Odpor proti vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu v Česku se přiostřuje. Obce a spolky, které protestují proti vládnímu záměru najít místo pro skladování radioaktivního odpadu, se sdružily a vytvořily vlastní platformu. Jejím cílem je posílit práva obcí při výběru úložiště. Geologické průzkumy, jež mají vhodné místo vytipovat, pokračují v sedmi lokalitách.
Nově ustavená Platforma proti hlubinnému úložišti jaderného odpadu v současnosti sdružuje pětadvacet obcí nebo spolků. Impulsem k jejímu založení byly poměry v pracovní skupině, která vznikla za podpory státu a má řešit výběr vhodného místa pro vyhořelé palivo. Podle řady obcí ale tato státem dozorovaná báze nefunguje a Správa úložišť radioaktivních odpadů prý nebere připomínky samospráv v okolí vytipovaných lokalit vážně.
„Především chceme, aby státní orgány reagovaly na podnět, zda je hlubinné úložiště pro Českou republiku jediné řešení,“ konstatoval starosta Chanovic a jeden ze tří nově zvolených mluvčích protijaderné platformy Petr Klásek. Členové platformy na místo toho chtějí prosazovat celospolečenskou debatu o vyhořelém palivu a zejména o různých způsobech řešení.
Ambice protestu? Ať rozhodne veřejnost
Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má podle aktuálního plánu v Česku vzniknout do roku 2065. O finálním umístění hlubinného úložiště má vláda rozhodnout do roku 2025. Celkové náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun. Nyní se vyhořelé palivo ze šesti jaderných bloků ČEZ v Temelíně a Dukovanech ukládá do meziskladů.
Čtrnáct obcí a jedenáctka spolků si ale myslí, že rozhodnutí z konce minulého století o trvalém uložení odpadů nemusí být tou nejbezpečnější variantou. Kvůli výjimečnosti projektu také žádají, aby lidé z dotčené lokality s případnou stavbou souhlasili, a odvolávají se na evropskou směrnici, která si podle nich vymiňuje, aby se veřejnost mohla rozhodování o nakládání s vyhořelým a radioaktivním odpadem účinně účastnit.
Zastavte průzkumy, žádá platforma
Platforma také žádá přehodnocení stávajícího časového plánu a především – zastavení průzkumných prací. Ty přitom Správa úložišť radioaktivního odpadu nyní provádí ve všech vytipovaných lokalitách, a přestože povolení od ministerstva životního prostředí ke geologickým šetřením letos skončí, úřad s dalšími pracemi počítá i do budoucna. „Pro jakékoliv pokračování, což předpokládáme na dalších čtyřech lokalitách po vyhodnocení průzkumu na sedmi lokalitách, podáme nové žádosti,“ uvedl ředitel Správy Jiří Slovák.
Průzkum potenciálních lokalit pro vybudování trvalého hlubinného úložiště jaderného odpadu se týká Čertovky na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, Magdalény na Táborsku, Čihadla na Jindřichohradecku, Hrádku na Jihlavsku, Horky na Třebíčsku a Kraví Hory na Žďársku. Obce z pěti lokalit podaly loni žalobu na stát kvůli rozhodnutí ministra životního prostředí. Ten zamítl jejich námitku proti povolení geologických průzkumů.
