Odpůrci radaru slaví, politici krok USA čekali

Praha - Pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu je podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga hlavním důvodem rozhodnutí USA opustit plány na vznik radaru protiraketového deštníku v ČR. Vlasta Parkanová, která spolu s ním podepisovala loni hlavní smlouvu mezi ČR a USA, se však domnívá, že obrat amerického postoje nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému. Předseda ODS Mirek Topolánek, který v době podpisu radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. Šéf ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ označili dnešní rozhodnutí americké administrativy za vítězství českého lidu.

Analytik ČT Jindřich Šídlo dodává, že Jiří Paroubek ještě na jaře 2006 označil případnou výstavbu radaru za přínos regionu, ovšem po výzkumu veřejného mínění, podle něhož 70 procent lidí bylo proti tomuto kroku, svůj postoj změnil. Prezident Václav Klaus konstatoval, že pozorovatele posledního vývoje kolem radaru dnešní Obamův krok nemohl překvapit.

„Jak známo, USA a EU zahajují v Turecku přímé rozhovory s Íránem, že se odhodlaly, je chvályhodné. Že v této souvislosti přijde nějaké vstřícné gesto, bylo očekáváno…,“ řekl ČT Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako „kladní spoluhráči“, kteří s Íránem Američanům pomohou.

„Rozhodnutí prezidenta Obamy nemá podle mého názoru nic společného s hodnocením raketových hrozeb nebo funkčností celého systému protiraketové obrany. Jsem přesvědčena, že se USA i NATO k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě,“ řekla České televizi Vlasta Parkanová.

Prezident Klaus překvapený není, ODS je znepokojena

„Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské,“ řekl Klaus. Sám prý rozhodnutím vlády prezidenta Baracka Obamy nebyl překvapen, stejně jako prý nemohl být překvapen nikdo, kdo sledoval náznaky posledních dnů.

„Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky, a to je jisté ohrožení, tak to vnímám,“ řekl Českému rozhlasu expremiér a šéf ODS Topolánek. Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. „Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři,“ poznamenal Topolánek. Senátorský klub ODS také dnes ústy svého předsedy Tomáše Julínka vyjádřil vážné znepokojení „rozhodnutím prezidenta Obamy o ukončení programu protiraketové obrany ve střední Evropě, kterým zpochybňuje podepsanou dohodu o zajištění bezpečnosti spojenců v Evropě“.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v Interview ČT24 uvedl: „Stále existuje hrozba raket s dlouhým doletem z Íránu, stejně tak pokračuje proces obohacování uranu na výrobu atomových hlavic, takže mě to stále straší a je potřeba najít východisko.“ Sobotka se proto zítra ráno sejde s premiérem Fischerem, aby se dozvěděl podrobnosti, jak USA zdůvodnily své odstoupení od radaru v Brdech.  

Analytik Jindřich Šídlo:

První informace o radaru se zde objevily v roce 2006, což vedlo k nezapomenutelnému obratu v politice sociální demokracie. Jiří Paroubek ještě v březnu 2006 říkal, že umístění amerických raket, nikoli radaru, ale dokonce raket, by bylo ekonomickým přínosem regionu. Vzápětí si přečetl výsledky výzkumu veřejného mínění, podle kterého 70 % Čechů bylo setrvale proti radaru, a postavil na tom svůj další postup.

Odpůrci radaru slaví

Předseda KSČM Vojtěch Filip:

„Spojené státy americké si uvědomily, že ten důvod k výstavbě radaru, který tady byl v minulosti, pominul a občané ČR si nepřejí tuto vojenskou základnu. Je to ukázka toho, že realistická politika vede ke zmírnění napětí mezi hlavními hráči světové politiky…“

„Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl,“ komentoval poslední dění kolem radaru Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli „nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali“.

Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. „Iniciativa 'Ne základnám!' vítá rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy… Považujeme to za vítězství nejen naší iniciativy, ale všech lidí, kteří po 3 roky aktivně bojovali proti radaru,“ uvedl pro ct24.cz Májíček. Podle něj bylo zapojení České republiky v protiraketovém systému USA založeno na klamu, že Írán představuje reálnou útočnou hrozbu. Hnutí nyní hodlá monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané „radarové“ smlouvy byly zcela zrušeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zástupci vlády a odborů jednají o zvýšení platů

Zástupci vlády a odborů ve čtvrtek pokračují ve vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. V poledne se sešli ve Strakově akademii, předtím vystoupili odboráři na tiskové konferenci. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) i předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula uvedli, že by se dohoda ve čtvrtek mohla uzavřít. Na schůzku o platech by mělo navázat koaliční jednání o návrhu letošního státního rozpočtu.
03:16Aktualizovánopřed 8 mminutami

Policie obvinila dalších sedm lidí a šest firem kvůli zakázkám pardubického magistrátu

Policie obvinila sedm lidí a šest firem v souvislosti s veřejnými zakázkami pardubického magistrátu. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) je podezírá z rozsáhlé manipulace tendrů a ovlivňování magistrátních úředníků z odboru majetku, a to v letech 2014 až 2023, řekl mluvčí centrály Jaroslav Ibehej. Podle něj takto pachatelé ovlivnili nejméně 217 zakázek v celkové hodnotě zhruba 61 milionů korun bez DPH.
11:15Aktualizovánopřed 24 mminutami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy zůstává ve vazbě

Krajský soud v Brně ve středu 21. ledna rozhodl o ponechání Tomáše Jiřikovského ve vazbě. Česká televize to zjistila z databáze infoSoud. Ve vazbě je břeclavský programátor od srpna, policie ho stíhá v souvislosti s bitcoinovou kauzou pro legalizaci výnosů z trestné činnosti. Soud musí vazbu projednávat každé tři měsíce.
před 44 mminutami

Blíží se další ročník osvětové kampaně Suchej únor

V loňském roce se do kampaně Suchej únor, která vyzývá lidi, aby se na 28 dnů zřekli alkoholu, zapojilo 1,6 milionu dospělých lidí. Je dobře, že tato iniciativa existuje a celému národu připomene, že alkohol má také negativní účinky, řekl ve Studiu 6 zástupce přednosty Kliniky hepatogastroenterologie IKEM Jan Šperl. „Alkohol je zákeřný, protože jeho účinky se rozvíjí velmi pomalu a ve chvíli, kdy si toho všimneme, už může být pozdě," dodal. Zmínil například negativní dopady sociální, rodinné, psychické i poškození jater a jiných orgánů. V únoru začne další ročník osvětové kampaně.
před 59 mminutami

Trumpův styl je jako arabský bazar, Evropu ale přiměl jednat, řekl Pavel

Nevyzpytatelné chování amerického prezidenta Donalda Trumpa nelze hodnotit jen negativně a nemělo by být vnímáno jako hrozba, míní prezident Petr Pavel. Jeho politický styl přirovnal k „arabskému bazaru", který provází smlouvání o cenách. Může sice šokovat, ale často vede k výsledkům, jež podle Pavla Evropu přiměly jednat, zejména v otázkách bezpečnosti a obrany, řekl ve čtvrtek prezident při debatě se studenty Gymnázia Hejčín při návštěvě Olomouckého kraje. Uvedl také, že Evropští členové NATO musí být schopni zajistit si bezpečnost i bez USA.
10:06Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Část mladistvých v ústavech musí nově platit zdravotní pojištění. Ředitelé varují před dluhy

Část mladistvých umístěných ve výchovných ústavech si musí podle novely zákona o zdravotním pojištění od letošního ledna sama hradit zdravotní pojištění. Stát ho bude hradit jen za ty, kteří mají soudem uloženou ochrannou výchovu. Ministerstvo zdravotnictví změnu obhajuje snahou o narovnání nepřesností z minulých let, ředitelé některých zařízení ale upozorňují, že děti se mohou dostat do dluhové pasti.
před 1 hhodinou

Onkologické centrum v Motole by se mělo podle Babiše otevřít koncem srpna

Národní onkologické centrum v motolské nemocnici by se mělo otevřít koncem srpna, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) po čtvrteční ranní návštěvě Fakultní nemocnice Motol a Homolka. Stavba má vyjít na 4,5 miliardy korun, přičemž většinu pokryjí dotace z evropských fondů a DPH bude částečně financována ze státního rozpočtu.
před 1 hhodinou

Policie zadržela člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou rozvědku

Policie v sobotu zadržela člověka, který je podezřelý z činnosti pro čínskou zpravodajskou službu. Byl obviněn z neoprávněné činnosti pro cizí moc. Na síti X to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS) a policie. Zda jde o muže, nebo ženu, neupřesnily. Mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek řekl, že jde o prvního stíhaného podle zmíněného paragrafu.
před 2 hhodinami
Načítání...