Praha - Rodina je vždy na prvním místě. Tak by se ve zkratce dal shrnout posun v občanském právu od nového roku. Novinek v zákoníku je celá řada – třeba rodinný závod. Jaké mají manželé vzájemné povinnosti, co je ve společném jmění a jak nově naložit s rodinnými dluhy? Dozvíte se v dalším díle OBČANA ZBLÍZKA.
Manželství, rodičovství a všechny radosti i strasti s tím spojené bude od nového roku upravovat občanský zákoník. Zanikne tak samostatný zákon o rodině. Tak trochu nekoncepčně autoři vynechali registrované partnerství osob stejného pohlaví, které i nadále upravuje zvláštní zákon.
Rodina požívá zvláštní zákonné ochrany – to je obecná zásada, na které soukromé právo stojí a vychází z ní ustanovení v občanském zákoníku. V předchozích článcích bylo řečeno, že nový občanský zákoník nabízí řadu možností, jak dělat různé věci po svém. Vznik a zánik manželství spolu se způsobilostí ho uzavřít, stejně jako některé další otázky rodinného práva, však pevně stanovuje tento zákon.
Co je doma, to se počítá
Muž a žena jsou podle zákoníku „povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí“ i dnes. Nově jde zákon ještě dál: manželé jsou si navíc povinni „úctou, žít spolu, podporovat se a udržovat rodinné společenství“. Jde však „jen“ o princip – jak je manželství vnímáno právem. Konkrétní žaloby na základě „neúcty“ si v praxi lze představit jen těžko. Chování v rozporu s těmito pravidly ale může být důvodem pro rozvodové řízení.
A nově mají manželé navzájem právo na údaje o svých příjmech, stavu jmění, jakož i o stávajících i uvažovaných pracovních, studijních a podobných činnostech.
Manželka bude mít od nového roku právo vědět, kolik bere měsíčně její muž. Dnes to nemusela vůbec tušit, protože se stává, že to jeden z manželů tají, a právně ho k odtajnění zatím nutit nelze. Konkrétní výši příjmů se tak často manželé dozvěděli až v souvislosti s vypořádáním společného jmění.
Při rozhodování o budoucí práci nebo studiu musí také manželé brát zřetel na zájem rodiny. Tato ustanovení jsou sice ideálním stavem a práva by se dalo domáhat soudní cestou, toto ustanovení otevírá dveře „rodinným soudním přím“.
Rodinný závod
Hospoda, penzion či obchod s potravinami jsou mnohdy ryze rodinný byznys. Pokud takové podnikání nemá rodina již upravené právně (třeba s. r. o.) nebo smlouvami, občanský zákoník ho nazývá rodinným závodem. A to od 1. ledna 2014 automaticky. Stačí faktické jednání, tedy trvalá práce v podniku vlastněného příbuzným. Praktický dopad je jasný – takový člen rodiny má automaticky podíl na zisku.
Lidé, kteří budou mít automaticky práva z rodinného závodu, jsou: manželé nebo alespoň příbuzní jednoho z manželů až do třetího stupně (počet porodů, které osoby dělí – např. otec a syn jsou v prvním stupni) nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně.
Zákoník zároveň prostřednictvím ustanovení o rodinném závodu myslí na ty případy, kdy dnes může majitel – třeba dědeček – podnik prodat a rodina s tím nic neudělá. Takové případy existují a rodina je mnohdy bezmocná. Nově budou mít členové rodinného závodu nejenom možnost dědečka v takovém rozhodnutí přehlasovat, ale budou také disponovat předkupním právem k závodu. V krajním případě by se mohli obrátit na soud, aby jednání dědečka prohlásil za neplatné.
Soudy budou muset po novém roce vyložit pojem „trvalá“ práce. Odborníci mají za to, že pod něj spadá třeba i každoroční letní brigáda na strýcově vinohradu. Otázkou zůstávají případy, kdy rodinní příslušníci „jen“ pravidelně vypomáhají. Zda se na ně hledí jako na „člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu“ (a zda tak má právo na podíl na zisku), ukáže až rozhodovací praxe soudů.
Majetková práva manželů
Uspořádání majetkových poměrů tak, aby se lépe naplnily potřeby snoubenců a manželů – to je snaha úpravy společného jmění manželů. Stále platí, že cokoliv jste nabyli před uzavřením manželství do společného jmění nepatří – hotovost na bankovním účtu i zisky z prodeje bytu atd. Stejně tak, když takový majetek třeba prodáte, získané prostředky jsou jen vaše. Typicky manžel prodá byt, který měl už před manželstvím. Peníze jsou jeho. Když ale byt bude za trvání manželství pronajímat, zisk je součástí společného jmění.
Součástí společného jmění nejsou ani během manželství:
- věci, které slouží osobní potřebě jednoho z manželů (šperky, oblečení, kosmetika…)
- věci, které nabyli manželé darem, děděním. Dárce ale může nově říct, že chce, aby daná věc součástí společného jmění byla.
- bolestné a další náhrady za újmu na zdraví, cti anebo soukromí jednoho z manželů
Jak na dluhy
Do společného jmění manželů patří dluhy, které si na sebe sami společně vzali, tedy „dluhy převzaté“ (hypotéka, úvěr). Nepatří sem „osobní dluhy“ – tedy buď dluhy, které si na sebe vzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého (koupě ojetiny na splátky jedním z manželů) a dluhy ze zákona či rozhodnutí soudu (pokuta za rychlou jízdu jednoho z páru). Souhlas nemusí být nutně písemný – pokud budou spolu v obchodě kupovat člun, souhlas se předpokládá. Vždy je ale písemná forma lepší, protože je takový souhlas snadnější prokázat v případě sporu.
To, že „osobní dluhy“ do společného jmění nepatří, ale věřitele nezastaví. Ten si dnes může vzít téměř cokoliv – manželčiny nové šperky i manželovy příjmy. Nový zákoník proto mnohem více chrání před exekutorem či vymahačem dluhů toho manžela, který se nezadlužil. Ten může svou „část“ jmění ubránit tak, že bez zbytečného odkladu (poté, co se o manželově dluhu dozví) oznámí věřiteli, že s dluhem nesouhlasí (tedy, že si ho manžel vzal bez jeho souhlasu). Zavře tak věřiteli dveře ke své „polovině“ jmění.
Manžel si pořídí na úvěr drahou motorku. Manželka úvěrové společnosti ale sdělí, že s takovou koupí nesouhlasí. Pokud by při nesplácení přišel na scénu exekutor, může si ze společného jmění vzít jen „manželovu část“. Kdyby ale manželka svůj nesouhlas neprojevila, exekutor může oběma zabavit vše, aby pohledávku uspokojil. Není totiž věřitelova povinnost zjišťovat, s čím vším manželka souhlasila a s čím ne.
Výše zmíněný příklad se vztahuje na věci, které nejsou obvyklé pro chod domácnosti. Pokud by si manželka vzala půjčku na to, aby mohla splatit fakturu za elektřinu, nesouhlas manžela by byl k ničemu. Za takové výdaje jsou podle nového občanského zákoníku odpovědní oba dva.
Když nechcete společné jmění
Smlouvou si můžete sjednat prakticky cokoliv. Novinkou je, že manželé můžou smlouvu, v níž vymezí svoje společné jmění, zapsat do veřejného seznamu (jakéhosi „katastru nemovitostí“, kde se budou evidovat právě manželské majetkové poměry). Jejich majetková úprava bude účinná i vůči třetím osobám. Takovou smlouvu můžou manželé uzavřít kdykoliv – bude mít ale vždy účinky jen do budoucna. Zpětně osekávat společný majetek a chránit jej před druhým tedy nepůjde.
Pokud si manželé ujednají oddělení jmění, pak si exekutor v případě dluhu jednoho z manželů nebude moci vzít nic ze společného jmění, protože mu bude veřejně přístupná informace, že mají manželé jmění oddělené.
Zvláštní režim má vždy, tedy i v případě odděleného jmění, takzvané „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“. Tedy pračka, nádobí, postel… prostě věci sloužící běžně nezbytným životním potřebám rodiny. U těchto věcí je proto jedno, jaký mají „právní titul“, tedy zda patří do výlučného vlastnictví jednoho manžela, nebo do společného jmění.
Ochrana domácnosti
Když se rodina nastěhuje do domu nebo bytu, který jeden z manželů vlastní, nesmí ho za trvání manželství prodat, když nezajistí rodině náhradní bydlení. To by mělo být po všech stránkách obdobné s „bydlením dosavadním“. Takže v případě, že bude chtít bohatá podnikatelka manžela s dětmi přesunout z vily do garsonky jen proto, aby si mohla užívat, manžel se teoreticky může dovolat neplatnosti takového jednání.
Zákoník chrání bydlení i po zániku manželství, a snaží se tak předejít situaci, kdy skončí jeden z manželů na ulici. Bez dohody či zajištění jiného bydlení už nebude možné druhou polovičku ze společného příbytku dostat.
S tím souvisí domácí násilí, které bude kromě trestního zákoníku nově obsahovat i občanský zákoník. „Stane-li se další společné bydlení manželů v domě nebo bytě, v němž se nachází rodinná domácnost manželů, pro jednoho z nich nesnesitelné z důvodu tělesného nebo duševního násilí vůči manželovi nebo jinému, kdo v rodinné domácnosti manželů žije, může soud na návrh dotčeného manžela omezit, popřípadě i vyloučit na určenou dobu právo druhého manžela v domě nebo bytě bydlet,“ stojí v zákoníku.
Stále půjde o stejný systém – oběť zažádá o „předběžné opatření“, a dostane tak agresora na určitou dobu z bytu. Dnes to jde bez soudního prodloužení na měsíc, nově až na půl roku, což pomůže obětem lépe se zorientovat v komplikované situaci.
Nový občanský zákoník se v části o rodině věnuje také rozvodu, výživnému, rodičovské odpovědnosti i jiným formám péče o děti. Podstatné novinky zde ale nejsou. V problematice otcovství například prodlužuje lhůtu, ve které můžou otcové takzvaných kukaččích dětí své otcovství popřít a přestat například platit na dítě, které není jejich.
Zákoník také jako první český předpis zmiňuje i náhradní mateřství. Nicméně ho „jen“ bere na vědomí, aniž by je konkrétněji upravoval. Jedná se o případy, kdy dítě neplodnému páru porodí jiná žena.
Úplnou novinkou pak bude třeba osvojení zletilého. To pomůže v případech, kdy budou chtít manželé osvojit sourozence, z nichž je jeden už zletilý. Dnes by to nešlo.
Dalším tématem OBČANA ZBLÍZKA ve čtvrtek 24. října bude vlastnictví. Pokud máte k tomuto tématu jakékoliv dotazy, pošlete nám ho do Poradny.
