Praha – S blížícím se příchodem nového občanského zákoníku do praxe se právní svět připravuje na změny s ním spjaté. Mimo jiné ztratí platnost vyhláška ministerstva zdravotnictví z roku 2001, která stanovovala základní pravidla pro odškodňování nemateriální újmy, tedy kompenzace duševního utrpení či strádání v případech újmy na zdraví. Tabulky, které dosud určovaly odškodné za poničené zdraví nebo smrt, má od nového roku nahradit rozhodování soudů podle konkrétních okolností toho kterého případu. Soudci, advokáti i pojišťovny se shodují na tom, že přibude soudních sporů. Aby s koncem tabulek nevypukla v odškodňování anarchie, vzniká pod záštitou ministerstva spravedlnosti a Nejvyššího soudu nová metodika, inspirovaná západními standardy. Třeba odškodnění v případě úmrtí v ní dosahuje 10 milionů, řekla pro ČT předsedkyně Společnosti medicínského práva Jolana Těšinová.
„Vyhláška 440 se setkávala s častou kritikou, určovala však relativně přesná pravidla. V příloze byl katalog s vyčíslením, kolik má člověk dostat za bolest a za ztížení sociálního uplatnění. Namísto toho přichází zákon s relativně vágní formulací, kdy říká, že se má poskytnout satisfakce, která plně vyváží utrpěné útrapy… A má se rozhodovat podle zásad slušnosti,“ uvedl advokát Roman Žďárek s tím, že metodika vzešla z potřeby specifikovat pravidla nemajetkové újmy i do budoucna.
Metodiku požadovali s úmyslem vyšší právní jistoty pacienti, pojišťovny, právní zástupci i soudci. Podle Jolany Těšinové nehraje metodika normativní roli, jde pouze o doporučující dokument. Nevidí ale důvod ji v praxi nepoužívat, bude-li kvalitně připravena.
10 milionů za způsobenou smrt
V případě vyčíslení ztráty lidského života si Jolana Těšinová uvědomuje obtížnost takového úkolu. V principu přiznává, že žádné expertní skupině nepřísluší stanovit finanční částku za protihodnotu lidského života, jde o výsostné právo justice. Metodika ale podle ní vyžaduje dobrat se nějak matematickým vzorcem vyjádření ztráty životních příležitostí. „Bylo nutno definovat pomyslnou hodnotu kompletně zmařeného života a ta částka se pohybuje okolo 10 milionů,“ vysvětlila přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty UK v Praze.
Advokát Roman Žďárek zdůrazňuje, že jde o snahu vyčíslit penězmi nevyčíslitelné. „Stále musíme mít na paměti, že jde o nehmotné újmy… Nelze si koupit nové oko a z povahy věci je to obtížně vyčíslitelné,“ uvedl. Dodal, že ani v zahraničních úpravách se nelze dobrat jednotícího prvku, metodika proto vychází z mezinárodní klasifikace, která je obecně přijímána i v dalších oblastech zdravotních, sociálních a podobně.
Proč mění občanský zákoník zaběhnutou praxi?
Stávající tabulky dané ministerskou vyhláškou třeba nezohledňují, komu byla újma na zdraví způsobena,tedy zda třeba ztratil prst důchodce, nebo profesionální pianista. I proto má podle hlavního z autorů občanského zákoníku Karla Eliáše o náhradě újmy na zdraví rozhodovat soudce, nikoli ministr zdravotnictví ve vyhlášce. Poškozený si tak bude moct říct o libovolnou odůvodněnou částku. Pokud s ní nebude souhlasit pojišťovna, zůstane na žadateli odškodného, aby si výši nároku obhájil v jednací síni. Soudci i pojišťovny tak očekávají zvýšení počtu soudních sporů.
Advokát Roman Žďárek: „Občanský zákoník je postaven na primátu přirozených práv a ochrany osobnosti. Posiluje poškozeného v tom, že ruší paušálně zavedené tabulky.“
Předsedkyně Společnosti medicínského práva Jolana Těšinová: "Pokud bude využívána metodika odškodňování újmy na zdraví, pak nový občanský zákoník posiluje poškozeného.
