Praha - Kvůli týrání blízkého člověka vykázala policie loni z bytů 863 lidí. Podle Bílého kruhu bezpečí šlo převážně o muže. Vykázat člověka, který ubližuje svým blízkým může policie už rok, a to na základě zákona na ochranu před domácím násilím. Podle Bílého kruhu bezpečí se osvědčil.
Oběti domácího násilí, které denně zažívají psychický teror a bití mají už rok oporu v zákoně. S přáním o pomoc se mohou obracet na policii a intervenční centra, která jsou v každém kraji. „Nové opatření ochránilo minimálně 1600 osob, které byli v domácnostech za zavřenými dveřmi přímo ohroženy budoucím závažným násilím na základě předchozích incidentů,“ říká Petra Vitoušová, prezidentka Bílého kruhu bezpečí.
Závažnost domácího násilí ukazuje následující příběh. Muž postavil nabitou pistoli na stolek a řekl manželce: „Teď jdu do kuchyně a než přijdu, tak ty se tady zastřelíš, protože jsi naprostá nula a překážíš mi v životě!“ Výhrůžky násilníka slyšel i jejich 11letý syn, který byl vedle v pokoji. Žena se nakonec odhodlala utéct a vše ohlásila na policii. Její muž byl zatčen a obviněn.
Osm set šedesát tři, to je zatím předběžné číslo za rok 2007 domácích tyranů, které policisté vykázali z domu. Jde převážně o muže. Nejvíc případů na počet obyvatel je v moravskoslezském kraji, následuje Pardubický a Karlovarský kraj. Ne každému domácímu násilí se ale podaří zabránit. Na Terezii Chaloupkovou si manžel počkal nedaleko domu, ze kterého ho policie vykázala na deset dní. Po hádce ji ubodal nožem. Stejně zemřela i Jana Svačinková. Tu zavraždil její syrský přítel.
Někteří mužští agresoři umí se ženou kromě domácího teroru i velmi dobře manipulovat.
„Na prvním místě je nutné od sebe oddělit násilníka a oběť, abychom je mohli zvlášť vyslechnout. Zvlášťe používáme metodu naslouchat a pak se ptát,“ říká pražský policista František Šalena.
Bílý kruh bezpečí v současné době usiluje o to, aby se i samotné pronásledování stalo trestným činem. Podle ministerstva spravedlnosti by změnu mohl přinést už nový trestní zákoník, který putuje do sněmovny. „Ten upravuje možnosti postihu, pokud někdo vyhrožuje někomu jinému, podle skutkové podstaty násilí proti skupině nebo jednotlivci,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
