Obchodník s uměním Leonard Adamec z Ostravska se před soudem zodpovídá z prodeje padělaných obrazů významných českých malířů. Podle obžaloby prodal třináct falzifikátů, které vydával za pravé. Vydělat na tom měl 25 milionů. Šlo o díla umělců meziválečné avantgardy a impresionismu, například Jana Zrzavého, Otakara Kubína, Václava Radimského, Josefa Šímy.
Leonardu Adamcovi hrozí za podvod pět až deset let vězení. Policii se nepodařilo vypátrat, kdo mu napodobeniny dodával. „Z obžaloby přesně nevyplývá, jakým způsobem si je opatřoval,“ potvrdil mluvčí Krajského soudu Ostrava Dalibor Zecha.
Obžalovaný vinu odmítá a naznačuje, že podveden byl on. „Obrazy jsem nakupoval většinou od galeristů, které jsem znal mnoho let,“ řekl České televizi. V jeho domě v Šenově u Ostravy policie zajistila přes sto obrazů, které dala posoudit znalcům. Ty, které jsou předmětem obžaloby, zkoumala i Národní galerie v Praze.
Sběratelka dala za falza 11 milionů
Policisté se o Adamce začali zajímat před pěti lety, když se na ně obrátila sběratelka, která od něho nakoupila obrazy za jedenáct milionů. Poté si nechala udělat posudek, který potvrdil, že jde o falza. „Snažila se s ním dohodnout smírnou cestou, ale jednání byla dlouhá a nikam nevedla,“ uvedl její zmocněnec Pavel Pěnkava.
Adamce znali mnozí sběratelé, jeho zákazníky byli hlavně bohatí podnikatelé. „Nabízel obrazy v hodnotě milion až deseti milionů korun. Měl svou velmi bohatou klientelu,“ uvedl ostravský galerista Petr Pavliňák, který se po jeho odhalení podílel na vypracování posudků pro policii.
Obchod chtěl udělat i se Světlíkem
Obrazy významných českých malířů z počátku 20. století nabídl také majiteli strojírenských Vítkovic a známému sběrateli výtvarného umění Janu Světlíkovi. Toho se mu podvést nepodařilo.
„Pan Adamec si udělal klientelu, které prodával opravdu kvalitní věci, které byly všeobecné známé. Poté tohoto postavení a důvěry lidí zneužil,“ řekl Světlík po Adamcově obvinění. Podle Pavlivňáka se mezi sběrateli a odborníky mluvilo o podezření, že prodává padělky, delší dobu.
I když finančníci považují investice do uměleckých děl za bezpečné, podle odborníků je falešných až čtyřicet procent děl, které jsou v Česku na trhu. Například v Číně nebo Rusku jsou tyto podvody ještě mnohem rozšířenější.
Čeští falzifikátoři se nejčastěji zaměřují na meziválečnou avantgardu – například Emila Fillu, Josefa Čapka nebo Jana Zrzavého. Pokud se kupující laik neobrátí na znalce, nemá téměř šanci kvalitní padělek odhalit. „Rozpoznat falzifikát od originálu mohou poučení sběratelé nebo milovníci umění, konečné slovo má vždy soudní znalec,“ řekl galerista Pavliňák.
V posledních letech se objevilo několik padělatelských skupin. Třeba ostravský krajský se několik let zabývá případem Jiřího Včelaře Kotase, který měl se svým komplicem připravovat obchod s padělky Marca Chalagalla, Vasilije Kandinského a dalších velikánů výtvarného umění.
Zatímco v tomto případu jde o falza nevalné kvality, brněnský krajský soud řešil případ mimořádně zdařilých napodobenin Jana Zrzavého a dalších umělců. Šlo asi o sto šedesát obrazů prodaných za patnáct milionů. Organizátora podvodů Jana Trojana za to soud poslal na sedm a půl let do vězení.
