Odpůrci radaru slaví, politici krok USA čekali

Praha - Pokus Spojených států o vstřícný krok vůči Moskvě i Teheránu před zahájením říjnových rozhovorů šesti velmocí a Íránu je podle exministra zahraničí Karla Schwarzenberga hlavním důvodem rozhodnutí USA opustit plány na vznik radaru protiraketového deštníku v ČR. Vlasta Parkanová, která spolu s ním podepisovala loni hlavní smlouvu mezi ČR a USA, se však domnívá, že obrat amerického postoje nesouvisí s reálným hodnocením hrozeb nebo funkčnosti systému. Předseda ODS Mirek Topolánek, který v době podpisu radarových smluv stál v čele vlády, uvedl, že změna postoje Washingtonu je výrazem ztráty zájmu USA o středoevropský prostor. Šéf ČSSD Jiří Paroubek i Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ označili dnešní rozhodnutí americké administrativy za vítězství českého lidu.

Analytik ČT Jindřich Šídlo dodává, že Jiří Paroubek ještě na jaře 2006 označil případnou výstavbu radaru za přínos regionu, ovšem po výzkumu veřejného mínění, podle něhož 70 procent lidí bylo proti tomuto kroku, svůj postoj změnil. Prezident Václav Klaus konstatoval, že pozorovatele posledního vývoje kolem radaru dnešní Obamův krok nemohl překvapit.

„Jak známo, USA a EU zahajují v Turecku přímé rozhovory s Íránem, že se odhodlaly, je chvályhodné. Že v této souvislosti přijde nějaké vstřícné gesto, bylo očekáváno…,“ řekl ČT Schwarzenberg. Washington podle něj doufá, že Rusové, kteří proti umístění protiraketového systému v ČR a Polsku ostře protestovali, se nyní projeví jako „kladní spoluhráči“, kteří s Íránem Američanům pomohou.

„Rozhodnutí prezidenta Obamy nemá podle mého názoru nic společného s hodnocením raketových hrozeb nebo funkčností celého systému protiraketové obrany. Jsem přesvědčena, že se USA i NATO k protiraketové obraně vrátí a lze jen doufat, že to nebude příliš pozdě,“ řekla České televizi Vlasta Parkanová.

Prezident Klaus překvapený není, ODS je znepokojena

„Já jsem stoprocentně přesvědčen, že tento krok americké vlády neznamená žádný výraz ochlazení vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou, věřím, že budou stejně jako dosud dostatečně přátelské a partnerské,“ řekl Klaus. Sám prý rozhodnutím vlády prezidenta Baracka Obamy nebyl překvapen, stejně jako prý nemohl být překvapen nikdo, kdo sledoval náznaky posledních dnů.

„Nás to staví do pozice, kterou známe z posledních 100 let ve střední Evropě, že nejsme ukotveni pevně partnersky, bezpečnostně, spojenecky, a to je jisté ohrožení, tak to vnímám,“ řekl Českému rozhlasu expremiér a šéf ODS Topolánek. Dodal, že dvě desítky let po pádu totality ČR stále neví, kam přesně patří. „Jsme demokracií velmi nezralou, a tak nás vidí i naši evropští partneři,“ poznamenal Topolánek. Senátorský klub ODS také dnes ústy svého předsedy Tomáše Julínka vyjádřil vážné znepokojení „rozhodnutím prezidenta Obamy o ukončení programu protiraketové obrany ve střední Evropě, kterým zpochybňuje podepsanou dohodu o zajištění bezpečnosti spojenců v Evropě“.

Předseda Senátu Přemysl Sobotka v Interview ČT24 uvedl: „Stále existuje hrozba raket s dlouhým doletem z Íránu, stejně tak pokračuje proces obohacování uranu na výrobu atomových hlavic, takže mě to stále straší a je potřeba najít východisko.“ Sobotka se proto zítra ráno sejde s premiérem Fischerem, aby se dozvěděl podrobnosti, jak USA zdůvodnily své odstoupení od radaru v Brdech.  

Analytik Jindřich Šídlo:

První informace o radaru se zde objevily v roce 2006, což vedlo k nezapomenutelnému obratu v politice sociální demokracie. Jiří Paroubek ještě v březnu 2006 říkal, že umístění amerických raket, nikoli radaru, ale dokonce raket, by bylo ekonomickým přínosem regionu. Vzápětí si přečetl výsledky výzkumu veřejného mínění, podle kterého 70 % Čechů bylo setrvale proti radaru, a postavil na tom svůj další postup.

Odpůrci radaru slaví

Předseda KSČM Vojtěch Filip:

„Spojené státy americké si uvědomily, že ten důvod k výstavbě radaru, který tady byl v minulosti, pominul a občané ČR si nepřejí tuto vojenskou základnu. Je to ukázka toho, že realistická politika vede ke zmírnění napětí mezi hlavními hráči světové politiky…“

„Já jsem rád, že vývoj nám dal za pravdu. To, co říkáme téměř tři roky, že se potvrdilo - že neexistují důvody pro to, aby tady ten protiraketový štít USA vznikl,“ komentoval poslední dění kolem radaru Paroubek. Podle jeho názoru neexistuje reálné nebezpečí ze strany Íránu, proti kterému byl štít podle amerických vyjádření zamýšlen. Podle předsedy ČSSD se také potvrdilo, že technicky nebyl štít na dostatečné úrovni a také nebyl součástí kolektivní obrany NATO. Politici jako exministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), exprezident Václav Havel či předseda ODS a někdejší premiér Mirek Topolánek by se podle Paroubka měli „nad sebou zamyslet, do jakého dobrodružství zemi hnali“.

Jan Májíček z hnutí „Ne základnám!“ poslední vývoj vidí jako velké vítězství české veřejnosti. „Iniciativa 'Ne základnám!' vítá rozhodnutí administrativy prezidenta Baracka Obamy… Považujeme to za vítězství nejen naší iniciativy, ale všech lidí, kteří po 3 roky aktivně bojovali proti radaru,“ uvedl pro ct24.cz Májíček. Podle něj bylo zapojení České republiky v protiraketovém systému USA založeno na klamu, že Írán představuje reálnou útočnou hrozbu. Hnutí nyní hodlá monitorovat další vývoj a přeje si, aby podepsané „radarové“ smlouvy byly zcela zrušeny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort usiluje o výměnu území v hamburském přístavu. Návrh zastavil Babiš

Ministerstvo dopravy chce s německým Hamburkem domluvit výměnu dvou přístavních území. Návrh na další postup ale česká vláda stále neschválila. Německé úřady s ním přitom počítaly do konce března. Přístup k moři má Česko v Hamburku už 99 let, stará nájemní smlouva skončí za dva roky.
před 1 hhodinou

Vlády Česka a Slovenska se po třech letech sejdou ke společnému jednání

Vlády Česka a Slovenska se v úterý po třech letech sejdou ke společnému jednání. Naposledy se mezivládní konzultace uskutečnily v březnu 2023, zhruba o rok později je tehdejší vláda Petra Fialy (ODS) přerušila kvůli odlišným názorům na některá témata zahraniční politiky. Ministři obou zemí se v úterý sejdou v 11:30 na zámku Nová Horka na Novojičínsku, po pracovním obědě je krátce před 14:00 v plánu tisková konference.
před 4 hhodinami

STAN nominuje na místopředsedkyni sněmovny místo Rakušana Urbanovou

Starostové a nezávislí nominují na místopředsedkyni sněmovny poslankyni Barboru Urbanovou. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan se rozhodl dál o funkci neucházet. Starostové to uvedli po pondělním jednání poslaneckého klubu, který rozhodoval o dalším postupu poté, co dolní komora ani na čtvrtý pokus Rakušana nezvolila místopředsedou. Urbanová je podle STAN „zkušená a schopná jednat napříč politickým spektrem“.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoNový šéf VZP se zaměří na reorganizaci, inovace nebo screeningy

Nový ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivan Duškov se chce zaměřit na reorganizaci pojišťovny, na rychlejší vstup nových metod do hrazené péče nebo transformaci lůžkových oddělení. To má doprovázet taky nový mechanismus plateb. Závisely by na výsledcích léčby, ne jen na množství výkonů. Rozhodne ale až dohodovací řízení s poskytovateli péče. Změní se také způsob zvaní na onkologické screeningy, přičemž lidé s podezřeními na rychle se rozvíjející nádory by se měli dostat dříve k diagnostice.
před 11 hhodinami

VideoDen české vlajky Senát nepodpořil. Vyvěste je, vyzval i tak Babiš úřady

Třicátý březen jako Den české vlajky – vládní návrh sněmovna sice zrychleně schválila, Senát jí ho ale vrátil zpět. Podle horní komory stačí jen změnit název svatováclavského svátku na Den české státnosti a státních symbolů. Vlajka s bohatou historií vznikala ještě za prezidenta T.G. Masaryka a u sebe na lodi ji měli legionáři při cestě z Vladivostoku do Terstu. Po zániku Československa převzala vlajku Česká republika. Slovensko bylo proti, odkazovalo na společný ústavní zákon, který to zakazoval. Návrh na rozšíření významných dnů předložil premiér Andrej Babiš (ANO), podle něhož je státní vlajka tuzemským základním symbolem a vyjadřuje nezávislost a svrchovanost Česka. Senátoři nicméně záměr nepodpořili, například místopředseda senátního ústavně-právního výboru Stanislav Balík (nestr.) ho označil za „lacinou vlnu národovectví“. Přesto premiér vyzval úřady, aby vlajky vyvěsily.
před 11 hhodinami

Stát půjčí rafineriím ropu, vláda připraví zastropování marží u paliv

Stát půjčí tuzemským rafineriím sto tisíc tun ropy ze svých nouzových rezerv, řekl po jednání kabinetu Andrej Babiš (ANO). Důvodem opatření je omezení dodávek na ropovodu IKL/TAL. K situaci o cenách pohonných hmot se vláda znovu sejde ve čtvrtek. Předtím, ve středu, bude opět jednat s hlavními distributory. Ministerstvo financí dál analyzuje situaci, ve hře je i možnost snížit spotřební daň. Vláda také připraví zastropování marží obchodníků s palivy. Ceny paliv rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

V Paraguayi byl nalezen mrtvý český podnikatel. Muž podezřelý z činu se zastřelil

Čech podezřelý z vraždy 50letého českého podnikatele v Paraguayi spáchal sebevraždu poté, co jej po útěku z místa činu obklíčila policie. Napsal to v neděli server Última Hora. Motiv vraždy, která se stala o víkendu, je zatím neznámý.
29. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Soud rehabilitoval kardinála Berana. Komunisté ho v internaci drželi roky

Obvodní soud pro Prahu 1 rehabilitoval kardinála Josefa Berana, kterého držel komunistický režim téměř 15 let v internaci. České televizi to potvrdila mluvčí soudu Ivana Tichá. Podle předkladatele návrhu, advokáta Lubomíra Müllera, internace kardinála proběhla bez soudu. Berana komunisté internovali v letech 1951 až 1965 na různých místech v Československu. Po jmenování kardinálem v roce 1965, kdy odcestoval do Říma, se už do vlasti nemohl vrátit. Zemřel v roce 1969 v nedožitých jednaosmdesáti letech.
před 14 hhodinami
Načítání...