Pražský vrchní soud opět uložil bývalému referentovi pražského pozemkového úřadu Janu Horákovi v kauze restituce takzvaného Bečvářova statku podmíněný trest. Pravomocně ho uznal vinným ze zneužití pravomoci úřední osoby. Trest mu ale vyměřil pod hranicí trestní sazby – dostal tříletý trest s pětiletým podmíněným odkladem. Horákův případ projednával odvolací senát již potřetí, jeho dřívější rozhodnutí vždy zrušil Nejvyšší soud.
Odvolací senát opět výrazně zmírnil prvoinstanční verdikt, podle kterého měl jít muž na sedm let do vězení. V dřívějších verdiktech to odůvodňoval tím, že někdejší úředník při přiznání pozemků neoprávněným osobám nejednal úmyslně, nýbrž z nedbalosti. Nejvyšší soud s tím však nesouhlasil.
„Jsme vázáni právním názorem Nejvyššího soudu,“ prohlásil předseda senátu Jiří Lněnička. Odvolací soud to však podle něj nezavazuje k uložení nepodmíněného trestu. „Podmínky případu jsou skutečně mimořádné,“ dodal soudce. Horák podle něj neměl motiv při restituci Bečvářova statku podvádět, ani z toho neměl prospěch. Od doby spáchání trestného činu pak podle předsedy senátu uplynulo již téměř deset let, muž je v důchodovém věku a lituje svých pochybení.
Škoda nejméně 1,4 miliardy
Horáka spolu s jeho nadřízenými Evou Benešovou a Petrem Chmelíkem vinila obžaloba z toho, že nezákonně přiřkli dnes již zemřelé Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi a způsobili škodu nejméně 1,4 miliardy korun. Benešová dostala šestiletý trest vězení a Chmelík roční podmíněný trest.
Horáka odvolací soud nejprve osvobodil, podruhé ho uznal vinným z nedbalostního trestného činu a uložil mu podmínku. Benešová naposledy odešla od odvolacího soudu také s podmíněným trestem, i v jejím případě však podle Lněničky bude ještě kauzu řešit Nejvyšší soud. Chmelík má roční podmíněný trest pravomocný. Je to jediný verdikt v kauze Bečvářova statku, který prošel celou soudní soustavou a potvrdil ho i Ústavní soud.
Lukrativní pozemky
Trojice úředníků se u soudu zpovídala z několika rozhodnutí z let 2009 až 2012. Bednářová a v některých případech i další restituenti na jejich základě obdrželi lukrativní pozemky jako náhradu za to, že jim stát nevrátil statky po Bečvářovi ve Strašnicích a na Žižkově. Bednářovou označil Horák za neteř po Janu Marii Bečvářovi, ačkoli měla nárok pouze na dědictví po jeho bratru Josefovi, který ji uvedl v závěti. Další restituenti zase mohli dědit pouze po jeho sestře.
Restituenti po sourozencích Bečvářových získali pozemky v Praze v odhadované hodnotě tří miliard korun. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Pozemkového fondu ČR Radima Ziky nemohla rodina dostat původní parcely takzvaného Strašnického velkostatku, protože byly zastavěny nebo převedeny na někoho jiného. Bečvářovým komunisté zabavili rozsáhlé území, na kterém dnes stojí například hotel Don Giovanni, Rádio Svobodná Evropa nebo sídliště Solidarita.
