Praha - Senátní výbor pro evropské záležitosti pořádá mezinárodní konferenci na téma Jak přijetí Lisabonské smlouvy ovlivní demokratické rozhodování v Evropě. V Senátu se sešli především odpůrci Lisabonské smlouvy z různých evropských zemí. Zahraniční účastníci konference se shodují na tom, že přijetí Lisabonské smlouvy ještě více prohloubí demokratický deficit v EU.
V úvodu diskuse vystoupil jeden z hlavních organizátorů šéf evropského senátního výboru Luděk Sefzig. Jeho výbor doporučil Senátu odložit schvalování smlouvy do doby, než bude v Česku přijat stykový zákon, který vyjasní kompetence mezi sněmovnou a Senátem. Česko by podle něj navíc mělo počkat s ratifikací dokumentu až do doby, než o něm v Německu rozhodne Ústavní soud a možná i do doby, než se v opakovaném referendu vyjádří Irové.
Evropská byrokracie je stále více nepřehledná
Evropská byrokracie je podle některých účastníků konference stále více nepřehledná. Brusel označili především za eldorádo lobbistů, se kterým Lisabonská smlouva mnoho neudělá. Česká republika by proto podle zahraničních řečníků měla uchopit příležitost k odmítnutí Lisabonu a nastartovat tím proces vytváření nového evropského dokumentu. Řečníci vyzývali i k podpoře odpůrců smlouvy v červnových volbách do Evropského parlamentu, které by se tak podle nich měly stát referendem o nových pravidlech chodu unie.
Mezi euroskeptiky, kteří na konferenci vystoupili, byli například britský konzervativní poslanec a bývalý ministr David Heathcoat-Amory, podle kterého „Lisabonskou smlouvu nepotřebujeme“. Podobně kritický byl i generální sekretář nizozemské Socialistické strany Hans van Heijningen, který varoval před vytvářením evropského superstátu na úkor národních
států. Lisabonská smlouva by podle bývalé irské europoslankyně Patricie McKennaové ze Strany zelených neměla být přijata také kvůli tomu, že poškozuje menší členské státy EU ve prospěch větších, neboť umožňuje rozhodování i na základě počtu obyvatel.
