezi nimi například Duchcov, Varnsdorf nebo Šluknov. Tedy města, kde se zvedla velká vlna protiromských nálad po mačetovém útoku v Novém Boru, při němž v roce 2011 dva Romové napadli osazenstvo místního baru. Situace na Šluknovsku se poté dostala i na jednání vlády a přímo v tamních sociálních ghettech musely zasahovat posílené policejní oddíly.
Situaci se ale zcela uklidnit nepodařilo. Rasisticky motivované pochody strhly trojici zmíněných měst znovu letos v létě, když novou vlnu protiromských nálad odstartoval banální konflikt matek na dětském hřišti v Českých Budějovicích.
V ohniscích konfliktu
Míst, kde Úsvit bodoval, bylo více: přes 8 % hlasů si Okamurův Úsvit připsal v samotném dějišti útoku z roku 2011 - v Novém Boru - či Krupce na Teplicku. Ta se podobně jako Bor dostala v minulosti na hlavní stránky novin kvůli rasovému násilí. Dva romští mladíci při něm v dubnu 2010 brutálně napadli dvanáctiletého chlapce. Ten poté skončil na jednotce intenzivní péče se zlomeninami, natrženou slezinou a krví v hrudní dutině.
Nadprůměrný počet hlasů získal Úsvit i na zmíněném Českobudějovicku, volilo ho 7,21 % voličů, a také při analýze výsledků v jednotlivých krajích dojdeme ke stejnému závěru. Úsvit výrazně uspěl v Ústeckém či Moravskoslezském kraji, jinými slovy tam, kde jsou konflikty mezi Romy a „bílými“ běžné. Připomeňme například útok čtveřice neonacistů na dům romské rodiny ve Vítkově, při kterém byla v roce 2009 dramaticky popálena teprve dvouletá Natálka.
Mí Zlíňané mi rozumějí
Na druhou stranu ale Tomio Okamura bodoval také v krajích, které nepatří k typickým baštám protiromských nálad. Například Zlínský kraj, kde Úsvit zaznamenal nejlepší výsledek vůbec, když získal přes 10 procent hlasů, a kde je Okamura dlouhodobě populární - za region, z něhož pochází jeho matka, zasedl už loni do Senátu. A podobně jsou na tom další sociálně smírnější kraje Olomoucký a Karlovarský: Úsvit tu získal přes 8 procent hlasů, podobně jako v rozbouřeném Novém Boru. Znamená to tedy, že rovnítko mezi protiromská hesla a volební výsledky hnutí nelze použít?
I trojice regionů, kde se rasismu zatím příliš nedaří, spojuje jeden společný ukazatel. Všechny tři mají podle údajů ČSÚ vyšší podíl lidí se základním vzděláním nebo zcela bez vzdělání na celkové populaci než odpovídá celorepublikovému průměru. Například na Karlovarsku je takových lidí přes 23 % a na Zlínsku téměř 20 %, zatímco na celkové populaci se lidé s nejnižším vzděláním nebo bez vzdělání podílejí 18,7 %.
A právě lidé s nejnižším vzděláním a také obyvatelé menších obcí jsou přitom podle studie dvojice sociologů Ladislava Rabušiče a Petra Mareše nejsnáze ovlivnitelní populistickými slogany a nejvíce trpí „latentním anticiganismem“, před nímž letos varovalo hned několik zpráv o lidských právech v Česku. Recepty Tomia Okamury například o vystěhování Romů do Indie proto i ve smírnějších regionech našly své posluchače.
