Zastavení dotací pro státy, které nesouhlasí s kvótami pro přijímání uprchlíků, by vyžadovalo složitou právní konstrukci. Návrh německého ministra vnitra odmítli nejen čelní evropští politici, problematický je i podle odborníků na evropské právo. Podmiňovat zisk dotací hlasováním pro určitý návrh, v tomto případě kvóty, není dle jejich názoru možné. I kdyby byl tento mechanismus navržen, je téměř jisté, že ho členské státy odmítnou.
Pozastavení dotací není výjimečným opatřením, sama Česká republika ho již mnohokrát zažila. Důvodem jsou nejčastěji prohřešky jako jejich zneužívání nebo nedostatečný audit. Aby bylo možné odejmout dotace tak, jak navrhuje německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, bylo by podle Michala Tomáška z Právnické fakulty Univerzity Karlovy nutné přijmout směrnici. Ta by udávala, že dotace jsou spojené s naplněním kvót. Pokud by stát neplnil svou povinnost, byl by přísun financí ze strukturálních fondů pozastaven. Systém „něco za něco" by však vyžadoval souhlas všech členských států. Vzhledem k tomu, že část z nich kvóty odmítá, je taková možnost prakticky vyloučená.
Samotné hlasování proti kvótám podle Tomáška nemůže zakládat právo odejmout státu dotaci. „To by pak EU nebyla právní společenství, ale gangsterský klub," myslí si. Proti této možnosti se postavila také německá kancléřka Angela Merkelová či předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který měl údajně s návrhem přijít. Mluvčí Komise Margaritas Schinas to dementoval a upozornil, že k takovému kroku chybí jakýkoli právní rámec. Dohody o partnerství a operační programy pro nynější finanční období 2014 až 2020 navíc neumožňují měnit rozdělení peněz.
Podle Davida Sehnálka z Právnické fakulty Masarykovy univerzity je nutné vycházet z toho, že přijetí kvót je možností, nikoliv povinností. „Není-li to povinnost, není zde ani prostor pro případnou sankci. Případným nepřijetím takového rozhodnutí totiž nedochází k porušení práva, které je nutným předpokladem potrestání. I kdyby k porušení práva přece jen došlo, jakože k tomu skutečně pouhým nepřijetím rozhodnutí dojít nemůže, uplatnil by se sankční mechanismus jiného charakteru. Oblast dotací je totiž upravena pevně danými pravidly a z povahy věci návaznost na prosazování práva nemá," vysvětluje Sehnálek.
Podmínit čerpání dotací přijetím kvót však nadále podporuje německý vicekancléř Sigmar Gabriel a ministr vnitra Thomas de Maiziére. Jeho český protějšek Milan Chovanec doufá, že Německo nápad opustí, Česko totiž svůj odmítavý postoj k povinným kvótám při rozdělování běženců nezmění. Proti spekulacím o omezení přístupu k fondům se už dříve ohradil i premiér Bohuslav Sobotka: „Myslím si, že není možné vydírat země, které získávají prostředky z evropských fondů, tím, že tady bude otevírána otázka, že by měly dostávat méně," prohlásil na počátku září předseda vlády.
Odmítnutí kvót však může mít důsledky mimoprávní. „V rovině politické je myslitelné, že rozhodování úředníků o podpoře českých projektů bude přísnější, méně nakloněné pozitivnímu rozhodování," myslí si Sehnálek.
