Veverky, zajíci, ale i mládě muflona. V době pandemie přinesli lidé do záchranných stanic v tuzemsku více než tři a půl tisíce volně žijících zvířat. Tedy zhruba o tři stovky více než za stejné období loni.
O stovky zvířat více než obvykle přijaly záchranné stanice. Často to byla zbytečně sebraná mláďata
Podle koordinátorky Národní sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody Zdeňky Nezmeškalové ovlivnilo množství přijatých zvířat to, že lidé trávili více času doma a chodili do přírody. Sbírali podle ní ale i taková, která pomoc ve skutečnosti nevyžadovala; hlavně mláďata.
„V tomto období bylo ve stanicích zaevidováno 3653 zvířat. Nejčastěji přijímaná zvířata byla ve většině případů mláďata, a to kachen, veverek a zajíců. U kachen se jednalo velmi často o hnízdění mimo vodní plochu,“ popsala situaci Nezmeškalová. Ve stanicích tak přibylo od poloviny března do poloviny května o 300 zvířat více než ve stejném období v minulém roce.
Zvlášť u zajíců a veverek mělo podle ní vysoké číslo souvislost s tím, že lidé byli v době pandemie koronaviru více doma a chodili častěji do přírody. „Zatímco u veverek bývá sebrání mláděte oprávněné, protože matka přenáší mláďata mezi hnízdy a většinou to, které upustí, nesebere, u zajíčků naopak dochází a jistě docházelo ke zbytečnému odběru mláďat,“ dodala Nezmeškalová s tím, že ve stanicích během pandemie přijali 274 zajíců.
Odnést z přírody mládě srny či muflona? Chyba
Nezvyklý případ zaznamenali pracovníci záchranné stanice Hrachov na Příbramsku, kam turisté přinesli mládě muflona nalezené v Brdech. Ke svým mladým se však podobně jako srny vrací muflonice během večera. Mláděti tak nic nechybělo a jeho odběr do stanice byl zbytečný.
Podle Jitky Kocíkové z Hrachova je tento případ ojedinělý. „Nepamatuju si, že bychom muflonče někdy dříve přijali. Učili jsme se za pochodu a informace zjišťovali od veterináře,“ popsala Kocíková. Podle ředitele stanice Pavla Křížka si muflonče na lidi ve stanici zvyklo a do přírody ho proto vypouštět nebudou. V novém domově tak dostalo i jméno – Josefína.
Nejvíce přijatých zvířat napočítali od března do května v pražské záchranné stanici, celkem šlo o více než 1600 živočichů. „Je to z toho důvodu, že samotná Praha má rozlohu téměř 500 kilometrů čtverečních a tvoří ji hlavně typické městské prostředí s rušnými ulicemi a silnicemi, tedy místy, kde jsou všude lidé. Je tedy i málo pravděpodobné, že by zvíře v nouzi zůstalo bez povšimnutí,“ vysvětlila Nezmeškalová.
Podle pražské vedoucí ošetřovatelky Zuzany Pokorné bylo hodně zvířat, která do stanice během pandemie přijali, pokousáno od psů. Velkým překvapením pro zaměstnance stanice ale byla záchrana vzácného rorýse velkého, který uváznul na terase jednoho z pražských domů. Rorýs velký v Česku nežije a doposud byl u nás zpozorován pouze čtrnáctkrát. Vedle toho se i do pražské stanice dostávala velmi často mláďata veverek a zajíců. Ve stanici denně přijímají 30 až 50 zvířat.
Raději záchranářům zavolat
Podle ochránců přírody by měli lidé při nalezení mláděte ideálně nejdříve zavolat na nejbližší záchrannou stanici nebo na dispečink stanic (774 155 155), kde si od nich pracovníci vyžádají popis zvířete a okolnosti nálezu, případně i fotografii. Situaci vyhodnotí a doporučí další postup.
Zdeňka Nezmeškalová doporučuje zavolat do stanice i v případě, že lidé najdou zraněné zvíře. Ne vždy je totiž vhodné, aby se zvířetem nezkušení lidé manipulovali. „Každopádně, pokud to jde, jsou ve stanicích rádi za to, když zvíře po dohodě nálezci dovezou,“ doplnila Nezmeškalová.
V záchranných stanicích je aktuálně zaevidováno 7277 volně žijících zvířat. Podle Nezmeškalové byla zatím vypuštěna necelá tisícovka těch, které stanice přijaly v období pandemie koronaviru. Více než 1100 zvířat uhynulo nebo je museli pracovníci stanic utratit.
