Ústavní soud (ÚS) zamítl návrh na zrušení paragrafu, podle kterého nelze žalobou zpochybnit rozhodnutí o neudělení občanství, pokud jsou jeho důvodem bezpečnostní rizika. Zákon konkrétně říká, že takové rozhodnutí je vyloučeno z přezkoumání soudem. Ústavní soudci poukázali na bezpečnostní zájmy státu a nutnost minimalizovat možnosti úniku utajovaných informací.
Návrh na zrušení paragrafu podal Nejvyšší správní soud (NSS). Zabývá se případem Rusa, který nezískal české státní občanství. Podle policie a zpravodajských služeb totiž představoval pro Česko bezpečnostní riziko. Kvůli spornému ustanovení zákona nelze tento typ rozhodnutí napadnout žalobou a soudně přezkoumat.
Podle Nejvyššího správního soudu nelze paragraf vyložit v souladu s ústavou a je prý v rozporu s principem demokratického právního státu, se zákazem diskriminace a právem na přístup k soudu. Žadatel o občanství odmítnutý kvůli údajnému bezpečnostnímu riziku je totiž znevýhodněn proti ostatním neúspěšným žadatelům, kteří se mohou obrátit na soud. Zákon tak podle Nejvyššího správního soudu bez relevantních důvodů vytvořil dvě skupiny žadatelů s odlišným zacházením.
Podle soudce zpravodaje Jaroslava Fenyka stát odpovídá za bezpečnost svou i svých občanů, proti právu na soudní přezkum tak stojí bezpečnostní zájmy. „A Ústavní soud upřednostnil bezpečnost,“ řekl Jaroslav Fenyk.
Ústavní soud se už dříve zabýval souvisejícím ustanovením, podle kterého se k žádosti o udělení českého státního občanství vyjadřují policie a zpravodajské služby. Pokud jejich negativní stanovisko obsahuje utajované informace, žadatel se k němu nedostane, a v důsledku tak nezjistí přesné důvody, proč občanství nezískal.
Ústavní soud návrh na zrušení části ustanovení zamítl. Také tehdy konstatoval, že právní úprava sleduje legitimní cíl, kterým jsou bezpečnostní zájmy státu. Paragrafem, který znemožňuje soudní přezkum negativního rozhodnutí, se tehdy soud přímo nezabýval. Jeho kritika ale zazněla například v odlišných stanoviscích soudců Kateřiny Šimáčkové a Vojtěcha Šimíčka. Nelíbila se jim situace, kdy se žadatel o občanství nedozví, proč neuspěl, a zároveň se nemůže nijak bránit. Jeho postavení připodobnili k osudu Josefa K. z Procesu Franze Kafky.
Čtyři ústavní soudci měli jiný názor
Také aktuální nález doprovázejí odlišná stanoviska. S výrokem většiny pléna nesouhlasili Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková, David Uhlíř a Ludvík David. Poukazují na to, jak velký význam získávají stanoviska zpravodajské služby či policie. „Právě tyto mocenské složky totiž fakticky rozhodují o tom, které rozhodnutí o neudělení státního občanství budou či nebudou podléhat soudnímu přezkumu. Tento závěr nicméně považujeme za, v podmínkách právního státu, zcela nepřijatelný,“ stojí v odlišném stanovisku.
Podle důvodové zprávy k zákonu o státním občanství nelze připustit, aby se žadatel o občanství, jehož působení ohrožuje základní bezpečnostní zájmy státu, seznamoval s obsahem stanoviska policie a zpravodajců. Mohlo by to prý ovlivnit operace kriminalistů i tajných služeb, případně dokonce ohrozit lidské životy.
