Kandidáti na prezidenta podstupují během kampaně určité bezpečnostní riziko. Oba finalisty proto doprovázejí strážci. O současnou hlavu státu Miloše Zemana se starají policisté ze speciálního útvaru, Jiří Drahoš si od minulé soboty najal soukromé ochránce.
Bodyguardi Drahoše poprvé doprovázeli minulou sobotu. Přišel s nimi spolu s manželkou už do volebního štábu. Na pár dohlíželi celý den, v davu mezi příznivci i u rozhovorů s novináři. Ochranka Drahoše i jeho ženu neustále hlídala i v dalších dnech. Důvodem jsou výhrůžky na internetu.
„Kdo otevře facebookový profil, tak vidí, že někteří lidé tam mají potřebu něco zakřičet, takže je to částečně také kvůli bezpečnosti,“ uvedla Drahošova mluvčí Kateřina Procházková. Na policii se ale Drahošův tým neobrátil, nezvažuje ani trestní oznámení.
Eva Drahošová ovšem připouští, že se o manžela trochu bojí. I ona má teď po boku bodyguarda. V pátek ji doprovázel na návštěvě Libereckého kraje.
Miloš Zeman má jako prezident státní ochranu. Zajišťuje ji Policejní prezidium, konkrétně Útvar pro ochranu prezidenta České republiky. Před týdnem jeho členové například zasáhli proti aktivistce ve volební místnosti.
Podle policie zareagovali správně: část bodyguardů zajistila ženu, druhá část odvedla prezidenta na chodbu, kde ho ochránci ukryli před veřejností i kamerami. Po chvíli Miloše Zemana doprovodili zpět k volební komisi. „Jak vidíte, moje ochranka funguje docela dobře,“ poznamenal k incidentu prezident.
Zda je ochrana prezidenta kvůli tomuto incidentu posílena, prezidentův tým říct nechce. „Bezpečnostní opatření v zásadě nekomentuji,“ vzkázal mluvčí Jiří Ovčáček. „Policisté samozřejmě v příštím týdnu taktéž nastaví další bezpečnostní opatření, které bude v souvislosti s ochranou prezidenta republiky. Bude naprosto individuální a přizpůsobené dané situaci,“ uvedla mluvčí Policejního prezidia Eva Kropáčová.
Před pěti lety byl Zeman v opačné situaci. Oficiální osobní strážce neměl, Karel Schwarzenberg jako ministr zahraničí ano. Krátce po zvolení už ale o bodyguardech, kteří ho začali chránit, mluvil. „Ve své funkci se budu snažit o to, aby amatéři nezastávali důležité funkce, počínaje ochrankou,“ narážel tehdy na incident v Chrastavě, kde si strážci Václava Klause nevšimli muže, který na prezidenta vystřelil z airsoftové pistole.
Podobná jako v Česku je situace například na Slovensku. Kandidáti na prezidenta právo na policejní ochranku nemají. Pokud ji chtějí, musí si ji platit sami. Kvůli výhrůžkám před prvním i druhým kolem to udělal současný prezident Andrej Kiska. Okamžitě po zvolení ale kontaktuje vítěze voleb úřad na ochranu ústavních činitelů. Nečeká se tedy až do inaugurace, která může být až za několik měsíců.
Ve Francii i v USA se mohou kandidáti obrátit na policii
Ve Francii existuje speciální policejní jednotka na ochranu politiků od roku 1935. Během prezidentských voleb může o její služby požádat každý z kandidátů. Ti krajně levicoví to odmítají z principu. Další spoléhají na vlastní ochranku, například Marine Le Penová a před ní její otec. Při posledních volbách byli uchazeči, včetně dnešního prezidenta Macrona, střeženi zvlášť pečlivě kvůli vysokému riziku atentátů.
Ve Spojených státech mají vážní kandidáti na prezidenta nárok na ochranu už od fáze primárek. O přítomnost federálních agentů ve svém okolí ale musejí požádat. Ti je pak hlídají až do konce voleb. Vítěze pak po celý zbytek života.
