Praha - České soudy zatím neumějí zacházet s novým institutem, který umožňuje odškodnit oběti za morální újmu už přímo během trestního řízení. Přestože disponují takovou možností již přes rok, sáhnou po ní jen zřídkakdy. Pro oběti trestných činů přitom novinka znamená hodně - už by totiž nemusely absolvovat několik soudních řízení a o svých hrůzných zážitcích vypovídat opakovaně.
Odškodnění za morální újmu zavádějí soudy velmi rozpačitě
Soudci se kvůli novému institutu stávají často terčem kritiky, která hovoří o jejich zkostnatělosti a o tom, že si nechtějí přidělávat práci. Představitelé justice se brání mnoha častými komplikacemi a pomalostí. „Tlak na rychlost je vždycky velký a každé další dokazování prodražuje a prodlužuje dané trestní řízení,“ přiznává místopředseda Městského soudu v Praze Libor Vávra.
Jiří Herczeg z katedry trestního práva Právnické fakulty UK dodává, že soudy jsou přece jen konzervativní a chvíli trvá, než si na aplikaci nového institutu zvyknou. Tlak na to, aby se s novinkou justice vypořádala, ale sílí. Zájem o morální odškodnění v trestním řízení roste. Soud v poslední době nepravomocně přiznal peníze dvěma florbalistům, které zneužil manažer klubu. Desítky žádostí se dají očekávat v kauze toxického metylalkoholu. O odškodnění stojí údajně i zneužité asistentky lékaře Jaroslava Bartáka. „V tomto případě čtyři poškozené požadují po obžalovaném dohromady 11 milionů korun,“ upřesnila mluvčí pražského soudu Martina Lhotáková.
2 minuty
Reportáž Edity Horákové o odškodnění za morální újmu
Příběh oběti brutálního znásilnění:
Rok od zvlášť brutálního znásilnění soud poslal do vězení dva pachatele. Oběti svého činu zničili život, fyzické následky se lepší, psychické přetrvávají. "Mám problém žít normálně. To napadení bylo tak brutální, že můžu být ráda, že jsem ho přežila a díky lékařům vidím,„ říká žena. Soud jí poměrně revolučně přiznal za ponížení milion korun, odvolací instance ale verdikt zrušila. “Jestliže zdůvodňuji milion, tak musím zdůvodnit konkrétní částku. Tady to prostě nebylo odůvodněno,„ vysvětluje mluvčí vrchního soudu Jan Fořt. Žena u soudu kvůli výhrůžkám od pachatelů vypovídala v přísném utajení. U civilního soudu, na který by se mohla obrátit, by musela z utajení vystoupit a tím se vystavit nebezpečí. “Mám z nich strach i doteď a bojím se, co bude v budoucnu, takže dál už v tom nic podnikat nebudu. Zůstanu v utajení a pokusím se žít normálně," říká. Žena usiluje o dovolání k Nejvyššímu soudu a také o podání stížnosti pro porušení zákona. Svůj pocit ale označuje jediným slovem - bezmoc.