Praha - Ministerstvo spravedlnosti připravuje zákon, který řeší otázku veřejného opatrovnictví. Nejčastěji vykonávají funkci veřejného opatrovníka představitelé obcí, chystaná norma v sobě nese příslib finančního příspěvku na pokrytí nákladů spojených s touto činností. Zatím jde o věcný záměr zákona, platit by mohl nejdříve v roce 2016.
Každý člověk s omezenou způsobilostí k právním úkonům dostává přiděleného opatrovníka, ten ho má zastupovat při jednání s úřady, ale také třeba při kontaktu s lékařem. Role opatrovníka často připadne příbuzným, pokud ale nejsou k dispozici, musí dotyčné činnosti vykonávat právnické osoby, nejčastěji jsou to obce. Podle kvalifikovaného odhadu Svazu měst a obcí (SMO) se právnické subjekty starají asi o 7 tisíc lidí.
V současnosti ale veřejné opatrovnictví nemá jasný právní rámec, z čehož plynou nejen nejasnosti při zajištění péče o svěřeného, ale také nutnost vykonávat ji zdarma nebo ji hradit z obecního rozpočtu. „Jsou malé obce, kde například sídlí ústavy, takže se starají o třicet až padesát lidí, aniž by na to dostali jedinou korunu od státu,“ uvedl předseda SMO Dan Jiránek. Podle něj měl zákon o veřejném opatrovnictví platit už dávno.
Ve věcném záměru se počítá s plnou úhradou nákladů. Svazu měst a obcí se však nepodařilo prosadit, aby i nadále mohly být veřejným opatrovníkem obce všech typů, nově by to měly být jen obce s rozšířenou působností. Jiránek upozornil, že by to znamenalo snížení dostupnosti služeb a zvýšení nákladů na dopravu.
Role opatrovníků je v současné době komplikovanější než v minulosti. „Jsme v novém kontextu. V době, kdy se posilují práva těchto lidí,“ uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Změna právního postavení je ukotvena také v novém občanském zákoníku. „Opatrovník už nerozhoduje za člověka, ale má mu být jen nápomocen a zajistit, aby se opatrovaný svými činy nedostal do problémů,“ doplnila Šabatová.
